Umění skončit

Neil Gaiman pracoval na své comicsové sérii mezi lety 1987–1996. Nakladatelství CREW ji pak zpřístupňovalo domácímu čtenáři od roku 2002. Nyní se tedy octlo na pomyslném konci cesty a svým způsobem přichází o jednu z vlajkových lodí, o skutečně prestižní záležitost, jejíž každý díl byl fanoušky netrpělivě očekáván. Jsem přesvědčen, že s rozhodnutím začít vydávat Sandmana byly spojeny i pochyby, zda zdejší trh přijme komplikované vyprávění s netypickým hrdinou, vyvedené navíc v prvních čtyřech svazcích v černobílé kresbě. Naštěstí se ukázalo, že tak jako si část českých čtenářů oblíbila myšlenkově a kompozičně bohaté romány Umberta Eca, část comicsových fandů (Proč mám stále pocit, že sběratelé comicsů jsou jakási speciální čtenářská podskupina?) se nechala okouzlit Gaimanovou imaginací a ráda se vracela (a vrací) do jeho světa, v němž se protíná realita s fantazií a sněním.

Srovnání s Ecem jsem nepoužil náhodou. Oba umělci vyprávějí své příběhy, které jsou dramatické, napínavé, záhadné, promyšleně konstruované, vtipně (sebe)ironické, dokážou vzbudit nečekané emoce… a jejich hlavním tématem je samotné vyprávění příběhů. Proto patří Gaiman k velkým literárním postmodernistům a tím, že si pro Sandmana zvolil comicsovou formu (a nikoli rozsáhlou románovou ságu), prokázal tomuto médiu obrovskou službu. A není náhodou, že tak učinil na sklonku 80. let, tedy v době, kdy díky Alanu Mooreovi, Franku Millerovi nebo Artu Spiegelmanovi přestal být comics (intelektuály opovrhovanou) dětskou zábavou a zaměřil pozornost na vážná a dospělá témata.

Tématem, které dominuje poslednímu sandmanovskému svazku, je smrt a způsob, jakým se s ní vyrovnat. Začíná přesně tam, kde předchozí Blahovolné epicky vyvrcholily. Morfeovi zbylí sourozenci (Věční) jsou zpraveni o bratrově „odchodu“ a připravují titulní tryznu. Ve třech kapitolách se Gaiman loučí se svými postavami, nespěchá, nechá Osud, Touhu, Zoufalství a Delirium promluvit o Morfeovi, objeví se i někteří smrtelníci, jejichž životní příběh bylo možné sledovat v předešlých svazcích. Vystoupení nejpopulárnější z Věčných, Smrti, věnuje autor epilog nazvaný Nedělní truchlení, v němž se tato „atraktivní dívka“ konečně nabídne Robertu „Hobu“ Gadlingovi, což je postava, která se před staletími rozhodla nezemřít. Morfeus přání splnil s tím, že se s Hobem každých sto let setká (Domeček pro panenky). Následují ještě dvě povídky. Vyhnanci vycházejí ze životního příběhu básníka Li Po, jenž byl na stará kolena odsouzen k doživotnímu vyhnanství, a vynikají zejména výtvarným pojetím (Jon J. Muth) ve stylu elegantní čínské kaligrafie. Závěr představuje Bouře, Gaimanův hold jeho milovanému Williamu Shakespearovi, kterému Morfeus umožnil rozvinutí talentu výměnou za dvě hry: Sen noci svatojánské (stejnojmenná oceňovaná povídka je součástí Krajiny snů) a právě Bouři. Zároveň jde o shrnutí myšlenek o práci spisovatele a vyprávění příběhů, ve spojení s tématem smrti jako absolutního konce umělecké tvorby (Bouře byla poslední dramatikovou hrou). Zde říká Ben Jonson, básník a Shakespearův přítel: „Kéž bychom všichni měli dost moudrosti zastavit se, až budeme hotovi. Doufám, že to bude i můj případ.“ A jeho ústy jako by ke svému čtenáři promlouval ohledně Sandmana Gaiman.

Na Sandmanovi se vystřídala celá řada vynikajících výtvarníků (včetně u nás známého comicsového autora Bryana Talbota), Tryzna je připsána Daveu McKeanovi, autorovi sandmanovského designu a všech obálek, bilanční předmluvu obstaral Mikal Gilmore. Ocenit je potřeba také titánskou překladatelskou práci, kterou na Sandmanovi odvedl Viktor Janiš.

Dobré vyprávění se mimo jiné pozná i podle toho, že na jeho konci se čtenáři nechce opustit fikční svět, který pro něj autor stvořil a těžko se loučí s postavami, jež mu přirostly k srdci. Dobré vyprávění svému čtenáři (posluchači) ukáže život a svět z nečekané perspektivy a naznačí odpovědi na některé otázky týkající se samotné podstaty lidské existence. Dobré vyprávění dá naději a pomůže přežít další den. Sandman Neila Gaimana je dobré vyprávění…

Neil Gaiman: Sandman 10: Tryzna

Nakladatelství CREW, Praha 2012
192 strany
489 Kč