Zde se nacházíte: 25fps » Festivaly a přehlídky » AFO: Spiknutí za každým hamburgerem

AFO: Spiknutí za každým hamburgerem

AFO: Spiknutí za každým hamburgerem

RECENZE: Cowspiracy: Klíč k udržitelnosti (2014) – MONIKA BARTOŠOVÁ –

Dokument o kravách, které vypouští moc bioplynu a pijí hodně vody, je horkým kandidátem na ocenění v Mezinárodní soutěži festivalu Academia Film Olomouc. Přináší celou řadu znepokojujících informací, které změní způsob, jakým divák vidí snahu o záchranu životního prostředí. Co je ale mnohem víc šokující, než samotný fakt, že se chov zvířat na maso podílí na globálním oteplování více, než doprava spalující fosilní paliva, je ticho, které se kolem celého problému rozprostírá. Nechte se šokovat na AFO 17. dubna od 20 hodin.

Dokument začíná osobní zpovědí autora o tom, jak se sám stal „obsesivně kompulzivním environmentalistou“ v reakci na snahy Ala Gorea. Popisuje, jakou snahu vynakládá na to, aby alespoň malým dílem přispěl k záchraně planety. Stejně jako divák je šokován ve chvíli, kdy se dozví, že lidmi chovaná zvířata jsou zodpovědná za 18 % skleníkových plynů v atmosféře (ve srovnání s 13 %, za něž může doprava). Kip Anderson, jeden ze dvou režisérů filmu, provádí diváka svou cestou za tím zjistit, proč není devastující vliv chovu dobytka na životní prostředí veřejně diskutovaným tématem.

Sympatický a zároveň až nebezpečně persvazivní je způsob, jakým Kip komentuje to, co vidíme na plátně. Jeho pravděpodobně nejoblíbenějším komentářem je:

It was bizarre.

Děsivé je to, že má pravdu. Neochota mluvit o vlivu zemědělského chovu na zásoby pitné vody nebo globální oteplování skoro zavání nějakou krásnou konspirací (pokud jste fanda takových teorií). Po pravdě jde spíše o neochotu lidí měnit své uvažování o světě nebo podíle viny, kterou mají na tom, co se kolem nich děje. Je snadné ukazovat na velké továrny nebo neochotu změnit pohon našich vozidel na obnovitelné zdroje energie jako na viníky problému. Je nenáročné třídit odpad nebo snížit spotřebu vody pořízením ekologické toalety či myčky. Lidé budou ale velice těžce měnit své chování zejména ve vztahu ke konzumaci množství masa, které daleko převažuje lidské výživné potřeby. Organizace bojující za otázky životního prostředí to vědí. Tuší, že poukazování na některé fakty by je stálo velkou část popularity. Je těžké říci Američanům, že pro výrobu jednoho jejich oblíbeného hamburgeru je třeba tolik vody, které člověku vystačí na 2 měsíce sprchování.

Příliš ostrý dialog

Kipova cesta za hledáním neexistujících odpovědí je vystavěna jako souboj. Stojí proti organizacím neochotným mluvit a v důsledku i proti přímému odporu proti dokončení jeho dokumentu, když přijde o finanční odporu. Úplně největším protivníkem, kterého skoro není možné porazit, je ale ignorace. Ze strany státních institucí, dobrovolnických organizací i běžných lidí.

Cow 1

Snímek je postaven na hledání odpovědí. V procesu se ale z mluvčích často neopodstatněně stávají padouši či hlupáci.

Co dokumentu ubírá na kvalitě je ale rozhodně neustálé zesměšňování lidí, s nimiž jsou vedeny rozhovory z nadřazeného postavení člověka, který se cítí morálně na výši, protože nejí maso. Kvůli tomu film čas od času sklouzává k veganské agitce. Lidi při rozhovorech natáčí film sice esteticky, ale zobrazuje je v nepříjemných chvílích, kdy se o problému dozvídají poprvé. Málokomu je dána možnost a čas zjistit podrobnosti a na předkládané informace reagovat jinak než bezprostředně. A zobrazovat lidi, kteří vedou ekologické farmy či chovají na zadním dvorku na jídlo kachny, jako kruté a neuvažující lidi, je jednoduše zlomyslné.

Informacemi nabitá vizualita

Cow 2

Přehledné a vizuálně atraktivní používání grafiky a grafů pomáhá předat divákům co nejvíce informací.

V kontrastu k téhle silné ideologické zátěži potom stojí perfektní využívání informačních grafik a grafů, které pomáhají divákovi představit si poměry mezi popisovanými množinami. Je diskutabilní, z jakých studií data vychází, ovšem perfektní zdrojování informací najdete jen v málokterém dokumentu. Způsob, jakým grafické možnosti využívá Cowspiracy je opravdu výjimečně vydařený.

Neobyčejně vizuálně atraktivní je také použitá kamera. Zobrazovaní lidé jsou vidět se všemi detaily často v efektním šerosvitu. Průvodce Kip je potom často natáčen ve velmi atraktivních lokacích například na pozadí zapadajícího slunce. V těchto chvílích je obraz podkreslen osobním komentářem průvodce a jeho často bezradným komentářem situace. Tyto klidnější pasáže dovolují divákovi vstřebat informace i část šoku, který s nimi přichází. Celkově je vidět, že jde o film určený pro větší formáty, který využívá všechny možnosti dobře vypadajícího obrazu.

Cowspiracy je značně tendenční dokument, který ovšem nezastírá svou příslušnost k určité části názorového spektra, naopak ji jasně deklaruje od začátku až po závěr, v němž Kip velice dramaticky strhává ze zdi plakát Ala Gorea, který ho zklamal tím, že nedokázal pojmenovat dle tvůrců nejpalčivější problém ochrany životního prostředí. Ačkoliv je často silně názorově vyhraněný, své pozice přiznává a umožňuje tak každému divákovi zaujmout postoj blízký jeho vlastnímu smýšlení.

Cowspiracy: Klíč k udržitelnosti
(Cowspiracy: The Sustainability Secret)

Režie: Kip Andersen, Keegan Kuhn
Scénář filmu: Kip Andersen & Keegan Kuhn
Kamera: Keegan Kuhn
Hudba: xTrue NatureX

USA, 2014, 91 minut

Print Friendly

Autor

Počet článků : 22

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru