„A ty taky, dámo! VODPAL!“
Hellboy slaví dvacátiny a s ním jistě i fanoušci po celém světě, a tedy i ti v ČR. V roce 1993 se na Comic Conu v San Diegu tenhle sympatický pekelník objevil poprvé a od té doby přišel jeho stvořitel Mike Mignola s řadou příběhů, které si udržují vysokou kvalitu a rozšiřují fascinující svět. Comics Centrum připomíná nejen toto 20leté výročí, ale také 10 let od svého vzniku a zároveň od vydání druhého dílu Hellboye s názvem Probuzení ďábla v českém překladu. Druhý svazek série vydává ve výrazně upraveném překladu Jana Kantůrka a s nově okolorovanými stránkami.1 Do konce září (nebo do vyprodání zásob) se navíc můžete spolu s Probuzením ďábla potěšit stylovým hellboyovským zapalovačem.
Hellboyovi bylo na webu 25fps dosud věnováno poměrně hodně prostoru. V rámci tématu 18. čísla „Komiks ve filmu“ o něm výstižně napsal Jaroslav Stuchlý:
Na rozdíl od malých, ale šikovných čertů Zdeňka Trošky je Hellboy hromotluk s upilovanými rohy, které si mnoho čtenářů (včetně režiséra Guillerma del Tora) dlouho pletlo s brýlemi, kamennou pravačkou, jež má i jinou funkci než rozdávat drtivé údery, ocasem, opaskem plným amuletů, obrovskou pistolí a dlouhým kabátem, který ne náhodou připomíná bogartovský trenčkot. Mike Mignola totiž, inspirován comicsovými příběhy Jacka Kirbyho a horory H. P. Lovecrafta, velmi šťastně propojuje svět starověkých příšer, démonů a monster s folklorem (povětšinou) evropských národů, mystikou Hitlerovy Třetí říše a lakoničností (zejména v Hellboyově vyjadřování) amerických detektivek tzv. drsné školy, a tvoří tak zcela originální svět, do něhož se s první stránkou čtenář zanoří a s poslední se mu nechce jej opouštět.2
V Probuzení ďábla se Hellboy a jeho kolegové z Úřadu paranormálního výzkumu a obrany se vydávají do Rumunska, aby prošetřil krádež mumie Vladimíra Guiresca. Šestičlenný tým se rozdělí na tři skupiny (Tu třetí tvoří pouze Hellboy, asi určitě proto, že nejvíc vydrží, na což zareaguje s povzdechem: „To není fér.“), a tak se ocitáme střídavě na třech různých místech Rumunska. Už když Hellboy zahlásí: „Tenhle vejlet bude jen honba za přeludem…“, musí být všem čtenářům jasné, že se tenhle sympatický červenolící hrdina šeredně plete a nečeká ho vysedávání v jeho oblíbených rumunských hospodách.
Ve dvojce Hellboye se sice nevyskytují rozkošné žabičky jako v jiných svazcích3, ale zas jsou tu jiná lákadla: tajemný hrad Giurescu velmi připomínající Karlštejn4, Grigorij Rasputin a jeho dobrá přítelkyně, vyprsená baba Jaga v dřevěném moždíři (ta se krátce objeví v Rasputinově retrospktivě a v epilogu), no a samozřejmě i mnozí další „atraktivní“ tvorové a potvorové.
Hellboy sice není nemyslící gigant, většinu času kromě pátrání ale tráví bojem. Proti démonům a monstrům ničivé síly s nedozírnými následky. Hellboy do toho jde opravdu po hlavě, ale co mu také zbývá… Mignola je mistr nejen ve zobrazení destruktivních řežeb, ale také nejrůznějších monster a přízračných bytostí, které dokáže v některých případech vybavit (ne)skutečnou odporností. Naštěstí je také schopen brilantně a bez zbytečně mnoha slov vykreslit charaktery vedlejších postav, takže například osud pyrokinetičky Liz Shermanové čtenáři prostě nemůže být lhostejný. Hellboy stíhá své bojovné snažení komentovat, a tak přichází na řadu některé nezapomenutelné hlášky, třeba když se rve se zlými ptáky: „Nedělám si srandu! Nejsem žádný žrádlo pro ptačí ženštiny!“ A následně je počastuje posledním varováním, které jsem si dovolila použít v titulku článku.
Zkrátka a dobře, hellboyovská série patří mezi to nejzajímavější, co si může fanoušek kvalitního komiksového čtiva dopřát v českém překladu. Mikeu Mignolovi se povedlo dát příběhům do vínku všechno podstatné: protagonistu vybaveného nejen kamennou pěstí, ale i šarmen5 a vtipem, nezapomenutelné vedlejší postavy6, husté záporáky a děj s dostatkem napínavé akce. Mignola si v Hellboyovi půjčuje odevšaď a ten neskutečný mix výtečně funguje. To vše podporuje kresba, která klade důraz právě na postavy a jejich výraz a pohyb. Jak nadšeně píše v předmluvě Alan Moore: „Hellboy je skvost, drahý kámen mimořádné velikosti a lesku.“7
A aby nebylo té radosti málo, letos je v plánu vydání dalšího dílu série, kterým je Divoký hon. Comics Centrum rovněž připravuje druhou knihu série Ú.P.V.O. Dutozem s názvem Duše Benátek.
Mike Mignola
Hellboy 2: Probuzení ďábla
Comics Centrum, Praha 2013 (2. upravené vydání)
419 Kč (v e-shopu), 144 stran, vázaná
- Viz http://www.comicscentrum.cz/9788086839721-hellboy-2-probuzeni-dabla.html [↩]
- Zdroj: http://25fps.cz/2008/comicsovy-chlapecek-z-pekla/ [↩]
- B.R.P.D. Vol. 3: Plague of Frogs, Hellboy: Seed of Destruction (Hellboy: Sémě zkázy), Hellboy: The Chained Coffin and Others (Hellboy: Spoutaná rakev) [↩]
- Mike Mignola má k České republice vztah. Jak moc kladný, to nevím. Každopádně se inspiroval svým pobytem v Praze během natáčení filmové adaptace Hellboye a Bladea II a v sedmé knize (The Troll Witch and Others , která v češtině vyšla pod názvem Pražský upír) jednu z povídek zasadil přímo do Prahy. Podle Mignolových fotografií pražská zákoutí nakreslil P. Craig Russell. [↩]
- Ano, skutečně, Hellboy je gentleman! Ovšem když se pere, musí jít ohledy stranou… Což pocítí i Hekaté, kterou Hellboy taktně upozorní: „Dámo, chtěl jsem projevit dobrou vůli, protože patříte k hlavním mytologickým postavám… Ale vám teď asi definitivně řachlo V KOULI!“ [↩]
- O tom, že Hellboyovi kolegové a přátelé Abe Sapien, homunkulus Roger, Liz Shermanová a další jsou neméně zajímaví, svědčí úspěšná série Ú.P.V.O. [↩]
- Vedle Mooreovy předmluvy a Mignolova doslovu obsahuje Probuzení ďábla také galerii, ve které Hellboye vyobrazili leckdy i nečekaně zajímaví komiksoví výtvarníci, mezi nimi i P. Craig Russel. [↩]