Hellboy: Čert, který se nechce stát králem

V souvislosti s (nakonec úspěšnou) snahou Comics Centra vydat sedm dílů Millerovy série Sin City v jednom obřím svazku s provokativním názvem Kurva velký Sin City bylo v poslední době na příslušném FB profilu poněkud „překurvováno“ (jak trefně poznamenala kolegyně V.Z.). K dokonalosti zbývá už jen dotáhnout na křest knihy skutečnou pouliční profesionálku. Ale kde je, k***a, Hellboy? ptal se možná nejeden čtenář, který zůstal touto horečkou nezasažen. Odpověď naštěstí dostáváme právě v těchto dnech, kdy vychází devátý svazek populární série s podtitulem Divoký hon.

Krátce si zopakujme základní fakta. Zatímco začátek série představil Hellboye jako čertovského vyšetřovatele paranormálních jevů, detektiva, který spolu s kolegy z úřadu zabraňoval prolamování temných sil do našeho světa, v šestém a především osmém svazku (sedmý je sbírka povídek) už o člověka (téměř) nezavadíš. Tvůrce zavedl svého hrdinu na druhou stranu, tam, kde se ono zlo rodí, do fantastického světa plného duchů zemřelých, čarodějek, skřítků a mytických bytostí. Předchozí díl Temnota vábí čerpal motivicky z ruských bájí a pověstí, tentokrát se Hellboy ocitá na půdě staré, dobré Anglie. Titulní „divoký hon“ vychází z lidového mýtu rozšířeného zejména v západní a severní Evropě mezi keltskými a germánskými kmeny. Přízračná skupina jezdců (lovců) v něm křižuje oblohu nebo se prohání po zemi, podobně jak praví anglický záznam z 12. století: „…mnoho lidí vidělo a slyšelo množství lovců, obrovských, černých… jeli na černých koních a provázeli je psi černí jako uhel… a za noci mniši slyšeli znít jejich rohy.“ V čele podobného honu mohlo být některé z božstev či historická a legendární postava.

Právě k takovému honu na obry je na začátku přizván Hellboy. Jenže to, co se zprvu zdá být nevinnou vyjížďkou, se samozřejmě ošklivě zvrtne a místo obrů je svými maskovanými společníky napaden titulní hrdina. A pak existují dvě možnosti: buď jste s dosavadním vývojem série dobře obeznámeni, nebo máte o Hellboyovi jen povšechné povědomí (třeba ze dvou del Torových filmových adaptací). V tom druhém případě mám pro vás špatnou zprávu, protože se v ději záhy beznadějně ztratíte. V tom prvním můžete jásat – Divoký hon totiž na mnoha místech odkazuje na již známé postavy a příběhy, leccos objasňuje (a to nejen původ pašíka z vynikající povídky Mrtvola), a dokonce si dovolí vsadit Hellboyovu existenci do apokalyptického Janova proroctví. A jelikož jsme v Anglii, nepřekvapí, že souvislosti povedou až ke králi Artušovi, jeho rodině a meči s tím krásným a zvonivým jménem.

Přizvat Duncana Fegreda, aby se kompletně zmocnil výtvarné stránky díla, byl tah, který jsem chválil už minule. Tentokrát dokázal vymáčknout opravdové emoce i z figur, u nichž bychom to pravda nečekali. Barvy Davea Stewarta zase pomáhají čtenáři orientovat se v příběhu plném flashbacků či výjevů na pomezí snu a skutečnosti. A Mike Mignola se projevuje jako suverénní vypravěč, který nejenže drží svůj fikční svět pohromadě, ale také v jeho rámci dokáže čtenáře pěkně povodit. Mám na mysli třeba „rozsekání“ scény Hellboyova zápasu s obry, což je trik, který vrcholí nikoli akční, nýbrž psychologickou pointou.

Devátý díl Hellboye stupňuje napětí, armády čekají jen na to, aby povstaly a chopily se zbraní, hrdina svádí těžký niterný boj a vše prostupuje osudová, hororová atmosféra čehosi nevyhnutelného, co hrozí totálním zánikem. Představuje masivní kus skládačky, v němž spousta rozehraných motivů začne dávat pořádně smysl. Nutná koupě, zvlášť když se na již zmíněném FB profilu Comics Centra dočtete v redakčním komentáři následující: „Přemluvte 1.000 lidí, aby si Hellboye koupili, a do konce srpna letošního roku tu máte další díl.“

Copak vy ho nechcete (tak brzy)?!

Mike Mignola, Duncan Fegredo

Hellboy: Divoký hon

Comics Centrum, Praha 2014
192 barevných stran
599 Kč (vázaná, v e-shopu vydavatele 359,40 Kč)