Je Batman jediným strážcem pořádku v Gothamu?

Publikováno: Jaroslav Stuchlý Publikováno dne: 05. prosince 2016 Rubrika: Komiks | Komentář : 0

RECENZE – KOMIKS: Gotham Central 1: Při výkonu služby (Ed Brubaker & Greg Rucka & Michael Lark) – JAROSLAV STUCHLÝ –

V předmluvě k první knize komiksové série Gotham Central vysvětluje spisovatel Lawrence Block, že fiktivní Gotham je vlastně New York. Mě však při čtení napadlo ještě jiné město, fiktivní Isola z románů Eda McBaina, které také silně připomíná New York. Tahle paralela Gotham – Isola – New York se musí nutně vynořit v mysli každého fanouška procedurálních kriminálek o každodenní práci detektivů z 87. revíru, protože kdyby se postavy policistů v Gotham Central jmenovaly Steve Carella, Bert Kling nebo Meyer Meyer, nepoznal by, že nečte komiksové zpracování některého McBainova románu. Tak dobře, poznal, neboť v 87. revíru sice řádil zločinec Hluchý, ale nikoli superpadouši jako Mr. Freeze nebo Two-Face. A když si parta ze sedmaosmdesátky nevěděla s něčím rady, nemohla na střeše rozsvítit batsignál, že?

Už jste pochopili, kam mířím? Náš noirový oblíbenec Ed Brubaker (Criminal) to zase vyhmátl a postavil svou sérii na jednoduchém, ale vynikajícím nápadu: reprezentuje gothamskou policii skutečně jen poručík Gordon? Ale kdeže. Ten už odešel na odpočinek. A je celý gothamský policejní sbor skutečně jen bandou příšerně zkorumpovaných fízlů? Ale kdeže, většina z nich je čistá a snaží se v nelehkých podmínkách velkoměsta udržet vládu práva a pořádku. Že občas narazí na chlapa v podivném obleku s mrazicí puškou v ruce? Riziko povolání.

Nebudu chodit dlouho kolem horké kaše. Gotham Central mě chytil od prvních stránek a užil jsem si každou ze tří částí – volně provázané Při výkonu služby a Motiv i závěrečnou s názvem Půl života. Stačí se zorientovat v postavách denní a noční směny a máte vyhráno. Brubaker i Rucka (ať už společně nebo každý zvlášť) jsou kvalitní autoři, kteří dokážou bez problému udržet čtenářovu pozornost, aniž by potřebovali opulentní akční scény. Stačí jim k tomu dobře vymyšlená dějová linka a dialogy, které, ano, jako kdyby vypadly z výše zmíněného Eda McBaina. Příběhy o detektivovi, který přišel při výkonu služby o život, a jeho zmrzačeném parťákovi, o uneseném a zavražděném děvčeti a (ta nejoceňovanější) o příslušnici sboru detektivů, jíž se někdo systematicky pokouší zničit kariéru, jsou záznamem všední rutiny obhlídek místa činu, pochůzek, výslechů, telefonátů. Jejich hrdinům lze držet palce, tak jsou civilní a uvěřitelní. Skoro by se chtělo napsat, že ti superpadouši jsou tam jaksi navíc, že vlastně ruší a nebýt jich, nemusel by se z noční oblohy jako deus ex machina snést sem tam Temný rytíř. Celý ten svět velkoměsta, zločinu a snah o jeho potírání by klidně fungoval i bez jejich přítomnosti. Ale komiks, na jehož obálce se skví černé logo Netopýřího muže na žlutém pozadí, se určitě prodává líp než komiks, na jehož obálce by se vyjímala „pouhá” parta policajtů v civilu.

Pokud jsme skončili s potleskem vestoje na adresu scenáristů, je třeba ještě hluboká úklona směrem k výtvarníku Michaelu Larkovi. Jeho zjednodušená kresba trochu připomíná právě práci Seana Phillipse na Criminalu, ale je to jednoduchost s nádechem geniality. A je tak úlevné číst komiks v jednolitém výtvarném stylu, kdy se kreslíři nestřídají jako apoštolové na orloji. Atmosféru dotvářejí samozřejmě koloristé, celkově se jedná o lahůdkovou záležitost, po jejímž přečtení máte chuť poslat mail do BB/artu s textem: „Díky, děvčata a chlapci, a to i v případě, že pokračování dle svého zvyku zase stopnete.”

Gotham Central totiž naštěstí funguje jako samostatná kniha a lze si ji klidně pořídit, aniž by se člověk bál, že mu v případě zastavení série zůstane ve sbírce komiksové torzo.