Podruhé do stejné řeky

Publikováno: Jaroslav Stuchlý Publikováno dne: 12. prosince 2018 Rubrika: Komiks | Komentář : 0

RECENZE – KOMIKS: Legendy o Myší hlídce 2 (David Petersen) – JAROSLAV STUCHLÝ –

Město: Kůrová Kamenice
Objekt: hospoda V Červnové ulici
Majitelka a provozní: Rudolfa

Rok se nejspíš s rokem sešel a panímáma hospodská znovu vyhlašuje soutěž o nejlépe smáznutý dluh. Tohoto privilegia se dočká ten, kdo povypráví příběh, jenž bude nejvíce lahodit jejím uším. Úspěšně přijatý koncept podnítil Davida Petersena v tom, aby nespěchal s rozvíjením vlastní příběhové linie Myší hlídky, ale znovu za sebe nechal pracovat kolegy z branže. Vznikla tak druhá antologie krátkých povídek inspirovaná světem, který Petersen stvořil. On sám se opět postaral slovem a kresbou o spojovací stránky a s Dirkem Shearerem spolupracoval na Dovětku Obyčejný tiskař, který prozrazuje, koho Rudolfa schovává ve sklepě.

Z přispěvatelů budou tuzemskému čtenáři patrně nejznámější jména Stana Sakaie, kterého milujeme díky úžasné sérii Usagi Yojimbo, a Billa Willinghama, jenž je podepsán pod Mýty. Oba se popasovali se zadáním se ctí, přestože zrovna „jejich“ příběhy pomyslnou Rudolfinu soutěž nevyhrály. Stupně vítězů obsadil Christian Slade (Slaná láska) s němým milostným vyprávěním o citu, který odolal zubu času, Eric Canete (Myší generálové) s akční story, z níž si posluchači mohli vybrat, jakému ponaučení dají přednost, a Cory Godbey (Zloděj, hvězdopravec, lovec a krejčí), který na svůj příběh usápl celých deset stránek. V tom jej překonal už jen Jackson Sze (Tam a zpět), ovšem jeho malba je natolik okouzlující, že mu lze odpustit absenci dramatického oblouku.

Pokud jsem minule udělil Zlatou malinu Katie Cookové, tady by si ji zasloužil nejspíš Ben Caldwell. V závěru jeho povídky Odvážný plán mi přišlo zatěžko orientovat se v kresbě, takže mi uniklo, jak Lolinka a Perleťka vyzrály na zlotřilého lišáka a jeho kumpána. Ani výtvarné pojetí Jemmy Salumeové (Stín) mě nijak zvlášť nenadchlo.

Naprostým bizárem jsou Dřevušky, povídka koncipovaná jako myší lidová píseň (včetně notového zápisu).

Pod překladem je podepsán Jan Kantůrek, básně a písně převedla do češtiny Alexandra Niklíčková. Uvádím tuto skutečnost především proto, že text povídky Když se přátelíš s krtkem je napsán ve verších… a české přebásnění zaslouží zvláštní pochvalu.

Bonusové materiály jsou podobné jako v první knize Legend o Myší hlídce. Celé je to krok do stejné řeky, který samozřejmě bez existence hlavního Petersenova příběhu ztrácí smysl. Je to pěkné, čtenář může obdivovat invenci a odlišné výtvarné techniky jednotlivých autorů (Caneteův dvoustránkový bitevní výjev myši versus lasičky patří k těm, na které obdivně zíráte několik minut), ale chceme víc. Další plnohodnotný komiks s Myší hlídkou.