Zde se nacházíte: 25fps » Festivaly a přehlídky » AFO: Vládnout, pracovat, vydělávat, modlit se, hroutit se aneb klíč k zániku civilizace

AFO: Vládnout, pracovat, vydělávat, modlit se, hroutit se aneb klíč k zániku civilizace

AFO: Vládnout, pracovat, vydělávat, modlit se, hroutit se aneb klíč k zániku civilizace

RECENZE: Vládnout, pracovat, vydělávat, modlit se, hroutit se (2013, režie: Andran Abramjan) – KRISTÝNA MICHALIČKOVÁ – 

Co znamená kolaps civilizace? A jak jej vlastně poznáme? Právě těmito otázkami se zabývá režisér dokumentu Vládnout, pracovat, vydělávat, modlit se, hroutit se Andran Abramjan a hned v počátku nám prostřednictvím slov profesora Miroslava Bárty vyvrací všeobecnou představu, že kolaps je stav, který nastane v náhlém okamžiku a znamená totální zánik civilizace.

Možná, že tato možnost by byla milosrdnější než kruté zjištění, že kolaps představuje zjednodušení dané společnosti. Celý dokument tak nepředstavuje apokalyptické líčení různých způsobů zániku civilizací, ale je spíše celkovým zamyšlením nad sice nenápadnými, ale o to horšími způsoby, kterými společnost může postupně směřovat ke svému konci. Slova v názvu dokumentu pak částečně naznačují hlavní faktory, které měly a stále mají největší vliv na kolabování společenského systému. Kromě toho také rámují celý dokument do kapitol, ve kterých jsou tyto vlivy postupně zobrazeny. Prostřednictvím monologických projevů odborníků v kombinaci se záběry na hrající si děti se postupně dostáváme od jednoho krizového vlivu ke druhému, který je vždy prezentován nekomentovaným sledováním různých skupin, což nutí diváka k vlastním úvahám nad tematizovanou problematikou celého snímku.

I bez práce jsou koláče…

Vládnout 1

Musí se najít někdo, kdo hodí peníze do klobouku.

Podkopání tradičního rčení velmi dobře vystihuje první krizový vliv, kterým se dokument zabývá. Po úvodních slovech zmiňovaného profesora Bárty tak bez jakýchkoli zásahů sledujeme skupinku mladíků bezstarostně debatujících v parku před Hlavním vlakovým nádražím v Praze, pro které stálá práce a život zarámovaný do tradičních hodnot absolutně nic neznamená. Proč studovat nebo mít stálou práci, když stačí hodit čapku na chodník, sednout si, poprosit a vydělat si tak bez jakýchkoli stresů na jídlo na víc jak jeden den. Ano, i s tím se dá podle všeho zcela v klidu přežít. Otázkou jsou důsledky, které to má na celou společnost. Člověk se ani nemusí dlouho zamýšlet a mělo by mu dojít, že takový způsob života je paradoxně luxus, který si nemohou dovolit všichni. Vždycky musí existovat někdo, kdo projde a hodí mince do klobouku. S ohledem na skupinku v parku je však alarmující, že na to spoléhají možná až příliš mladí lidé, přestože i ti často vyhledávají zahraniční, ale dobře placené jednorázové práce.

S tímto tématem úzce souvisí také otázka blahobytu národa. Jak se vlastně pozná bohatý národ? Odpověď je jednoduchá. Má peníze. To vyplývá i z rozmluvy mladíků před vlakovým nádražím. Proč zůstávat v Čechách, když v Německu nebo ve Španělsku si žebráním za pár hodin vydělám na naplnění základních každodenních životních potřeb a ještě mi zbude? Bohatost daného národa, jak slyšíme v samotném dokumentu, však nemusí být trvalá a honba za rychlým ziskem může znamenat mnohem rychlejší pád.

Modli se a panuj!

vládnout 2Náboženství a nadvláda jsou v minulosti i dnes stále nepopulární složky snad každé civilizace, které v jakékoli době představují stěžejní problémy. Ať už zavzpomínáme na křížové výpravy, nechvalně proslulou aktivitu inkvizice nebo protestantská povstání, vždy je příčina těchto konfliktů jasná. A ani v dnešní době se situace nezměnila. I dnes nás náboženství ovlivňuje, přestože ne tak, jako v minulosti. Zatímco dříve byly běžné boje za křesťanskou víru či rozbroje mezi katolíky a protestanty, dnes to mohou být ateisti či vyznavači islámu. To, co nás v tomto směru spojuje s historií těchto konfliktů, je fakt, že bez ohledu na vyznání, mohou být, a již bohužel také jsou, tyto střety fatální, přestože v samotném dokumentu je to naznačeno pouze prostřednictvím organizované a poklidné demonstrace proti konferenci o islamofobii, případně debaty nad výstavbou Mariánského sloupu.

Otázka jakési formy nadvlády je pak v dokumentu zastoupena velmi nenápadně. Jeho závěrečná část je věnována telefonickému rozhovoru mezi zástupkyní televizního zpravodajství a mužem, kterému se podařilo získat záběry Marka Zuckerberga v rámci jeho návštěvy v Praze. Exkluzivita, kterou pro zpravodajství snímek představuje, by se dala chápat jako zmiňovaná nenápadná degenerace naší společnosti, kdy je pro nás informace o výletu miliardáře stejně výjimečná jako, jak říká majitel snímků, „přelet ledního medvěda nad městem v helikoptéře.“

Skrze obraz k zamyšlení

Svým pojetím i strukturou je Abramjanův dokumentární snímek směřován spíše k zamyšlení nad daným problémem než k ucelenému výkladu, který by měl diváka poučit. Autorsky nekomentované výjevy, které máme možnost sledovat, nás nenásilnou formou vybízí k vlastním úvahám nad tématem postupného kolabování našeho společenského systému. Co je hlavní příčinou možného zániku civilizací a proč? Je vůbec možné případnému zániku zabránit? Možná právě nad těmito otázkami se můžeme zamyslet ve chvílích obrazových předělů, kdy paralelně sledujeme děti na hřišti a posloucháme tematicky cílené úvahy. Přestože se vizuálně nejedná o přelomový snímek, nelze opomíjet zajímavé zpracování ústřední myšlenky celého filmu. Přesvědčit se o tom můžete již tento týden, a sice v rámci mezinárodního festivalu Academia film Olomouc.

Vládnout, pracovat, vydělávat, modlit se, hroutit se

Režie: Andran Abramjan
Scénář: Andran Abramjan, Hynek Trojánek
Kamera: Andran Abramjan

Produkce: FAMU, Česká republika, 2013, 41 minut

Print Friendly, PDF & Email

Autor

Počet článků : 16

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru