Jak v Londýně vymysleli atentát na Heydricha

Komiksová řada Češi, vycházející ze scénářů Pavla Kosatíka, se na konci roku 2014 dočkala dalšího přírůstku. Po zdařilé první části Češi 1918: Jan Masaryk vymyslel Československo a vynikajícím následujícím svazku Češi 1952: Jak Gottwald zavraždil Slánského vyšel jako třetí příběh zaměřený na událosi v britském exilu, kam se uchýlil Edvard Beneš. Výtvarné stránky se ujal absolvent animace na zlínské UTB a držitel ocenění Arnal za rok 2013 Marek Rubec (více info o autorovi zde).

Zdroj: marekrubec.blogspot.cz

Je zajímavé sledovat, jak se výtvarníci vyrovnávají s poměrně velkou statičností a množstvím dialogů, které tyto příběhy přináší. Ticho762 vznik Československa oživil vloženým příběhem boxera Vávry, ale i bez něj by se vyprávění obešlo, protože Masaryk díky dynamickému výtvarnému zpracování nepůsobí nudně. Vojtěch Mašek měl v případě Gottwalda a Slánského k dispozici temný, depresivní příběh, k němuž zcela sedl styl, kterým zpracoval komiksy Monstrbakaretu Freda Brunolda. S množstvím textu se Mašek šikovně vypořádal zařazením přepisů odposlechů.
Předobraz, který měli Češi 1942 v televizním zpracování s názvem Kulka pro Heydricha, mi ze všech částí Českého století přišel nejméně poutavý, nicméně lze najít pozoruhodné momenty – rozhovory Beneše (Martin Finger) s Wenzelem Jakschem o odsunu Němců či energické promluvy plukovníka Františka Moravce (Ivan Trojan).
Jak příběh, v němž nejvíce prostoru dostává výše zmíněná dvojice Beneš a Moravec, ztvárnil Marek Rubec? Kresba ani lettering nejsou líbivé, rozhodně ne na první pohled. Při letmém prolistování může vizuální stránka vypadat odfláknutě, což je dáno zejména nepříliš estetickým letteringem, který je až na pár výjimek čitelný, spíše je občas problém zorientovat se v množství textu (bublin), které někdy zabírá neúnosně mnoho místa. Na stránce jsou pod sebou povětšinou 3-4 podlouhlé panely a tato pravidelnost působí až monotónně. Rubec pracuje s detaily (zaťatá pěst Wenzela v reakci na popíchnutí Jana Masaryka), dokáže úsporně a zároveň působivě ztvárnit i scénu bombardování Londýna. Stejně jako v televizním zpracování, i zde je Beneš neustále a jeho mimika se téměř nemění. František Moravec je sice živější element a jeho energii se podařilo přenést i do komiksu, ale přeci jen hlavní figurou je právě Beneš, který působí po většinu času letargicky.
Barevné ladění do odstínů hnědé a fialové je adekvátně pochmurné a atmosferické, ve scénách u ohně a krbu vynikají pro změnu odstíny žluté. Nedílnou součástí výtvarného zpracování jsou vytečkovaná místa. Vytečkovány jsou totiž nejen některé předměty (oděvy nebo autentické fotografie, viz níže), ale často také tváře protagonistů, přičemž není jasné, jaký klíč tvůrce zvolil. Vytečkování je zřejmě nahodilé, protože na jednom panelu je tvář v detailu vytečkovaná, a na dalším ne.

Zdroj: http://marekrubec.blogspot.cz

Češi 1942 zůstávají poměrně dost věrní televizním dialogům a kompozicím jednotlivých scén. Oproti televiznímu zpracování několik scén v komiksu přibylo: na začátku Hitler shlíží z Pražského hradu, na konci se čtenáři dočkají rychlé akce v podobě samotného atentátu a v samotném závěru pak vyobrazení odsunu Němců z pohraničí, datovaného jarem roku 1946.

Ačkoli je pro mě osobně tento díl nejslabším z dosud vydaných tří, stále se jedná o pozoruhodnou záležitost a celou sérii stojí za to i nadále sledovat. Navíc se zdá, že na další díl Čechů nebudeme muset čekat dlouho. Část s názvem Češi 1992: Jak Mečiar s Klausem rozdělili stát by měla být v současnosti již k dispozici v knihkupectvích. Výtvarně se jí chopil další absolvent UTB, autor komiksové série s geniálním Fanoušem – Dan Černý.

Pavel Kosatík, Marek Rubec

Češi 1942: Jak v Londýně vymysleli atentát na Heydricha

80 stran, Praha 2014
Vydala Česká televize a Mladá fronta a.s.