Zde se nacházíte: 25fps » Aktuality » 23. Ji.hlava je tady: 277 filmů, od Soboleva k Havlovi

23. Ji.hlava je tady: 277 filmů, od Soboleva k Havlovi

23. Ji.hlava je tady: 277 filmů, od Soboleva k Havlovi

Třiadvacátá Ji.hlava je za dveřmi. Mezinárodní festival dokumentárních filmů letos nabídne premiéry českých snímků, přehlídku ukrajinského režiséra Felixe Soboleva, filmy žen o ženách i dosud nezveřejněné záběry z posledních let Václava Havla. Filmů bude letos v Ji.hlavě celkem 277. Z toho 91 ve světové premiéře, 47 v premiéře mezinárodní a 17 premiér evropských. Přihlášených filmů bylo celkem 3700.

Ji.hlavský festival letos pobídne k symbolickému usmíření východní a západní Evropy. „Dlouhodobě sledujeme dvě protichůdné tendence. Jednou je uzavírání se mnohých západoevropských institucí do sebe a druhou východoevropský pocit, že uznání lze dobýt pouze na západě. Ji.hlava nikdy toto myšlení nesdílela, vždycky nám šlo o objevování a propojování originálních tvůrců napříč zeměmi a regiony,“ říká ředitel festivalu Marek Hovorka.

„Zatímco v minulém roce jsme uvedli velkou retrospektivu direct-cinema-verité, která propojila kinematografie Spojených států, Kanady a Francie, letos dáváme významný prostor východoevropským tvůrcům. Autorem letošní festivalové znělky i režisérem, kterému věnujeme kompletní retrospektivu, je kazachstánský režisér Sergej Dvorcevoj. Doslova mezinárodním objevem je pak představení díla Ukrajince Felixe Soboleva. Jeho profil doplní unikátní přehlídka ukrajinského filmového experimentu 60. až 90. let,“ doplňuje Hovorka.

Průhledná bytost: Felix Sobolev

Velkým objevem letošní Ji.hlavy je – vedle neznámých filmových experimentů všetečného avantgardisty Mana Raye – tvorba ukrajinského filmaře Felixe Soboleva (1931–1984). Jeho práce představí sekce Průhledná bytost. „Snažíme se vždycky představovat režiséry, kteří posunuli přemýšlení nad dokumentárním filmem,“ říká dramaturgyně sekce Andrea Slováková.

Sobolev je podle ní legenda: od 60. let minulého století patřil mezi hvězdy sovětského dokumentu a vyprodával kinosály, mimo Ukrajinu je ovšem dodnes zcela neznámý. „Hledal nové tvůrčí postupy: pracoval s animací, s časosběrnými materiály, sám vynalézal přístroje, kterými zachycoval jinak nezachytitelné jevy,“ pokračuje Slováková. A doplňuje, že letošní Ji.hlava uvede sedm Sobolevových filmů. Například průlomový snímek Jazyk zvířat (1967), který hledá paralely mezi zvířecím a lidským světem, nebo Vytrvejte, máte talent (1979), v němž režisér zkoumá, jak překonat psychologické bariéry.

Bez postihu

Další důležitou programovou linií letošního ročníku budou „Proměny ženy“; téma ostatně předznamenává i festivalová znělka. Ta letos nabízí jediný záběr: pohled na tvář herečky Samal Yeslamové.

„Její tvář zachytil režisér Dvorcevoj náhodou, mimo scénář, bokem natáčení svého posledního hraného filmu Ayka. Zatímco za svou roli v tomto snímku získala Yeslamová na loňském festivalu v Cannes cenu pro nejlepší herečku, na nástupišti metra je ‚jen‘‎ sama sebou,“ vysvětluje Hovorka. A pokračuje: „V posledních letech pozice žen ve společnosti sílí, a nejen ve společnosti, i v dokumentárním filmu.“

Podle Hovorky filmy režírované ženami upoutají sugestivním odkrýváním bolestných témat, jsou formálně inovativní a empaticky naslouchají druhému. Ať jde o zkoumání ženské identity ve filmové eseji německé režisérky Pii Hellenthal (Pátrání po Evě), o téma znásilnění, které otvírá Francouzka Alexe Poukine (Bez postihu), nebo o světoznámou kauzu Harveyho Weinsteina britské režisérky Ursuly Macfarlane (Nedotknutelný). „Smutnou součástí této ženské linie v programu bude i pocta tvorbě talentované slovenské režisérky Márie Rumanové, která tragicky zemřela na sklonku letošního léta,“ dodává Hovorka.

Pilař, Havel, Antarktida

Jaké filmy letošní program nabídne? V sekci Česká radost bude soutěžit rekordních jedenadvacet snímků. Režisérka Adéla Komrzý uvede film Viva video, video viva o svém dědečkovi Radku Pilařovi, který tentokrát vystupuje překvapivě v roli zakladatele českého videoartu. Věra Čákanyová představí dokument FREM, který vznikal v extrémních podmínkách Antarktidy a slibuje „audiovizuální rekviem za homo sapiens“. Radovan Síbrt přiveze snímek Postiženi muzikou, věnovaný kapele The Tap Tap, která je složena z hudebníků se zdravotním postižením. Silně osobní linii sledují ve svých dílech režisérky Barbora Jíchová Tyson a Kateřina Turečková: první se ptá po smyslu instituce manželství (Hovory o nevěře), druhá tematizuje trans-identitu (Proč se cítím jako kluk). Třicáté výročí sametové revoluce pak analyzuje Robert Sedláček. Jeho základní otázka zní: Naplnily se cíle Občanského fóra z listopadu 1989?

Viva video, video viva

Třiceti letům od konce komunismu v Československu věnujeme speciální programovou sekci s názvem Studio 89,“ říká Marek Hovorka a pokračuje: „Pohled na Václava Havla, intelektuální ikonu politických změn, nabídnou hned tři různé programy: undergroundové filmy, v Česku nikdy nevysílaný portrét režírovaný Jurajem Herzem a první ukázky z dokončovaného filmu Petra Jančárka o posledních letech Havlova života. Dokumentární filmy se zaměří na konspirační teorie i mikrostudii revoluce, v tomto případě přímo na pražské FAMU.“

Devadesátá léta dala podle Hovorky základ představě o demokracii, jak ji v Česku vnímáme dodnes, přestože celý svět se zásadně proměnil. Proto i festivalové Inspirační fórum bude hledat příčiny současné krize demokracie i její možný „upgrade“, stejně jako Karel Vachek, který svým šestihodinovým opusem Komunismus a síť věští konec zastupitelské demokracie.

Více informací k blížícímu se 23. ročníku MFDF Ji.hlava najdete na oficiálním webu.

Print Friendly, PDF & Email

Autor

Profilový obrázek
Počet článků : 484

Zanechte komentář

© 2011 Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Zpět nahoru