Zde se nacházíte: 25fps » Český film » Století Miroslava Zikmunda

Století Miroslava Zikmunda

Století Miroslava Zikmunda
RECENZE: Století Miroslava Zikmunda (2014, režie: Petr Horký) – JIŘÍ ŠTĚPÁN –

Cestopisy Hanzelky a Zikmunda jsem miloval jako malý kvůli snadno přístupným obrázkům prsou, později jako nadšený čtenář jejich dobrodružných cestopisů a dokonce i teď jako sběratel knih, takže mohu říct, že mě provázejí skoro celý život. Proto pro mě bylo uvedení dokumentu o Miroslavu Zikmundovi výjimečnou událostí. Skoro stejně výjimečnou jako cestopisy H+Z.

Samotné cestování slavné dvojice však není ústředním tématem tohoto snímku, i když jeho role je velmi podstatná. Důležitý je zde život Miroslava Zikmunda jako komplexní celek, v němž podstatnou roli hrají vztahy, rodina, životní názory, ale i přešlapy a špatná rozhodnutí. A právě v tom je síla a největší přednost filmu.

Díky tomu, že režiséra Petra Horkého pojí s Miroslavem Zikmundem téměř dvacetileté přátelství, dostal se dokumentarista k materiálům, které by jinému filmaři zůstaly pravděpodobně utajeny. Ale je tu samozřejmě i druhá strana mince, úskalí, že režisér a zároveň průvodce filmem bude příliš servilní a ohleduplný, čímž by snížil výpovědní hodnotu dokumentu. Tomu se však podařilo Horkému vyhnout, i když z celého filmu na diváka dýchá úcta a obdiv, s nimiž je k Zikmundovi přistupováno. Právě díky tomuto přístupu a pečlivé práci v archivech se divák několikrát stává svědkem situací s momentem překvapení a může sledovat, jak Zikmund v těchto chvílích spontánně reaguje. Ať jsou to okamžiky, kdy se vrací na místa, kde se poprvé setkal s Jiřím Hanzelkou, kde měl svatbu, či čtení v nově nalezených fragmentech svazku, který si na něj vedla po osmašedesátém roce StB.

23949Vzpomínky na cesty, které ZikmundHanzelkou v polovině minulého století podnikli (doplněné spoustou dobových materiálů), se ve filmu stávají jen startovním bodem pro cestu daleko důležitější, cestu do Zikmundovy duše. Právě přes povídání o přípravách cest, odloučení od rodiny nebo pevném přátelství s Jiřím Hanzelkou se divák dozvídá nejen to, co pro něj tyto věci znamenaly, ale také to, jaké jsou jeho životní hodnoty, jak se v průběhu téměř staletého života měnily, a kdo tedy je Miroslav Zikmund.

Zikmundův život však v tomto filmu můžeme brát i jako kroniku českého státu v posledním století. Na příběhu jednoho muže tak můžeme sledovat, jak se mu jednotlivá období zapsala do života a jak je dnes s odstupem času vnímá ten, kdo je prožil. I touto rovinou poskytuje film velmi hodnotnou výpověď, ale zároveň pokládá i nepříjemné otázky ohledně některých důležitých a dodnes živých témat.

Je možná trochu škoda, že film má pouhých 100 minut, protože takováto stopáž zdaleka nemůže obsáhnout vše, co by se dalo o Miroslavu Zikmundovi říct. Ale na druhou stranu se díky tomuto zhuštění na malý prostor nestane, že by se divák začal byť jen na chvíli nudit. Po celou dobu film plyne velmi svižným tempem a zpomalí jen v okamžicích, kdy to vyžaduje situace. Zajímavý je i hudební doprovod filmu, který je na dokument klasického typu až nezvykle výrazný. Instrumentální hudba, již složil Robert Jíša, skvěle doplňuje dění na plátně. Pravděpodobně by si film vystačil pouze s ní, ale autoři se rozhodli pro ozvláštnění. Jako druhou hudební složku zvolili písně zpěvačky Radůzy. Ty možná diváka trochu vyruší z uceleného prožitku, ale těchto momentů není ve filmu mnoho, takže nejde o nějaký závažný neduh, který by kazil sledování.

Během filmu dojde na okamžiky dojemné i zábavné, a to hlavně díky vyprávění, humoru a osobnímu charismatu Miroslava Zikmunda. To je také důvod, proč se obejde bez hraných pasáží, experimentů s žánrem a kromě několika rozpohybovaných fotografií i bez výrazných efektů. A je to tak správné. Petr Horký netočil tento film proto, aby ukazoval, jak dobrý je dokumentarista, natočil ho proto, aby dal prostor výjimečnému člověku a jeho osudu. A to se mu povedlo dokonale.

Století Miroslava Zikmunda

Režie: Petr Horký
Vystupují: Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka, Edmund Hillary, Haroun Tazijef a neuvěřitelná plejáda státníků, lidojedů, válečníků uniformovaných i domorodých
Hudba: Radůza
Kamera: Pavel Otevřel
Scénář: Petr Horký, spolupráce: Miroslav Náplava
Česká republika, 2014, 97 min.
Premiéra: 4.  9. 2014 (Bioscop)

Print Friendly, PDF & Email

Autor

admin
Počet článků : 394

Zanechte komentář

© 2011 Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Zpět nahoru