Haktivismus

EXPERIMENTÁLNÍ FILM – MARK AMERIKA: remixthebook – část 5: Haktivismus – přeložila PAVLÍNA BINKOVÁ –

25fps přináší sérii překladových textů z remixthebook.com slavného internetového a digitálního umělce a pedagoga Marka Ameriky. remixthebook je více než učebnice, více než akademická publikace. remixthebook je multimediální opus vyzývající k remixu.

 1/ remixthebook: o projektu
2/ Pla(y)giátorství
3/ Apropriace (přivlastnění)
4/ Net Art 2.0

Co je haktivismus a co má společného s uměním remixu?

Tento neologismus poukazuje na propojení tvůrčího využívání digitálních nástrojů v duchu činnosti počítačových hackerů a intervenčních strategií politických aktivistů. Digitální aktivisté neboli haktivisté se obezřetně pohybují v zasíťovaném toku digitálních dat, přičemž využívají jakékoli nové mediální technologie, k nimž se dostanou, aby podkopali diskursy mainstreamových médií a narušili způsob, jímž vytváříme významy na základě ekonomiky mediálních korporací. Často za použití humoru, především rozličných forem parodie, strategického prostředku narušujícího tradiční mediální narativy, jsou haktivisté spřízněni na jedné straně s tradicí literární satiry (stačí si vzpomenout na Jonathana Swifta) a na straně druhé s živelným performačním uměním pouličního divadla.  

V Hackerově manifestu (A Hacker Manifesto), filozofickém pojednání o vzniku hackerů jako společenské třídy, která se paralelně a permanentně zapojuje do procesu utváření významu mainstreamové mediální kultury, naznačuje kritický teoretik McKenzie Wark, jak efemérní ve skutečnosti síť remixologů je:

A přesto s určitostí nevíme, kým jsme. Zatímco vnímáme jedinečnost své existence jako příslušníků určité skupiny, tedy vnímáme se jako programátoři, jako umělci, spisovatelé, vědci nebo hudebníci, zřídkakdy nahlížíme tyto formy vlastní reprezentace jako pouhé fragmenty třídní zkušenosti, která marně usiluje o to, aby vyjádřila sebe sama jako sebe sama, zřídkakdy je nahlížíme jako ztělesnění procesu utváření abstrakce ve světě. Počítačoví geekové a exoti jsou definovaní negativně, skrze vyloučení druhými. Hackeři jsou sice třída, ale abstraktní třída, třída, která teprve musí prolomit kód své manifestní existence.

Jedna z prominentních haktivistických uměleckých skupin, jejíž práce si získala mezinárodní uznání, je v širším povědomí známá jako Yesmeni (The Yes Men). Na své úvodní webové stránce Yesmeni v roce 2011 oznamovali záměr změnit trestné jednání krádeže identity v altruistický skutek „opravy identity“. Tito politicky aktivní performeři zvolili za svůj modus operandi imitaci „prominentních zločinců s cílem jejich veřejného zostuzení“. Povolené je cokoli, co zasáhne blahobytné diktátorství vládnoucích oligarchií; ať už je cílem Exxon, Světová obchodní organizace (WTO), Dow Chemical, CNN nebo dokonce BBC World News.

Yesmeni jsou sebevědomí remixoví umělci, kteří se aktivně zapojují do tvůrčího procesu manipulace s daty s cílem ovlivňovat tradiční mediální příběhy, které řídí veřejné mínění a finanční zájmy. V tomto ohledu se proslavili tím, že se nabourali do obsahu, designu či html kódu řady různých firemních webových stránek. Zde zahájili remix dat, aby mohli sdělit úplně jiný příběh, než jaký pouští ven vedení společností, do kterých se nabourali, ať už soukromých nebo státních. Poté, co úspěšně transformují data a především korporátní mediální příběh, zveřejní remixovanou webovou stránku pod novou doménou, čímž přispívají ke zmatení „značky“ organizace, která byla obětí jejich mystifikace. Výsledkem je webová stránka, jež vyvolává dojem, že je placená korporací, ve skutečnosti je však výsledkem hackerského působení umělců. 

Jedním z nejlepších příkladů hackersko-aktivistické metody představeným v prvním celovečerním snímku s eponymním názvem Yesmeni (The Yes Men, r. Dan Ollman, Sarah Price, Chris Smith, USA, 2003) je vytvoření webové stránky gatt.org. Stránka je dokonalým remixem starší verze webu Světové obchodní organizace (World Trade Organization, WTO). Ještě před přejmenováním na WTO byla organizace známá pod označením GATT – General Agreement on Tariffs and Trade (Obecná dohoda o clech a obchodu). Yesmeni „opravili“ identitu WTO tím, že zesměšnili její činnost v řadě oblastí, včetně témat intelektuálního vlastnictví, elektronického obchodování a samozřejmě světového obchodu.

Jiná aktivní hacktivistická skupina vystupuje pod jménem Ubermorgen. Za příklad jejich hackerské estetiky může sloužit projekt Torture Classics (Klasická kolekce mučící hudby). Zaštiťujíc se známou společností Time-Life vydali následující tiskovou zprávu:

Soul / Daebudo / Vídeň, 13. srpna 2010

Time-Life oznamuje vydání kolekce TORTURE CLASSICS. Mučící hudba je typem hudby, kterou skvěle využijete, pokud trávíte noc v afghánské nebo irácké poušti hlídáním zajatce nebo pokud relaxujete během poklidného odpoledne ve vojenské ubikaci nebo v tajné věznici CIA v nějaké bohem zapomenuté zemi. Je to hudba, která vám dá pocit svobody a druhé přivede k šílenství. Umělci zahrnutí do kolekce TORTURE CLASSICS těží ze základů mučící hudby, které dodávají psychotický a nadčasový náboj. Tato kompilace zahrnuje 60 písní, stovky obrazových materiálů, necenzurovaných videí, .pdf souborů a extra bonusový materiál. Stáhněte si DVD s Ultimate Collection, která obsahuje jak Bílé, tak Černé album.

Popularita skupiny Ubermorgen souvisí také s autorstvím haktivistické trilogie souhrnně označené jako EKMRZ Trilogy (název odkazuje k obchodování na internetu, v němčině E-Kommerz, pozn. překladatelky), jejíž části tvoří: GWEI – Google Will Eat Itself (Google pohltí sám sebe), Amazon Noir – The Big Book Crime (Temný Amazon – Velká knižní loupež) a The Sound of eBay (Zvuk eBay). V případě GWEI se skupina rozhodla

vydělat na tom, že nabídne reklamu na vyhledávač Google v síti skrytých internetových stránek. Prostřednictvím takto získaných peněz automaticky kupujeme akcie Googlu. Kupujeme si tak Google skrze jeho vlastní reklamu! Google pohltí sám sebe – v konečném důsledku ho ale budeme vlastnit „my“!

Skupina označuje tento řízený proces postavený na metodě remixu jako „autokanibalský“, čímž se jasně hlásí k záměru dekonstruovat do kyberprostoru nově pronikající podoby globálního kapitalismu propagované velkými společnostmi, jako je například program AdSense od Googlu, který tak kyberprostor „redukuje na surreálný ekonomický model řízený počtem kliků“. Potenciálním cílem skupiny Ubermorgen je předat sdílené vlastnictví „svých“ akcií Googlu společnosti GTTP Ltd. (akronym pro Google To The People Public Company – Veřejná společnost Google do vlastnictví lidí), která je vrátí zpět (klikajícím) uživatelům / veřejnosti.

Cvičení v haktivismu:

Webové stránky skupiny The Yes Men nabízejí nepřeberné množství příležitostí, jak rozšířit řady internetových aktivistů.

V rámci sebevzdělávání tak může politicky motivovaný remixový umělec zkopírovat obsah nějakého korporátního webu, například Asociace amerického nahrávacího průmyslu (Recording Industry Association of America), a vytvořit satirický duplikát, který chytrým způsobem poukáže na to, jak je mainstreamová hudba servírována jako masově vyráběný korporátní produkt, a který zesměšní necitlivost, s níž se mnohé nahrávací společnosti staví k amatérským remixovým umělcům, když se pokouší kriminalizovat chování, za jiných okolností považované za normální. Jaký právní dopad bude kupříkladu mít, když natočíte svou malou dceru, jak tančí na písničku chráněnou copyrightem, a toto video umístíte na YouTube? Není přemrštěné očekávat, že zanedlouho obdržíte právní žalobu a platební příkaz od právní kanceláře zastupující nahrávací společnost s požadavkem, abyste vaše video stáhli z internetu, protože píseň, na kterou dcerka tančí, je chráněna copyrightem. Ve skutečnosti jde o reálný případ. Více příkladů podobných korporátních absurdit najdete v textu Lawrence Lessiga Remix: Jak mohou umění a obchod prospívat v hybridní ekonomii (Remix: Making Art and Commerce Thrive in the Hybrid Economy).

Otázky k diskuzi:

Poté, co jste zhlédli film Yesmeni, zamyslete se nad následujícími otázkami:

a) Jak přesně Yesmeni fungují? Pokuste se popsat jejich kreativní pracovní postupy a jimi užívané metody jako součást jejich haktivistické (hackersko-aktivistické) estetiky.

b) Znáte nějaká jiná umělecká díla, která využívají podobné metody? Popište je a zdůrazněte podobnosti (rozdíly) mezi nimi a yesmenovským přístupem k aktivismu.

c) Jak narušují Yesmeni, vystupující pod pseudonymy a ve své internetové tvorbě spoléhající na spolupráci a sdílení, zažité pojetí „individuálního umělce jako génia“, tedy model, který si běžně spojujeme s představou jedince tvořícího ve svém studiu?

d) Jaký je vztah mezi tvorbou Yesmenů a tím, co bývá označováno jako taktické mediální umění? Jsou Yesmeni situacionisty 21. prvního století tvořící metodou digitálního détournmentu? Jak se od situacionistů liší?

Bonusová otázka: Jak remixthebook nabourává tradiční pojetí vědecké teorie? Obsahuje v sobě implicitní vzpouru proti akademickému soustrojí, rage against the academic machine? Lze tento postoj nahlížet jako politický zásah na úkor pojetí umělce jako teoretika, nebo se za ním skrývá něco více? Bavíme-li se o hybridizaci tištěné a digitální podoby teorie, co znamená sousloví svoboda je poznaná nutnost?

Mark Amerika

S laskavým svolením Marka Ameriky z anglického originálu přeložila Pavlína Binková.

Překlady jednotlivých textů z remixthebook byly postupně publikovány na stránkách 25fps v rubrice Experimentální film.

 1/ remixthebook: o projektu
2/ Pla(y)giátorství
3/ Apropriace (přivlastnění)
4/ Net Art 2.0

AMERIKA, Mark. ”Hactivism” [online]. remixthebook, http://www.remixthebook.com/. [čerpáno 7. 5. 2019] Dostupné z WWW: <http://www.remixthebook.com/the-course/hactivism>.

Objednejte si remixtebook