Zde se nacházíte: 25fps » Český film » „Rozestel mi křeslo… ať tě nebudím“

„Rozestel mi křeslo… ať tě nebudím“

RECENZE: Ve stínu (režie: David Ondříček, 2012) – VERONIKA ZÝKOVÁ 

Pokud bych si pro srovnání s novým snímkem Davida Ondříčka měla vybrat další ambiciózní koprodukční projekt, který zde v posledních letech vznikl, byly by to pochopitelně 3 sezóny v pekle (2009) Tomáše Mašína.1 Mašín obsadil do jedné z hlavních rolí Karolinu Gruszku, která je přes účast v Lynchově Inland Empire známá zejména v Polsku2, a spolehl se na kameramana Karla Oskarssona. 3 sezóny v pekle zachytily únorový převrat a změnu ve společnosti, a to zejména prostřednictvím postavy protagonisty – básníka a provokatéra Ivana Heinze. Nyní přichází do kin snímek, který je co do věrnosti zachycení dobové atmosféry a naplnění očekávání plynoucích z vysokých ambicí ještě o stupeň výš.

Tvůrcům se daří vytvářet nejednoznačné a vícerozměrné postavy.

David Ondříček po víceméně negativně přijatém Grandhotelu (2006) strávil následující roky připravováním detektivního příběhu zasazeného do období měnové reformy roku 1953 – natolik ambiciózního projektu, který nakonec nebyl téměř realizován. Přes asi sedmnáct verzí scénáře3, změny finálního sestřihu4 i hudby se k nám divákům dostal výsledný tvar, kterému se dá těžko něco vytknout. Ondříček měl podle svých slov nejprve v hlavě představu, že chce točit s Ivanem Trojanem, až později přišel námět na film. Pro Trojana a díky Trojanovi vznikla postava kapitána Veřejné bezpečnosti Hakla, kterému není těžké uvěřit jeho pocity a vžít se do problémů a situací, se kterými se potýká. Okolo tohoto centrálního charakteru se odvíjí základní linie příběhu, která obsahuje jedno z nosných témat filmu nesoucí v sobě otázku: Je možné dělat práci poctivě a naplno a být zároveň dobrým manželem a otcem? Jak napovídá citace v titulku recenze, některé aspekty manželského soužití nejsou úplně ideální. Ale odpověď není tak snadná – a postupně se přidává ještě další otázka: Kam až je člověk schopen zajít a co je schopen obětovat pro to, aby alespoň trochu nahlodal pařáty všudypřítomného zla? Z odpovědí na otázky se rodí další otázky…

Kapitán Hakl ovšem není nějakou idealizovanou a dokonalou figurou. Na počátku je občanem, který odmítá náznaky toho, že se blíží měnová reforma a systém se hroutí, chce věřit opaku. Stejně tak je „jedním z nich“, policistou ve službách Veřejné bezpečnosti, který (a to si domýšlím) se v minulosti jistě účastnil vyšetřování, která vždy tak úplně „nevoněla“, a ačkoli odváděl kvalitní práci, zároveň nechtěl vidět některé věci a nedělal problémy. Ty začínají tehdy, kdy se pouští do vyšetřování na vlastní pěst, i když z počátku s posvěcením nadřízeného (vynikající Jiří Štěpnička). Nehodlá se smířit s vyřešením zdánlivě rutinního případu loupeže v klenotnictví, na jejímž briskním rozlousknutí má „zásluhu“ a která ukazuje na Žida Kirsche (přiměřeně expresivní Miroslav Krobot). Pátrá po stopách, které vedou až do struktur StB. Vše je spojeno s měnovou reformou, jejíž hrozba stále visí ve vzduchu. Umanutost, s jakou si jde Hakl za svým, a scény vyšetřování (zejména na poště), kdy se beze slov nechá vést svou intuicí a zkušenostmi, patří mezi to nejlepší, co film nabízí.

Haklovým protihráčem a zároveň spojencem je východoněmecký major Zenke (ztvárněný hereckou star Sebastianem Kochem [Životy těch druhých]), ten nemá ve snímku takový prostor a tito dva se po většinu času míjí – až asi na dvě zásadní konfrontace. Zenke vnáší do příběhu určité tajemství a rovněž morální dilemata, ale jasným hrdinou č. 1 je Hakl. Tvůrcům patří dík za to, že Kocha, který má velmi slušně našlápnuto v Hollywoodu, využili v jeho rodné řeči pro postavu Němce. To nejhorší, co by se mohlo stát, by bylo jeho předabování do češtiny. Ke cti jim slouží také to, že se do filmu nesnažili násilně procpat romanci mezi Zenkem a Haklovou manželkou (přesvědčivá Soňa Norisová) – v tomto případě opravdu platí, že méně bývá někdy více.

Major Zenke přebírá spolu s StB případ od kapitána Hakla z VB.

Snímek sází na zachycení doby (ocenit lze nejen přesvědčivé kostýmy, ale také rekvizity a digitální efekty, díky kterým se Praha vrátila zpět do 50. let) a atmosféry, kterou umocňuje například hned na začátku hustý déšť. Ačkoli se snímek odehrává v Praze roku 1953, připomíná chvílemi svou atmosférou noirové filmy, které v českém prostředí nemají tradici.5 Polský kameraman a příležitostný režisér Adam Sikora (snímal např. Essntial Killing Jerzyho Skolimowského) přiznává, že se nechal inspirovat dobovými filmy a sám Ondříček odkazuje k inspiraci Blade Runnerem či filmy Alfreda Hitchcocka a charakterizuje Ve stínu jako dobovou detektivku a film noir.6 Ostatně hodně toho o filmu, jeho ladění, ale i o jednotlivých postavách prozrazuje trailer7, který obsahuje také část jedné z nejsilnějších scén filmu, kdy Hakl vysvětluje svému synovi, že je třeba bojovat se zlem, jež přirovnává ke krakatici z verneovky 20 000 mil pod mořem, i když se nedá zabít, pouze oslabit. Vztah mezi otcem a synem8 se dostává do popředí filmu (spolu s předáním poselství skrze srozumitelný příběh z Verneovy dobrodružné knihy), tak jak si Hakl postupně ujasňuje, co je skutečně důležité a co musí vykonat.

Kapitán Hakl (Ivan Trojan) se rozhodne pro boj s krakaticí…

Vznikl typově přesně obsazený film (vyzdvihnout zaslouží také David Švehlík, Norbert Lichý, Martin Myšička a mnozí další), ve kterém se sází na výrazovou úspornost, věrohodnost dialogů a postav, stejně jako na silnou vizuální stránku. Kvůli těmto kvalitám stojí za to jít na film do kina možná i dvakrát. Ve stínu je ideálním adeptem pro oscarový „boj“, je dostatečně světový, a zároveň upozorňuje na ne tolik známou kapitolu našich dějin9. Zároveň se lze těšit na DVD/blu-ray disk, který by mohl nabídnout alespoň některé z řady scén, které zůstaly ve střižně. 

Ve stínu

Režie: David Ondříček
Scénář: Marek Epstein, Misha Votruba, David Ondříček
Kamera: Adam Sikora
Hudba:  Jan P. Muchow, Michal Novinski
Střih: Michal Lánský
Kostýmy: Jarmila Konečná
Hrají: Ivan Trojan, Sebastian Koch, Soňa Norisová, David Švehlík, Jiří Štěpnička, Marek Taclík, Norbert Lichý, Simona Babčáková, Martin Myšička, Miroslav Krobot, Filip Antonio a další
Česká republika, Slovenská republika, Polsko, 96 minut, premiéra: 13. 9. 2012

Zdroj fotografií: vestinufilm.cz

Print Friendly, PDF & Email
  1. Ponechávám stranou dětský film Modrý tygr (2011) Petra Oukropce, v němž se v roli starosty objevil nepříliš známý Daniel Drewes, nebo v poslední době hojně diskutovaný Polski film (2012) Marka Najbrta s několika polskými herci a další snímky s větší či menší mezinárodní účastí. []
  2. Polka Gruszka, podobně jako německý herec Drewes v Modrém tygrovi, byla přemluvena do češtiny. V prvním případě se podařilo udržet postsynchrony na celkem přijatelné úrovní, v případě Drewese byla „rozklíženost“ pohybů německých úst a českého mluveného slova vyloženě rušivá. []
  3. na kterém vedle samotného Ondříčka spolupracovali Marek Epstein, Misha Votruba i Ivan Trojan []
  4. Původní sestřih filmu byl některým šťastlivcům promítnut na soukromé projekci v Karlových Varech v roce 2011. []
  5. V předlistopadové filmové tvorbě bývá sice za noir někdy označován 13. revír Martina Friče, ale osobité a někdy svérázné variace na film noir nabízí spíše produkce Československé televize zejména 60. a 70. let – ovšem už první TV film Alfréda Radoka V pasti (1956) nese zřetelné ovlivnění filmy noir. V dobových TV programech nalezneme mj. Nývltovo zpracování Maltézského sokola (1967) s Radoslavem Brzobohatým a Marií Drahokoupilovou v režii Miloslava Zachaty. []
  6. Viz <http://www.vestinufilm.cz/pribeh> Píseň znějící během závěrečných titulků je nazpívána v angličtině, což poukazuje nejen na ony mezinárodní ambice, ale také umocňuje onu „noirovou“ atmosféru. []
  7. Možná toho chce ukázat z filmu až příliš, ale je zdařile vystavěný. Jedinou poznámku bych měla k tomu, že se snaží „prodat“ nyní již renomovaného filmového herce Miroslava Krobota jako představitele jedné z hlavních postav. Jeho obviněný Žid Kirsch se přitom objevuje asi ve čtyřech nikterak rozsáhlých scénách. []
  8. Ztvárnil jej zkušený dětský herec Filip Antonio, který je ve většině scén uvěřitelný, nepřehrává a nevyužívá své dětské roztomilosti. Spíš po většinu času působí jako předčasně dospělé/zmoudřelé dítě, což není v kontextu příběhu škodu. []
  9. Mám na mysli konkrétně vykonstruovaný proces se Židy – i když se ve filmu jedná o fiktivní proces, podobné v 50. letech probíhaly. []

Autor

Veronika Zýková
Editorka, garantka rubriky Český film

Zajímají mě méně probádané či neprobádané oblasti československé kinematografie, nerealizované scénáře, krimi inscenace Čs. televize 60. a 70. let, současný český film, současné britské TV seriály a série (opět zejména krimi), videohry (především adventury), české i světové komiksy a další oblasti a témata. To vše střídavě, průběžně, současně, jak to přichází, odchází a navrací se ke mně...

Počet článků : 279

Zanechte komentář

© 2011 Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Zpět nahoru