Zde se nacházíte: 25fps » Téma » Film a město

Film a město

Film a město
TÉMA - FILM A MĚSTO: Úvod k tématu – MILAN HAIN -

V průběhu května se na stránkách 25fps budeme zabývat filmovými portréty skutečných a fiktivních měst.

Začnu truismem, jehož banálnost mi snad odpustíte: vztah filmu a města byl vždy velmi těsný. Stačí jmenovat několik názvů: Berlín, symfonie velkoměsta (1927), Příběh z Philadelphie (1940), Casablanca (1942), Setkáme se v St. Louis (1944), Řím, otevřené město (1945), Čínská čtvrť (1974), Nashville (1975), Manhattan (1979), Atlantic City (1981), Philadelphia (1993), L.A. – Přísně tajné (1997), Mnichov (2005), Paříži, miluji Tě (2006), Synecdoche, New York (2008), V Bruggách (2008). Nebo Světla velkoměsta (1931), Obnažené město (1948), Noc a město (1950), Nadmuté město (1972), Město smutku (1991), Dark City (1998), Město bohů (2002). A dále například 42. ulice (1933), Zázrak v New Yorku (orig. Miracle on 34th Street, 1947), Sunset Blvd. (1950), Obchod na Korze (1965), Jeanne Dielman, 23 Quai du Commerce, 1080 Bruxelles (1975), Noční můra v Elm Street (1984), Wall Street (1987), Mulholland Dr. (2001), Revolutionary Road (česky Nouzový východ, 2008). Od němých symfonií velkoměsta po moderní povídkové ódy věnované Paříži a New Yorku, od snímků Friedricha Wilhelma Murnaua po tvorbu Spikea Lee a Martina Scorseseho, od raných lumierovských momentek zachycujících Paříž přes městskou džungli filmu noir až po osobní dokumenty Thoma Andersena a Guye Maddina město hrálo v kinematografii vždy stěžejní roli.

Užití města se samozřejmě film od filmu liší. V neobyčejně podnětné filmové eseji zmiňovaného Thoma Andersena Los Angeles hraje sebe (Los Angeles Plas Itself, 2003) autor rozlišuje tři základní funkce filmového města, které nám mohou posloužit jako odrazový můstek. Zaprvé se jedná o město jako kulisu (city as background). V souvislosti s Los Angeles například Andersen říká: „Nejdříve bylo Los Angeles jen destinací, ne místem. Filmové postavy jej navštěvovaly, nežily zde. Bylo to letovisko, ne skutečné město. Když se jeho ulice a budovy objevily ve filmech, sloužily pouze jako anonymní pozadí.“ Pokud ve filmu dojde k odstranění této anonymity, stává se z města postava (city as character). V případě Los Angeles k tomu poprvé došlo v adaptacích románů Raymonda Chandlera a Jamese M. Caina, například ve Wilderově Pojistce smrti (1944). Postavy milenců Waltera Neffa a Phyllis Dietrichson v tomto snímku interagují s městem do takové míry, že jej Richard Schickel označil za spiklence v jejich zločinu. Až v Čínské čtvrti se však z Los Angeles stalo plnohodnotné téma filmu (city as subject). Pro jeho geografii, klima, historii, obyvatele a aktuální problémy neexistuje adekvátní ekvivalent. I přestože se jedná o čistě fikční film, vazba na skutečné Los Angeles je pro Čínskou čtvrť naprosto centrální. Představa zasazení Polanského neo-noiru do jiného města je absurdní.

image-29078

Snímek Los Angeles hraje sebe využívá jako inspiraci mimo jiné i Charlotte Brunsdon, profesorka z Univerzity ve Warwicku a autorka knihy London in Cinema, s níž přineseme rozhovor v jednom z následujících dnů. Interview nám laskavě poskytli i Nicholas Christopher, básník, romanopisec a autor knižní studie o městě ve filmu noir, a Nathaniel Rich, jenž je podepsán pod oceňovanou publikací San Francisco Noir. San Franciscu se budeme věnovat i v samostatném textu Jany Bébarové. Další články se zaměří na tvorbu Phila Karlsona a José Luise Guerína nebo na zásadní snímky Obnažené město Julese Dassina a Roma Federica Felliniho. Batmanovým Gotham City se bude obšírněji zabývat Marek Holan. Vít Poláček si pak pro naše čtenáře připravil krátkou glosu o filmovém průvodci Bruselem.

Jako vždy stojíme i o vaše názory a postřehy, které můžete adresovat do komentářů pod texty, na naši stránku na Facebooku nebo na redakční email info@25fps.cz

Print Friendly

Autor

Počet článků : 117

Komentáře (1)

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, o.s., Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Zpět nahoru