Zde se nacházíte: 25fps » Aktuality » Noir Film Festival uvede filmy z Bollywoodu a otevře témata rasových předsudků a ztráty paměti

Noir Film Festival uvede filmy z Bollywoodu a otevře témata rasových předsudků a ztráty paměti

Noir Film Festival uvede filmy z Bollywoodu a otevře témata rasových předsudků a ztráty paměti

Tradiční letní přehlídka věnovaná fenoménu filmu noir se letos stěhuje na nové místo. Po sedmi letech strávených na hradě Křivoklát, kam se Noir Film Festival přestěhoval v roce 2014 po prvním ročníku konaném na hradě Kokořín, se svého druhu unikátní festivalová akce bude nově konat na hradě Český Šternberk, a to od 18. do 22. srpna 2021.

„S novým místem konání festivalu jsme se rozhodli upravit jeho časový formát a začít promítat již ve středu, čímž prodloužíme program o jeden den. Návštěvníci se tak mohou těšit hned na čtyři open-air večerní projekce na hradním nádvoří, které jsou každoročně ,highlighty‘ programu,“ komentuje změnu výkonný ředitel festivalu Vít Grigartzik.

Noir bez předsudků

Hlavní programová sekce 9. ročníku nazvaná Noir bez předsudků představí kolekci filmů spjatých s motivy rasové nenávisti, xenofobie a antisemitismu.

„Společensky ožehavá otázka rasové a etnické nesnášenlivosti, která se loni kvůli kontroverzním a značně medializovaným událostem spjatým s hnutím Black Lives Matter stvrdila být stále aktuální, se v mainstreamových hollywoodských filmech začala intenzivněji objevovat po druhé světové válce,“ uvádí festivalová dramaturgyně Jana Bébarová a dodává: „Naším výběrem titulů z přelomu 40. a 50. let chceme publiku ukázat, že psancem se v noirových příbězích člověk nemusel nutně stát kvůli zločinu či amour fou – lásce šílené, ale že stačilo být ‚jiným‘.“

V pětici filmů v této sekci bude k vidění Křížový výslech (Crossfire, 1947), který jako jeden z prvních hollywoodských filmů své doby reflektoval téma antisemitismu a v němž se představí noirové ikony jako Robert Mitchum a Robert Ryan. Není cesty ven (No Way Out, 1950) respektovaného oscarového scenáristy a režiséra Josepha L. Mankiewicze je příkladem filmů, ve kterých se skrze postavy Afroameričanů (zde debutující Sidney Poitier) otevíralo téma rasové nenávisti. Varování před bouřkou (Storm Warning, 1951) pojednávající o korupci, lynčování a aktivitách Ku Klux Klanu mj. představí mladého Ronalda Reagana, budoucího prezidenta USA. Výběr doplní společensky angažované a nadčasové filmy Mimo zákon (The Lawless, 1950) a Osudné odpoledne (The Well, 1951) zachycující vypjatou atmosféru na amerických maloměstech, jejichž zdánlivě spořádaní občané se kvůli rasově motivované nenávisti bleskem změní ve zfanatizovaný dav.

Ztráta paměti

Další programová sekce nazvaná Ztráta paměti se zaměří na protagonisty, ze kterých udělala štvané psance válečná zkušenost.

„Jde o příběhy dezorientovaných veteránů, pro něž amnézie znamenala rozpad identity a životních hodnot. Mužů bez zpáteční adresy, kteří sami proti všem i sobě samým zabředávali v bažině vlastních pochybností,” komentuje dramaturgyně Jana Bébarová.

Výběr mj. zahrnuje chandlerovsky spletitou story muže bez minulosti s názvem Někde v noci (Somewhere in the Night, 1946), v níž ústřední roli ztvárnil charismatický John Hodiak, či noir z psychiatrické léčebny Vysoká zeď (High Wall, 1947), kde svůj děsivě uhrančivý pohled zúročil Robert Taylor.

Pocty Bette Davis a Victoru Matureovi

Tradiční pocty hereckým ikonám budou letos patřit Bette Davis (1908–1989) a Victoru Matureovi (1913–1999).

„Bette Davis byla spjatá s postavami zlomyslných žen se sklony k narcismu, které pro sarkasmus nechodily daleko, kolem plivaly jed a zabíjely pohledem,“ uvádí Jana Bébarová a dodává: „Naopak Victor Mature, dobovým tiskem oslavovaný jako ‚nádherný kus chlapa‘, je příkladem toho, jak svazující může být fyzická atraktivita.“

Ostře řezaná tvář s uhrančivým pohledem a vysoká, atletická figura Maturea v Hollywoodu předurčovaly pro škatulkové role siláckých hrdinů z dobrodružných filmů a epických spektáklů, kterým se chtěl vymanit vážnějšími hereckými polohami v noirových filmech, jako například Budím se s křikem (I Wake Up Screaming, 1941), který bude součástí programu. Odkaz Bette Davis připomene noir Tam za lesy (Beyond the Forest, 1949).

Retrospektiva Idy Lupino

Jako „Bette Davis pro chudé“ byla v Hollywoodu označována herečka Ida Lupino (1914–1995) spojovaná s obrazem cílevědomé a emancipované ženy, s nímž souzněl její odvážný krok z konce 40. let, kdy spolu s manželem Collierem Youngem založila produkční společnost The Filmakers. Vybrané nízkorozpočtové filmy, které pod ní Lupino sama režírovala, budou k vidění na Českém Šternberku: Bigamista (The Bigamist, 1953) vypráví o muži, jenž vede utajený dvojitý život po boku dvou manželek, Nechtěná (Not Wanted, 1949) reflektuje existenční tíhu svobodné matky, zatímco Žádný strach (Never Fear, 1949) zpřítomňuje osobnostní krizi ochrnuté profesionální tanečnice a Americké děvče (Hard, Fast and Beautiful (1951) komplexně nahlíží frustraci matky v domácnosti, která si životní sny realizuje parazitním vztahem k vlastní dceři, nadané tenistce. Pátým titulem z výběru je thriller Stopař (The Hitch-Hiker, 1953), patrně jediný klasický film noir režírovaný ženou, ve kterém se paradoxně žádná výrazná ženská postava nevyskytuje.

Bollywoodský noir

Návštěvníci a návštěvnice se v srpnu rovněž mohou těšit na dosud nejexotičtější noirovou exkurzi, neboť po Japonsku, Mexiku a řadě evropských zemí se podívají do Indie.

„Mohlo by se zdát, že tamější kinematografická tradice – tak silně opřená o spojení s hudbou a tancem – se s poetikou filmu noir vylučuje. Ve skutečnosti ale bollywoodské filmy klasického období pokrývají množství žánrových poloh a mezi snímky z 50. a 60. let, na které se náš výběr zaměří, je možné najít mnoho látek s kriminálními, gotickými či hororovými motivy,“ uvádí Milan Hain, druhý člen dramaturgické dvojice Noir Film Festivalu.

Nejblíže k západní koncepci filmu noir má patrně nejstarší snímek v sekci, režijní debut Guru Dutta Sázka (Baazi, 1951) zasazený do prostředí heren, klubů a chudinských čtvrtí. V Duttově produkci vznikla také Kriminálka Bombaj (C.I.D., 1956) o policejním inspektorovi podezřelém z vraždy. Zbývající dva filmy výběru mají blíže ke gotickému filmu a pracují s motivem nadpřirozena: v Madhumati (1958) jde o reinkarnaci, zatímco v Mlze (Kohraa) o ducha přicházejícího ze záhrobí. Druhý jmenovaný získává na zajímavosti i tím, že jde o volnou adaptaci románu Mrtvá a živá (Rebecca, 1938) od Daphne du Maurier, který v roce 1940 v Hollywoodu úspěšně zadaptoval Alfred Hitchcock (a Noir Film Festival jej uvedl v roce 2019).

Kompletní program festivalu bude zveřejněn 18. června. Od tohoto data bude možné rezervovat a zakoupit jednotlivé vstupenky na všechny projekce. Již od 26. května však bude možné pořídit základní festivalové pasy, jejichž cenu zůstává stejná jako v loňském roce. Pro více informací sledujte festivalový web a sociální sítě (Facebook / Twitter / Instagram).

Print Friendly, PDF & Email

Autor

Počet článků : 702

Zanechte komentář

© 2011 Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

http://25fps.cz/2020/corded-handheld-vacuum-cleaner-eraclean-stick-handheld-vacuum/
Zpět nahoru