Zde se nacházíte: 25fps » TV » Shakespearovy hry zrad a intrik

Shakespearovy hry zrad a intrik

Shakespearovy hry zrad a intrik

TV – TV TIP: V kruhu koruny – KLÁRA FEIKUSOVÁ –

„Mluvme o hrobech, červech, epitafech. Do prachu země pišme slzami to uplakané slovo zármutek. Posaďme se. Budeme si povídat truchlivé příběhy o smrti králů, jak toho odstranili, ten padl v boji, jeden byl uštván duchy těch, jež uštval, jinému podstrčila žena jed, další byl zabit ve spánku. Samé vraždy!“

Britové milují pečlivost, důslednost, ale především svého legendárního barda, Williama Shakespeara. Adaptace jeho her se pravidelně objevují jak v klasické podobě – na jevišti divadel, tak na stříbrném plátně. A v současnosti samozřejmě také v televizi. Televize často v součinnosti s internetem může sloužit jako výborný prostředek, jak přitáhnout nové publikum. V tomto případě přitáhla pozornost publika k Shakespearovým historickým hrám, respektive k druhé historické tetralogii, takzvané „henriádě“. Ta patřila vždy k oblíbeným materiálům pro adaptace, především Jindřich IV. a Jindřich V. (nejznámější ve filmových adaptacích Laurence Oliviera a Kennetha Branagha). Není se proto co divit, že po této látce sáhla i BBC.

Televizní série nazvaná V kruhu koruny (v originále The Hollow Crown) vznikla v roce 2012 jako doprovod programu Letních olympijských her v Londýně 2012. Mezi její producenty patří známý divadelní a filmový režisér Sam Mendes (Americká krása, Skyfall) nebo Pippa Harris z Neal Street Productions. Režie se ujali renomovaní a mnohokrát ocenění divadelní režiséři Rupert Goold, Richard Eyre a Thea Sharrock. Jednou z hlavních předností série je herecké obsazení, kde vynikají Ben Whishaw (Parfém: Příběh vraha, Atlas mraků), Jeremy Irons (Lolita, Muž se železnou maskou), Tom Hiddleston (Thor, Přežijí jen milenci) a Simon Russell Beale (Bezedné moře). Seriál získal mnoho ocenění včetně uznávané televizní ceny BAFTA (Whishaw za hlavní roli, Beale za vedlejší roli).

hc2

V souvislosti s letošním výročím 450 let od narození Williama Shakespeara oslavila ČT Art tuto událost uvedením řady pořadů a filmových adaptací her tohoto slavného dramatika. Právě při této příležitosti vysílá i minisérii V kruhu koruny s titulky známého překladatele Jiřího Joska. První díl se objevil na obrazovkách 14. dubna a další následovaly vždy v pondělí až do 5. května 2014.

Poetika filmové techniky

Série začíná Richardem II., příběhem o inteligentním, ale marnotratném a rozporuplném králi. Richard II. (ztvárněn Benem Whishawem) má rád umění a kulturu, o něž se zajímá více než o politiku. Je pro něj typické, že mnohdy činí nerozvážná rozhodnutí. Jedním z nich je vyhnání Jindřicha Bolingbrokea (Rory Kinnear), kterému po smrti jeho otce Jana z Glentu (Patrick Stewart) zabaví majetek. Tím započne svár, při němž přijde Richard II. postupně o příznivce, korunu, rozum a nakonec i o život. Na trůn se tak dostává Bolingbroke a stává se z něj Jindřich IV.

Mezi Shakespearovými historickými díly vyniká tato hra téměř výhradně veršovanou formou a množstvím metafor a obrazů. Toho patřičně využil i režisér Rupert Goold, jenž se podílel také na scénáři. Film je nejpoetičtějším z celé série. Hraje si s mnoha symboly, často náboženskými (ukřižovaný Ježíš Kristus, Svatý Šebestián aj.) a zdůrazňuje krásu jazyka i vnitřní rozpolcenost hlavního hrdiny, který je mnohokrát zabírán v detailech zachycujících jeho úzkost. Většinu scén snímá ruční kamera, jež nejen hýbe divadelní statičností děje, ale navíc vyjadřuje královu nejistotu a pochybnost.

Nutno dodat, že Goold zručně využívá i dalších filmových prostředků. Hojně je užíváno nadhledů a podhledů na zdůraznění mocenských vztahů, nemluvě o symbolickém rámování prostřednictvím průhledů skrz rekvizity (koruna, roztříštěné zrcadlo aj.). Okolí Richarda zpočátku bují krásnými věcmi (květinami, drahými látkami, obrazy aj.) a teplými barvami, postupně se však mění spolu s proměnou Richardova osudu. Ten se stává beznadějnější a temnější, čemuž se přizpůsobuje i obraz, barvy ztrácejí sytost a světlo svůj jas. Na konci se Richard ocitá v děsivé tmě kobky Toweru, kde i umírá. Tato pouť evokuje pád pyšného anděla z nebeských výšin do hlubin podzemí. Obrazové vyjádření Richarda II. se liší od následujících dílů tak, jako se samotná postava Richarda vymezuje vůči svým nástupcům. Svou pečlivou stylizací a formou zdůrazňuje poetický ráz předlohy i Richardův výjimečný charakter. Vynikající hudba Adama Corka jej dokresluje a odkazuje na náboženskou symboliku chorály.

hc3

Výkon Bena Whishawa je dech beroucí. Z každého jeho gesta, těkání očí i intonace hlasu čiší záměr a mluví o protagonistově měnícím se duševním rozpoložení. Scéna, kdy abdikuje ve prospěch Bolingbroka, mrazí do morku kostí. Unikátní herecký projev Whishawa potvrzuje i udělená cena BAFTA. Velká pozornost věnovaná ústředním postavám ve všech dílech seriálu umožňuje publiku  s nimi sympatizovat, nehledě na jejich činy a přestupky. 

Konvenčnější Jindřichové

Následující dva filmy, Jindřich IV., 1. část, a Jindřich IV., 2. část, vznikly pod taktovkou Richarda Eyrea. 1. část stejně jako předloha sleduje dvě linie, boj krále Jindřicha IV. (Jeremy Irons) proti vzbouřencům a hospodské paktování prince Jindry (Tom Hiddleston) se sluhou Poinsem (David Dawson) a amorálním, věčně opilým, směšným, ale charismatickým Johnem Falstaffem (Simon Russell Beale). Důraz je kladen na kontrast obou prostředí. Královský dvůr je centrem politiky (především trůnní sál, kde se děj často odehrává), je tvořen rozlehlým, vylidněným prostorem šedých zdí a ponuré atmosféry, halí se do šedého tónování a měkkého světla. Oproti tomu stojí prostor hostince, kde se schází Falstaffova společnost, vládne hluk, veselá hudba, mačkají se tam lidé nevybraného chování a využívá se bodového světla svíček, které navozují teplou a optimistickou náladu, což mimo jiné podporuje komediální ráz těchto scén.

Práce s filmovým pojetím her se v těchto dílech liší. Není zde kladen takový důraz na techniku, jež funguje mnohem konvenčněji než v Richardovi II. Kromě zobrazení prostředí se dbá na herecké výkony (zvlášť Hiddleston a Beale vynikají, jejich mimika „mluví“ za sebe) a vztahy mezi postavami. Scény s princem Jindrou a Falstaffem nesou komické prvky, i zde však cítíme jakýsi podtón nevyhnutelné tragiky, už v doprovodné hudbě a interakcemi mezi postavami (např. když Falstaff v hostinci žertem hraje prince a princ svého otce, cítíme, že Falstaffova prosba za svou skutečnou osobu není pouhou hrou, ale záběry tváří obou protagonistů vypovídají o jejich obavách).

The Hollow Crown: Jeremy Irons in Henry IV Part 1

Monology postav slyšíme jako jejich vnitřní hlasy (Falstaff, princ Jindra), popřípadě, jak si mluví pro sebe (král Jindřich IV.), což patří ke skvělým využitím filmových prostředků pro divadelní formát. Pracuje se také se světlem a tónováním. Čím temnějším se stává děj, tím tlumenější a ostřejší je světlo (např. sekvence umírání krále). Scény na bitevním poli mají výrazně nižší saturaci a působí téměř bezbarvě. To samozřejmě zdůrazňuje hrůzu a barbarství války, evokuje pocit chladu. Tento způsob užití filtru ve válečných scénách se objevuje i v ostatních dílech série.

Z Jindry k Jindřichovi V.

Poslední film natočila režisérka Thea Sharrock. Děj popisuje především boj Anglie a Francie za vlády mladého prince Jindry, korunovaného na Jindřicha V. Velkou část stopáže zabírá legendární bitva u Azincourtu. Na začátku filmu umírá Falstaff, jehož nový král odvrhl. Jindřichova proměna je zpodobněna již na konci předchozího dílu. Z nerozvážného vtipálka a povaleče se stává udatný bojovník, svědomitý král, jenž se snaží vládnout Anglii i svým poddaným co nejlépe. V tomto díle najdeme díky popisné bitvě asi nejvíc akce, ačkoli i v ostatních se bojuje. Také proto se většina filmu halí do šedého filtru a měkkého světla, kdy dny působí stejně temně a ponuře jako noci. Hudba je dramatičtější a snad i lehce patetická, což se ovšem hodí k tónu celého děje, který je na velkých emocích založen.

I zde najdeme prvky komiky. Tentokrát však nejsou zprostředkovány Falstaffem, ale především francouzskou princeznou Kateřinou (Mélanie Thierry), jež má být provdána za Jindřicha V. a nedokáže se naučit anglicky navzdory snahám její gardedámy (Geraldine Chaplin). Vzhledem k tragickému konci (flashforwardem ukázaným hned v expozici filmu) však komičnost poněkud zapadá. Film ovšem nepostrádá dynamiku a oproti předchozím dílům je výrazně akčnější.

Jindřich V. využívá vševědoucího vypravěče. Hlas i tvář mu propůjčuje John Hurt (Sloní muž, V jako Vendeta), jenž se na konci demaskuje coby voják, který bojoval v Jindřichově armádě proti Francouzům u Azincourtu. Jedná se sice o konvenční vyprávěcí prostředek, šikovně ovšem řeší roli sboru v původní hře.

The Hollow Crown

Minisérie plná symboliky

Jak už bylo řečeno, všechny hry jsou zobrazeny jinak, každá v individuálním pojetí konkrétního režiséra/režisérky. Přesto mají mnohé znaky společné. Ponuré, šedé scény bitev se snoubí s naturalismem krvavých bitev a poprav. V kontrapunktu k tomu slouží vyobrazení rozlehlých královských sálů, které dýchají noblesou a duchovní posvátností. I ony jsou často šedé a znepokojující, jakoby naznačovaly, že i zde se odehrávají ohavnosti v podobě politických intrik a spiknutí. Interiéry jsou sice strohé, avšak pečlivě upravené stejně jako postavy uhlazených šlechticů a politiků v nich. Tím se zvyšuje kontrast s „venkovním světem“.

Výrazně se pracuje s kostýmy. Společenská hierarchie postav je zřejmá z upravenosti a zdobení jejich oděvů, tak z jejich účesů. Najdeme zde ovšem i jistou symboliku v užití barev. Všichni tři královští protagonisté mají „své“ barvy. Richard II. je oděn do zlatých (patrné hlavně na jeho brnění), bílých a okrových odstínů, znázorňujících jeho marnivost a také jistou femininitu, která z něj čas od času vyzařuje. Touto genderovou rozostřeností je posílena jeho duševní rozpolcenost. Bílá barva pak odkazuje na mučednickou roli, již přijímá. Jindřich IV. se objevuje výhradně v černém a šedém oblečení. Vzhledem k jeho obavám a výčitkám, které ho tíží, jsou tyto zádumčivé a pohřební barvy nasnadě. Jeho smrt se jako předzvěst vznáší nad oběma částmi historické hry. Stejně tak jako vina za zabití předchozího krále a uzurpování trůnu.Pro prince Jindru, později krále Jindřicha V., je typická červená barva, barva králů, navíc ji lze interpretovat jako mužnost (ve středověku ji nosili více muži) a ohnivost. Tato barva využitá již v době před jeho korunovací se zdá jako předzvěst jeho usednutí na trůn, po němž dokáže odčinit hříchy svého otce a stát se právoplatným králem Anglie.

hc6

Každý díl adaptuje divadelní texty jinak, všechny mají ovšem společnou výraznou doslovnost a přesnost. Nesnaží se předlohu zkracovat nebo modernizovat. Naopak hry zůstávají celistvé ve svém tradičním pojetí, nicméně práce se syžetem, vizuálním ozvláštněním a symbolikou je zpřístupňují širokému publiku.

Je třeba ocenit pečlivost a realistický vzhled výpravy, což patří ostatně mezi silné stránky britského filmové i televizní produkce. Nejvýraznější předností série představují herecké výkony (i ve vedlejších rolích najdeme vynikající herce) a originální režijní pojetí, jež dokazuje, že Shakespeare přenesením na plátno či televizní obrazovku nijak netrpí, naopak získává ještě kreativnější půdu pro rozvedení svých příběhů.

V tomto případě je televize ideálním médiem, protože umožňuje filmy rozšířit mezi různorodější publikum, než jaké by na ně pravděpodobně šlo do kina nebo by mohlo vidět původní hru v divadelním provedení. Tímto způsobem si navíc série zachovává svou celistvost a propojenost. Svým úspěchem dosvědčuje, že nabídka televizních programů může být opravdu různorodá a výjimečná. V kruhu koruny rozhodně patří mezi to nejprestižnější, co nám může současná televize nabídnout, zároveň jde o zábavnou, dobře sledovatelnou sérii s dynamikou, jíž se množství divadelních adaptací nedostává.

Úspěch série u diváků i kritiků dokazuje i fakt, že BBC hodlá natočit další cyklus, tentokrát tzv. první tetralogii historických her Williama Shakespeara, kterou tvoří Jindřich VI., 1. část, 2. část a 3.část, a legendární Richard III. Lákadlem pro fanoušky série i britské kinematografie je obsazení Benedicta Cumberbatche coby Richarda Plantageneta. BBC tyto informace oznámila zjara tohoto roku. Druhá řada V kruhu koruny by měla vyjít v roce 2016.

V kruhu koruny

Režie: Rupert Goold, Richard Eyre, Thea Sharrock
Scénář: Rupert Goold, Ben Power, Richard Eyre, Thea Sharrock
Kamera: Ben Smithard, Danny Cohen, Michael McDonough
Hudba: Stephen Warbeck, Adam Cork, Adrian Johnston
Hrají: Ben Whishaw (Richard II.), Rory Kinnear (Bolingbroke), Patrick Stewart (Jan z Glentu), David Suchet (vévoda zYorku), Clémence Poésy (královna Isabella), Jeremy Irons (Jindřich IV.), Tom Hiddleston (princ Jindra/Jindřich V.), Simon Russell Beale (John Falstaff), Julie Walters (hostinská), Tom Georgeson (Bardolf), David Dawson (Poins), James Laurenson (Westmoreland), Alun Armstrong (Northumberland), Henry Faber (Lancaster), Mélanie Thierry (princezna Kateřina), Geraldine Chaplin (Alice), Lambert Wilson (král Francie), Edward Akrout (Dauphin) aj.
Velká Británie, 2012, 4 epizody

Print Friendly, PDF & Email

Autor

Profilový obrázek
Počet článků : 26

Zanechte komentář

© 2011 Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Zpět nahoru