Zde se nacházíte: 25fps » Komiks » Děsivé radosti pro zkušené a odrostlé

Děsivé radosti pro zkušené a odrostlé

Děsivé radosti pro zkušené a odrostlé

RECENZE – KOMIKS: Děsivé radosti (Michal Suchánek, Ondřej Neff) – JAROSLAV CHOUN –

Hned úvodem musím přiznat, že spisovatele Ondřeje Neffa považuji společně s Vladimírem Páralem a Milanem Kunderou za nejvýraznější představitele české literatury 20. a 21. století. K jeho románům Tma či Tušení podrazu jsem si v průběhu let vybudovat takřka citový vztah a nedám na ně dopustit, zejména díky Neffově schopnosti vykreslit charaktery postav, citu pro detail a umění pohrávat si se žánry. Stačí si vzpomenout na román Rekvalifikační kurz, který se na několika málo stranách změní z humoristického díla na horor a ještě stihne čtenáře mírně vydráždit lehce erotickou pasáží.

Schopnost provokovat a poukazovat na více či méně aktuální problémy společnosti je pro tvorbu Ondřeje Neffa typická a ani komiks s lákavým názvem Děsivé radosti není výjimkou. Jedna z vět na zadní straně přebalu prohlašuje, že ve srovnání s ním bude čtenáři připadat kontroverzní román Padesát odstínů šedi jako obyčejná šeď, kteréžto tvrzení není v žádném případě pouze laciným tahem vydavatele, jak k dílu přitáhnout pozornost. Pokud hledáte vhodný dárek pro své dítko, které zajímají komiksy, tak se rozhodně porozhlédněte někde jinde. Děsivé radosti do rukou mladším čtenářům v žádném případě nepatří, pokud tedy nechcete, aby si obohatili slovní zásobu o vulgární synonyma pro pracovnici veřejného domu, obsah jímky či mentálně nevyspělého člověka. Ze všeho nejvíc Děsivé radosti atmosférou i vizuálním stylem připomínají film Heavy Metal a stejně jako v něm ani zde vedle vulgarity není nouze ani o erotiku a násilné scény.

desive-radostiIlustrátor Michal Suchánek oznámil svůj záměr zpracovat některé ze svých nejoblíbenějších povídek otce českého sci-fi do komiksu již před několika lety v rozhovoru pro týdeník Reflex. Po celém projektu se však slehla zem a teprve po několikaleté odmlce se první dokončené kresby z něj objevily z iniciativy Suchánkovy přítelkyně Alžběty Trojanové (známé z redakce časopisu SCORE či televizního pořadu Re-Play) na webové stránce Reddit, kde sklidily obrovskou vlnu pozitivních reakcí a vyvolaly zájem nejen českých, ale i zahraničních příznivců komiksové tvorby a především distributorů. Cestě díla na pulty knihkupectví tak již nic nebránilo.

Po otevření sešitu a otočení několika prvních stránek jsem byl mile překvapen a málem jsem radostně zvolal: „Ano, to je přesně ono!“ Z Děsivých radostí totiž přímo kape ona zvláštní a těžko popsatelná atmosféra, kterou musí znát každý, kdo přišel do styku s románem Hvězda mého života či výše zmíněným Tušením podrazu. Suchánek si pro převedení do komiksové podoby vybral trojici Neffových povídek, s nimiž jsme se již dříve mohli setkat v rámci sbírek Pravda o pekle a Vejce naruby. Druhá jmenovaná bývá často označována za to vůbec nejlepší, co se kdy na české sci-fi scéně urodilo, takže mé očekávání bylo velké.

Přesto mě Děsivé radosti od začátku do konce nepřestávaly příjemně překvapovat. Ať už neuvěřitelnou precizností, jež z každého okénka každé kapitoly přímo sálá a dává čtenáři důvod si všímat i těch nejmenších, na první pohled bezvýznamných detailů nebo neuvěřitelnou dospělostí, která vyrazí dech i těm nejzatvrzelejším rádoby intelektuálům, kteří tvrdošíjně prohlašují, že komiks je pokleslá zábava určená dětem a kulturním barbarům. Dost zajímavá mi přišla skutečnost, že všechny tři kapitoly knihy se alespoň lehce dotýkají aktuálních problémů, které se v současném světě řeší. Nevím, zda to byl tvůrčí záměr, nebo jestli dílo prostě vyšlo ve vhodnou chvíli, ale věřte, že ačkoli se všechny jeho části odehrávají v blíže nespecifikované budoucnosti, tak pravděpodobnost, že se minimálně jednou během čtení hluboce zamyslíte nad některou z aktuálních společenských otázek, je dosti vysoká.

desive radostZ předchozích odstavců by bylo možné nabýt dojmu, že Děsivé radosti jsou dokonalým komiksovým dílem. Tak tomu však úplně není.

Hlavním problémem Děsivých radostí je z mého pohledu stručnost, jež je místy zahnána až do úplných extrémů. Jistě, dílo je díky tomu svižné. Na druhou stranu však nemá šanci vyvinout si hlubší vztah k postavám a třeba závěrečná povídka tak kvůli tomu vyznívá poněkud do prázdna. Stejný problém jsem měl i s krátkými vsuvkami, jimiž Ondřej Neff vždy okomentuje právě skončenou kapitolu. Ty jsou zajímavě napsané a informačně hodnotné, proto mě mrzelo, že se u nich trochu více neodvázal a nerozepsal se o vzniku jednotlivých částí, podobně jako třeba v novém vydání knihy Zepelín na Měsíci. Chápu však, že v takovém případě by se z tohoto „bonusu“ stala majoritní část díla, což by jistě působilo přinejmenším úsměvně.

Michal Suchánek dokázal Děsivé radosti po několika letech příprav dotáhnout do konce a my tak máme šanci užít si po dlouhé době kvalitní komiksové dílo z našich končin, které je zaměřeno především na odrostlejší a zkušenější čtenáře. A pokud vám nebude vadit fakt, že se jedná o jednohubku, již zkonzumujete během chvilky, ale její dobrá chuť vám na jazyku zůstanete ještě notnou dobu, budete nadšeni.

Michal Suchánek, Ondřej Neff

Děsivé radosti

vydala CREW, Praha 2015
124 barevných stran
289 Kč

Print Friendly

Autor

admin
Počet článků : 382

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru