Net Art 2.0

25fps přináší sérii překladových textů z remixthebook.com slavného internetového a digitálního umělce a pedagoga Marka Ameriky. remixthebook je více než učebnice, více než akademická publikace. remixthebook je multimediální opus vyzývající k remixu.

1/ remixthebook: o projektu
2/ Pla(y)giátorství
3/ Apropriace (přivlastnění)

Zdroj: http://www.remixthebook.com/the-course/net-art-2-0

Net art 2.0

„Co dnes znamená být neomediálním umělcem?“ To je asi nejdůležitější otázka, kterou bychom si měli položit, začínáme-li se bavit o net artu.

Na počátku, tedy zhruba okolo roku 1995, existovalo cosi, co neslo označení „net art“. Nikdo nevěděl, co si pod oním pojmem představit, ani v co se později vyvine. V rámci úzké skupiny vzájemně propojených výtvarných umělců a autorů z různých zemí, z nichž většina se nikdy osobně nesetkala, ale kteří byli schopni vzájemně a dlouhodobě spolupracovat na nejrůznějších projektech v prostředí internetu, probíhaly divoké experimenty.

Dvěma z klíčových metod, pro které byl internet živnou půdou, bylo multimediální umění a remix zdrojových kódů. V roce 1996 publikoval autor díla remixthebook Mark Amerika v německy psaném online magazínu Telepolis, v rámci své pravidelné komentářové rubriky, sloupek „Surfuj-Vybírej-Manipuluj: Pseudo-autobiografie díla ve stádiu tvorby“ (Surf-Sample-Manipulate: The Pseudo-Autobiography of A Work-In-Progress). V tomto svém raném a velmi vlivném textu Amerika napsal:

Strategie „surfování-výběr-manipulace“ (tedy surfování napříč kulturami, výběr dat a jejich následné přetváření, tak aby zapadly do požadovaného narativu) funguje na dvou rovinách: Zaprvé, na rovině „autorského obsahu“, tedy v tom, že texty, obrazy, hudba a grafické prvky jsou znovu a znovu přejímány z jiných zdrojů a digitálně upravovány, až se nakonec stanou „originálními“ celky, které jsou vzápětí začleněny do sdíleného narativního světa jako zdrojová data; a za druhé, samotný „zdrojový“ kód je nesčetněkrát přebírán z jiných zdrojů kolujících po síti a následně začleněn do výsledné struktury tvořící zákulisí světa viditelného na obrazovce. Obrovský přínos sítě spočívá v tom, že když se vám něco zalíbí, ať už jde o obsah nebo zdrojový kód, můžete si celý dokument ve většině případů jednoduše stáhnout a nakládat s ním podle svých potřeb. Lze vlastně docela dobře říci, že obsah a zdrojový kód jsou jedno a totéž, neboť v průběhu rozvoje internetu se ukazuje, že jedno nemůže fungovat bez druhého.

Amerikovo vizionářství souzní s pohledem takových teoretiků, jakými jsou Lev Manovich a Bernard Shütze. Druhý jmenovaný ve svém textu pro internetový magazín Vague Terrain prohlásil, že:

Remixovat znamená oddat se procesu: Je to činnost, kterou je třeba označit slovesem a nikoli podstatným jménem. Ten, kdo remixuje, využívá materiál šlohnutý z obrovské skládky kulturní krajiny, sestávající ze stokrát použitých a známých objektů. Remixovat znamená aktivně popírat nárok na originalitu a původnost a také vzdát se požadavku na konečnost nebo dokončení díla. Jádrem tohoto procesu je předpoklad, že remixovaný materiál může být využit k dalšímu přeskupení oné kulturní skládky. Takovéto přehazování, přebírání, prolínání a propojování stojí na ideálu nepůvodnosti – stavu, v němž na počátku neexistuje žádný „čistý“, původní obsah, a na jehož konci není žádný „čistý“ výsledný produkt. Remix vždy překypuje stopovými prvky. Vyzdvihuje a oslavuje hybriditu a kontaminaci.

Již na přelomu století, pouhých pět let poté, co se z ničeho nic objevily net art a rychle se šířící digitální tvorba razící heslo surfuj-vybírej-manipuluj, začal vznikat nový směr, další forma internetového umění. Mark Amerika označil tento druhý začátek jako Net Art 2.0 a během své přednášky na berlínském festivalu Transmediale došel k závěru, že:

Raní net-artoví umělci předčili v mnoha ohledech svou dobu (nebo, jak by řekl Cocteau, „mohlo by se zdát, že předčili svou dobu, ač je to ve skutečnosti sama doba, která zaostává za uměním“). To se nyní zásadně změnilo. Net Art 2.0, podobně jako Web 2.0, je zakořeněn v každodenních činnostech a rituálech. Dneska nemůžete být internetovým umělcem, aniž byste zohledňovali, odkud přišel impuls přeměnit internet v umělecký nástroj. Tím mám na mysli, že rané digitální umění předjímalo situaci nové generace internetových umělců žijících své „druhé životy“ ve sdíleném společenství sítě. Pro tuto novou generaci jsou digitální média pouhými extenzemi jejich tělesných schopností usnadňujícími pohyb v kultuře internetu.
Jak nám připomíná Baudrillard: „(O)braz už ani nemá čas na to, stát se obrazem.“
V podobném duchu bychom mohli tvrdit, že Net Art 1.0 neměl dostatek času na to, aby se stal Net Artem 1.0, zatímco Net Art 2.0 je ve větším souladu s dobou, v níž vznikl. To pak může vysvětlovat, proč je velké množství umělecké tvorby vytvořené druhou generací netartistů mnohem méně avantgardní a mnohem více popové; tj. není před svou dobu, nýbrž jde s dobou.

Do generace remixových umělců experimentujících s protokoly Net Art 2.0 patří MTAA, Rick Silva (aka Abe Lincoln), Jim Punk, Mr. Tamale a Kutiman.

MTAA tak kupříkladu vytvořili umělecké dílo spočívající v jednoduchém diagramu nazvaném jako „Jednoduchý netartový diagram“:

Zdroj: http://www.mteww.com/nad.html

Ten byl brzy zremixován Abe Linkolnem do podoby „Komplexního net artového diagramu“:

Zdroj: http://www.linkoln.net/complex/

Lincoln, tedy vlastně Rick Silva, který stál za postprodukcí několika video remixů zveřejněných na webu remixthebook.com, se poprvé ocitl v hledáčku net artu díky své spolupráci s Jimem Punkem (jimpunkem) na projektu Screenfull.net. Ve svém příspěvku pro umělecký časopis Real Time píše australská umělkyně a teoretička umění Melinda Rackham na adresu remixového Net Artu 2.0:

Představujeme tvorbu umělců jimpunka a Abe Lincolna, kteří oba čerpají z nepřeberné a vlivné ikonické síly hrdinských postav americké kulturní historie a animované tvorby. Síla jejich spolupráce spočívá v prolínání historie internetového umění, designu, estetiky a teorie, přičemž výsledkem je remix založený na myšlence fenomenálního blogu. Nejnovější díla vznikající pod hlavičkou Screenfull.net jsou ukotvená v psychedelii a práci s kódy, včetně omšelého a kostrbatého zacyklení změn barvy pozadí prostřednictvím JavaScriptu, evokující atmosféru 70. let 20. století, kdy na zdi nočních klubů poblikávaly oprýskané neonové nápisy. Působí to naprosto osvěživě se směsicí nejroztodivnějších mediálních formátů – televizní záběry, tištěné plakáty, Paris Hilton, flashové animace, pozotvírané photoshopové soubory s ikonickými uměleckými obrazy, QuickTime.

Silvova spolupráce s jimpunkem na Screenfull.net mu získala nejvyšší ocenění pro mladé vědecké pracovníky (Graduate Research Award) na Coloradské univerzitě. Ocenění obvykle vyhrazené pro „vědecké talenty“ aspirující na doktorát převzal Silva z rukou rektora univerzity během slavnostního ceremoniálu za přítomnosti svých přátel, rodiny a řady kolegů. Silva a jimpunk poté spolupracovali s Mr. Tamale na zakázce pro Turbulence.org označené Disco-nnect (jejíž název evokuje jak diskotéky, tak rozpojení, pozn. překladatele).

Izraelský umělec a producent Kutiman se stal ze dne na den internetovou senzací se svým „nedokonalým“ příspěvkem k net artu s názvem „Thru-You“. Thru-You proměňuje videokanál YouTube v bohatý zdroj klipů s „živými herci“, které jsou staženy a zremixovány do jedinečného konceptuálního videoartového alba, které přebírá estetiku „found sound“ –„náhodně nalezeného zvuku“ – obvykle vyhrazenou avantgardním skladatelům jako John Oswald z Plunderphonics underground fame, a začleňuje ji do mainstreamového Web 2.0. Pop-artové dílko přilákalo na webové stránky http://thru-you.com více než deset milionů (ne, to opravdu není překlep) návštěvníků. Na otázku, jaké má další plány Kutiman, který od té doby vytvářel samé větší, mainstreamověji zaměřené umělecké projekty, údajně odpověděl „něco společenského“ (social things).

Cvičení v Net Artu 2.0 / Otázky k diskuzi:

1. Na jakých materiálních základech staví Net Art 2.0. a na něj navazující umělecké formy?
2. Podle některých tvrzení se nově vznikající formy sociálního propojování na internetu zaměřují více na samotnou komunikaci a využívají ty prvky Webu 2.0, které usnadňují interaktivní sdílení informací, design orientovaný na uživatele a spolupráci v rámci internetu. Pokud tomu tak skutečně je, co má tato aktivita společného s uměním obecně a jak se vztahuje k rané (1.0) historii net artu?
3. Jak se ve vztahu uživatel-umění liší interaktivita Net Artu 2.0 od interaktivity v oblastech četby, diváctví, malby nebo hudby?
4. Je opravdu nutné rozlišovat mezi internetem, webem (sítí) a net artem, a je nutné dále dělit umělce na ty, kdo tvoří primárně v zasíťovaném prostředí, a ty, kteří pracují s tradičnějšími médii, nebo kteří, řekněme, předvádějí své živé audiovizuální sety nebo aktivně usilují o to, aby jejich byly jejich VJ performance vnímány jako nové formy digitálního kina?
5. Jakou roli hraje v našem chápání Net Artu 2.0 umění „tematizující internet“, čili objektově zaměřené umění, jež je primárně určeno pro prostředí galerií, ale které jako své východisko využívá témata spojovaná s kulturou internetu?

Bonusové filozofické otázky:
V remixthebook se ptá Mark Amerika svých čtenářů: „Jak se promítá kreativní potenciál, kterým všichni disponujeme, když hrajeme role a jednáme jako fiktivní postavy v prostorech sociálních sítí, do podoby Net Artu 2.0?“
Lze dát příklad konceptuálního uměleckého projevu, který by se transformoval v nepřetržitou online performanci, v níž se stírá rozlišení mezi uměním a životem?
Jak byste vnímali sami sebe jako umělce, pokud byste dobrovolně opustili umělecký svět muzeí a galerií a věnovali všechen svůj čas a kreativní energii neustálému vytváření a remixování své vlastní online osobnosti?
Dva bonusové citáty nabízející se k samplování a remixování, a následná otázka:

Měl jsem úžasný stroj na umění, mou mnohočetnou osobnost. Nikdy jsem netušil, kterým směrem se vydá. (Eleonor Antin)

Není jedno já. Není deset já. Není žádné já. Já je pouze moment rovnováhy. Průměr všech mých já, pohyb v davu.

Pokud neexistuje vaše já, a zremixování nekonečné řady mnohotvárných a hybridních osobností by vám v důsledku mohlo pomoci utvořit stroj na umění, jak byste využili převládající formy sociálních médií k tomu, aby vznikl alternativní model „úspěchu“ současného umělce v oblasti Net Artu 2.0?

Mark Amerika

S laskavým svolením Marka Ameriky z anglického originálu přeložila Pavlína Binková.

Překlady jednotlivých textů z remixthebook budou postupně publikovány na stránkách 25fps v rubrice Experimentální film.

1/ remixthebook: o projektu
2/ Pla(y)giátorství
3/ Apropriace (přivlastnění)

AMERIKA, Mark. ”Net Art 2.0” [online]. remixthebook, http://www.remixthebook.com/. [čerpáno 17. 1. 2018] Dostupné z WWW: <http://www.remixthebook.com/the-course/net-art-2-0>.

Objednejte si remixtebook