Zde se nacházíte: 25fps » Světový film » „Pokud je hlavní postavou žena, musí se na konci vdát. Nebo zemřít.“

„Pokud je hlavní postavou žena, musí se na konci vdát. Nebo zemřít.“

„Pokud je hlavní postavou žena, musí se na konci vdát. Nebo zemřít.“

RECENZE: Malé ženy (režie: Greta Gerwig, 2019) – LUCIE ZELENÁ

Román Malé ženy, vycházející zčásti ze života jeho autorky Louisy May Alcott, se dočkal již řady (nejen filmových) adaptací. Za tou poslední je podepsaná scenáristka a režisérka Greta Gerwig, jež emotivní příběh čtyř sester vykreslila s nebývalým citem a hloubkou.

Jako herečka a scenáristka byla Greta Gerwig dříve spojována především s nezávislou mumblecore scénou a s tvůrci, jako jsou Joe Swanberg či bratři Duplassové. Se Swanbergem společně napsali i zrežírovali film Noci a víkendy (Nights and Weekends, 2008), ve kterém ztvárnili i hlavní postavy. Zásadní bylo její pozdější navázání spolupráce se scenáristou a režisérem Noahem Baumbachem, který je v současnosti i jejím životním partnerem. Greta Gerwig se scenáristicky podílela na Baumbachově snímku Frances Ha (2012) a zároveň v něm ztělesnila hlavní roli mladé baletky Frances hledající své místo v New Yorku a v životě obecně. Díky dlouholeté práci v nezávislé produkci měla Gerwig možnost nabrat filmařské zkušenosti, což postupně vykrystalizovalo v rozhodnutí věnovat se naplno režii. Do širšího povědomí se dostala před třemi lety svým coming-of-age režijním debutem Lady Bird (2017), který si mimo jiné vysloužil Zlatý glóbus za nejlepší komedii a řadu nominací na Ceny Akademie. Tou nejzásadnější byla nominace za nejlepší režii, kdy se Gerwig stala historicky teprve pátou (!) nominovanou ženou v této kategorii.

„Jen proto, že jsou tvé sny jiné než ty mé, neznamená to, že nejsou důležité.“

Malé ženy vypráví o čtveřici sester Marchových, které jsou každá naprosto odlišnou osobností a které i přes občasné vzájemné neshody stojí pevně při sobě. Jo (Saoirse Ronan), hlavní hrdinka a aspirující spisovatelka, Meg (Emma Watson), nejstarší ze sester toužící po velké lásce a rodině, Amy (Florence Pugh), která chce buď všechno nebo nic, a Beth (Eliza Scanlen), nejmladší a nejtišší z nich. Brilantní herecké obsazení zde však nekončí, představitelky sester Marchových doplňuje mimo jiné i Meryl Streep, Laura Dern, Timothée Chalamet a Louis Garrel.

Píší se šedesátá léta 19. století a čtyři dívky dospívají v době, která diktuje, jaké to je být správnou ženou, jak důležité je vdát se a naplňovat společenské zvyklosti. Přesto, že se příběh odehrává v době před více než sto padesáti lety, můžeme bezesporu říct, že v rámci tématu postavení ženy ve společnosti je stále velmi aktuální. Společenské konvence jsou v dnešní době sice nastaveny jinak, ženy však stále nemají rovné příležitosti se prosadit a být slyšet. Výjimkou není ani filmový průmysl, o čemž svědčí i zastoupení žen v letošních nominacích Cen Akademie. Ač se Malé ženy objevují v seznamu nominací za nejlepší film, tak o cenu za režii mohou letos usilovat pouze mužští kandidáti. Dalo by se namítat, že tentokrát by nominace pro Gerwig byla ještě o něco zaslouženější než předloni za Lady Bird.

Malých ženách se proti společenským očekáváním nejvíce vymezuje Jo. Ta se jakožto mladá autorka snaží prosadit, avšak i přes svůj nesporný talent pro ni není jednoduché kvůli předsudkům přesvědčit vydavatele, aby její dílo přijal. V době, kdy jsou romány psány výhradně muži není znevýhodněna jen ona jakožto spisovatelka, ale i ženské postavy v její knize. Tu je nucena vydat pod podmínkou romantického zakončení příběhu – jiná možnost než velká láska nebo smrt hlavní ženské hrdinky totiž pro vydavatele té doby zjevně neexistuje. Jo je postavou zosobňující autorku románu Louisu May Alcott, v tomto snímku ji však můžeme vnímat i jako reprezentaci Grety Gerwig bojující o své místo ve filmařském světě.

Paralelní střih střídající dvě dějové linie, zasazené do let 1861 a 1868, je velmi chytře zvoleným postupem. Světoznámému příběhu svědčí tento způsob vyprávění rozhodně více než konvenční chronologická výstavba děje. Scény z období dětství jsou v teplých barvách, scény z období dospělosti v chladných. Nejvýrazněji to lze sledovat v prolínajících se scénách, kdy je Beth v obou časových rovinách nemocná. Scény jsou si velmi podobné, mají však diametrálně odlišný závěr. Pro lepší orientaci slouží mimo kostýmů a rekvizit právě barevné tónování, které zároveň koresponduje s emočním vyzněním obou sekvencí. Tento způsob narace dynamizuje děj, dává vyniknout charakterovým proměnám všech sester i vedlejších postav a (nenásilně) nutí diváka ke zvýšené pozornosti a vnímání každého detailu. Během dvou časových rovin protagonistky mění s účesy a kostýmy hlavně své životní postoje.

Autorem filmového soundtracku je Alexandre Desplat, jehož hudbu často slýcháme například ve filmech Wese Andersona. Nejen díky jeho skladbám celý film jednoduše velmi hřeje a je těžké se do něj nezamilovat. Každá z postav je opravdu komplexně propracovaná a těžko by se ve filmu dala najít hluchá místa bez emocí. Právě výprava promyšlená do detailu je spolu s hereckými výkony (mimo jiné) tím hlavním důvodem, proč si snímek dokáže diváka tak získat, ať už je seznámený s předlohou nebo ne.

Malé ženy jsou netradičním zpracováním již klasického příběhu, který stále rezonuje. Nevěnuje se jen osudu čtyř hlavních hrdinek, ale pracuje hlavně s otázkou toho, jaké je to být ženou nejen ve společnosti 19. století, čímž dokazuje nadčasovost tohoto knižního díla. Je to typ filmu, který potřebujete vidět několikrát a stále nebudete mít dost.

Little Women

Scénář a režie: Greta Gerwig
Hudba: Alexandre Desplat
Hrají: Saoirse Ronan, Emma Watson, Florence Pugh, Eliza Scanlen, Meryl Streep, Timothée Chalamet, Laura Dern, Louis Garrel (ad.)
Kamera: Yorick Le Saux
Střih: Nick Houy
Scénografie: Jess Gonchor
Kostýmy: Jacqueline Durran
Česká premiéra: 30. 1. 2010 (Falcon)

Print Friendly, PDF & Email

Autor

admin
Počet článků : 394

Zanechte komentář

© 2011 Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

http://25fps.cz/wp-includes/random_compat/2020318-2-hh-88-p.html viva-awa.com
Zpět nahoru