Klíč k evoluci lidstva

TÉMA – KOMIKS VE FILMU: X-Men – BARBORA GREPLOVÁ –

Trilogie X-Men je typickým zpracováním akčního komiksu s mužskými i ženskými postavami v přiléhavých kombinézách, kteří bojují proti společnosti a zároveň i proto, aby ji ochránili před „zlými chlapíky“. Ruku v ruce s napínavým příběhem se nese i notně sociální apel, odkazující k současné situaci, která panuje nejen v USA. 

Mohou procházet skrze stěny, zahojit smrtelné rány, vyvolat změnu počasí, ovládat kov, mohou se proměnit v jakoukoli věc či člověka na světě, být na více místech zároveň, ovládat mysl druhých, pouhým dotekem vysát životní energii, jejich jediná myšlenka může vyhladit celé lidstvo… jsou to mutanti… další „krok“ ve vývoji člověka.

Tato trilogie¹ není jen akčním filmem jako takovým. Ačkoliv odkazuje na nepříliš vzdálenou budoucnost, nelze si nevšimnout toho, že se snaží svým způsobem reflektovat současnou politickou i sociální situaci s jejími vnějšími i vnitřními nepřáteli (ať už je to hrozba teroristických útoků, kriminalita, či společenská intolerance a předsudky). Děj je zasazen do Spojených států amerických, ale jeho apel je samozřejmě dalekosáhlejší…

Trilogie o mutantních superhrdinech vychází ze stejnojmenného komiksu, který vznikl pod hlavičkou společnosti Marvel² a jehož autory jsou Stan Lee³ a Jack Kirby⁴. První vydání komiksu vyšlo roku 1963 a uvedlo tak na veřejnost hrdiny, kteří se díky skoku v evoluci lidstva narodili se superschopnostmi. Jejich „síly“ jsou skryté a zpravidla se projevují v pubertě. Jelikož jsou jejich neobvyklé dovednosti většinou obyvatelstva chápány jako hrozba, musí mutanti bojovat za své právo žít mezi ostatními lidmi. Nepřátelé se však najdou i mezi jim rovnými, a tak nastává vzájemný boj mutantů – boj mezi X-Meny Charlese Xaviera, respektive profesora X (Patrick Stewart), a Bratrstvem Erica Lensherra (Ian McKellen) alias Magneta. Některé linie filmového příběhu si vzaly svou inspiraci z komiksů Weapon X⁵ a Dark Phoenix, jenž se zabývá osudem mutanta Logana alias Wolverina (Hugh Jackman) a pozdější se zaměřuje na probuzené destruktivní schopnosti Jean Greyové (Famke Janssen).

Příběh o X-Menech je jedním z mála komiksů Marvelu, kde se objevuje týmový hrdina⁶. Větší počet lidí/mutantů tak poskytl i více prostoru pro množství různorodých charakterů, národností, vlastností, způsobů chování, návyků…⁷ Pod obalem akčního trháku tak vystupuje na světlo filmového světa snímek zabývající se mnohými etickými a existenciálními otázkami – film se dotýká problematiky holokaustu, myšlenky nadčlověka, života multikulturní i multietnické společnosti či jejích minorit, stejně jako i témat nejobecnějšího charakteru – láska, přátelství, zrada, sebeuvědomění, sebeuznání, otázka víry, naděje i zloby… to vše v kontextu společnosti, která je prezentována jako proti-mutantní…

Rasa, politika, rozdíly – nemoc zvaná mutace 

„Jsou mutanti dalším článkem v řetězci evoluce, nebo jsou jednoduše novým druhem, který bojuje za kousek místa na tomto světě? Tak či tak, historickým faktem zůstává: Sdílení světa nikdy nebylo pro lidstvo charakteristické.“⁸

Mutace je obecně vysvětlována jako chyba vzniklá uvnitř systému DNA. Určitým způsobem představuje neznámé a nevysvětlitelné. A co lidé nechápou, čemu nerozumí, je také do jisté míry děsí. Mutanti jsou v příběhu X-Men chápáni jako nemoc, proti niž se musí najít lék. Jsou vystaveni pronásledování a nepochopení jak ze strany neznámých lidí, tak i svých nejbližších. Matka Bobbyho Drakea (Shawn Ashmore) se svého syna v druhém díle trilogie ptá: „Zkoušel jsi někdy… nebýt mutantem?“ My nejsme zodpovědni za to, kým se narodíme, stejně jako moc neovlivníme svou sexuální orientaci. Jako i ostatní mutanti, je Bobby „studentem“ Xavierovy školy pro nadanou mládež. Učí se své schopnosti brát jako dar, ne jako přítěž či trest.

Mutanti jsou vládou viděni jako hrozba, které je nutno se zbavit, nebo ji mít přinejmenším pod kontrolou ku prospěchu společnosti a všeobecného bezpečí. Taková je skutečnost prezentovaná veřejnosti. Mutanti jsou hrozbou, kterou však vláda tajně využívá pro vlastní účely. Této problematice je věnována největší pozornost ve druhém díle, v němž se postava Wolverina dozvídá více informací o své zapomenuté minulosti a o tajném projektu vedeném vědcem Williamem Strykerem.

Ve třetím díle X-Men: Poslední vzdor je již proti mutantům vyvinuta účinná zbraň – lidé jí říkají lék. Lék, který u mutanta potlačí jeho nadpřirozené schopnosti a učiní jej „normálním člověkem“. Zda lék užije, či nikoliv, má být jen na něm…Většina mutantů je proti. Ne pro každého je však přijetí jeho schopností tak lehké, jako může být pro jiné. Rogue (Anna Paquin), která pouhým dotykem vysává životní energii z lidí a může přebírat schopnosti jiných mutantů, dobrovolně volí „normální“ život před životem osamělé hrdinky.

Otázka bytí a nebytí mutantem prochází skrz na skrz celou trilogií. Postavy si ji jsou nuceni dříve či později položit, a ne pro všechny je odpověď zřetelná. V mnohem obecnější rovině to znamená ptát se, zda je člověk schopen přijmout to, čím on sám je. Zda má odvahu být tím, čím je předurčen být.

Nadčlověk a nutně dvojí identita 

„My představujeme budoucnost, Charlesi. O ně už tu nejde.“⁹

Mutace umožnila člověku ovládnout Zemi. Člověk přešel od homo habilis k homo sapiens za 2,5 milionu let. Filmoví mutanti představují další stupeň v evoluci lidstva. Tito „homo superior“ – nadlidé – stejně jako velké množství dalších superhrdinů, mají společnou jednu věc – dvojí identitu. Užívají jiná jména, žijí dvojí život, někteří chodí v přestrojení… Ti, kteří chtějí pomáhat světu a společnosti, tak musí činit v utajení. Společnost na své hrdiny není připravena, není schopna je mezi sebe bez následků přijmout jako není schopna přijmout ty, kteří se od ní liší.

Magneto:„Jaké je tvé jméno?“

Pyro:„John.“

Magneto:„Jaké je tvé skutečné jméno, Johne?“

Pyro:„Pyro.“

Film se v prvé řadě snaží vypořádat s touto neschopností – neschopností, ať už vlády či veřejnosti, přijmout lidi a komunity „jiné“ než konzervativní společnost, ať už jsou to homosexuálové, národnostní menšiny, političtí aktivisté, mutanti… Všichni jsou určitým způsobem vyvrhelové, kteří, pokud je společnost má přijmout, musejí skrýt svou pravou identitu a být někým jiným. Musí se začlenit.

Mutanti se tento „stav“ snaží změnit. X-Meni profesora Xaviera volí klidnější, pacifistickou cestu, něco ve stylu „miluj své nepřátele“. Profesor se jeví jako idealista, který na lidstvo nezanevřel, a jeho snem je žít život ve světě, který lidé s mutanty sdílí. Své svěřence vychovává s přesvědčením, že shoda mezi lidstvem a mutanty je stále možná, a svých sil tudíž nesmějí zneužívat. Oproti nim stojí Bratrstvo, které je radikálnější. Pro Magneta je soužití s lidmi mimo otázku. Svůj „druh“ považuje za nadřazený, a proto éra lidstva, těch homo sapiens, musí nutně ustoupit nové generaci mutantů.

„Mutanti nejsou ti, kterých by se lidstvo mělo bát.“ 

Charakter „zla“ však v tomto příběhu nemůže být jasně definován, nemůže být jasně ukázáno prstem na zločince. Eric Lensherr si v sobě nese trauma z dětství, kdy prošel koncentračním táborem, ve kterém ztratil oba rodiče. Rozhodl se tedy nedovolit už nikomu, aby ho mohl kontrolovat či jakkoliv ovládat. S Charles Xavierem jsou dlouholetí přátelé a ve chvíli profesorovy smrti k němu Magneto pociťuje více soucitu a smutku než ke komukoliv jinému „padlému“. A i mezi „těmi dobrými“ se dříve či později projeví negativní aspekty jejich povahy. Jean Greyová se ukáže být největší hrozbou pro X-Meny, když ve třetím díle X-Men: Poslední vzdor obživne¹⁰ v podobě nejmocnějšího mutanta Phoenixe a neschopna nějak bojovat proti svým probuzeným schopnostem, které se jí předtím dařilo držet pod kontrolou díky profesoru Xavierovi, přidá se na stranu Magneta.

Ukazuje se totiž, že zlo se ukrývá též uvnitř samotných hrdinů. Nejde jen o případ Jean Greyové, či „přeběhlíka“ Pyra (Aaron Stanford), v minulosti Wolverina se skrývá spousta nevyjasněných věcí, které jeho charakteru příliš nepřispívají a kterým i on sám není ze začátku ochoten věřit. Storm, která po zesnulém profesorovi přebírá jeho post ochránkyně X-Menů, dříve lidstvo litovala pro jeho předsudky a intoleranci, teď k němu pociťuje jedině zlobu.

X-Men

Režie: Bryan Singer

Scénář: Tom DeSanto, Bryan Singer, David Hayter

Kamera: Newton Thomas Sigel

Premiéra v ČR: 5. 10. 2000

USA, 2000, 104 minut

X2

Režie: Bryan Singer

Scénář: Zak Penn, David Hayter, Bryan Singer, Michael Dougherty, Dan Harris

Kamera: Newton Thomas Sigel

Premiéra v ČR: 1. 5. 2003

USA, 2003, 133 minut

X-Men: The Last Stand

Režie: Brett Ratner

Scénář: Simon Kinberg, Zak Penn

Kamera: Dante Spinotti

Premiéra v ČR: 25. 5. 2006

USA, 2006, 104 minut

1X-Men (2000), X-Men 2 (2003), X-Men: Poslední vzdor (2006).

2 Společnost Marvel Entertainment, Inc., která má sídla v New Yorku, Beverly Hills a Londýně, byla založena roku 1933 a je jedním z nejvýznamnějších vydavatelů komiksů.

3Stan Lee je bývalý prezident a šéfredaktor (1941–72, s tříletou přestávkou 1942–45 během vojenské služby) společnosti Marvel Comics. Je spoluautorem komiksových postav z komiksů Spider-Man, Fantastická čtyřka, X-Men, Iron Man, Hulk, Daredevil a další.

4Jack Kirby spolupracoval se Stanem Lee na komiksových postavách Fantastické čtyřky, X-Men a Hulk. Mezi jeho další tvorbu spadá i postava Kapitán Amerika. Na Kirbyho počest je udílena cena za přínos komiksové tvorbě „The Jack Kirby Award“.

5 Weapon X je fiktivní, tajný vládní projekt, v jehož programu se z lidí stávají živé zbraně. V trilogii X-Men je to případ Wolverina a Lady Deathstrike (Kelly Hu), u kterých vláda využila schopnosti rychlého uzdravení se a implantovala jim do horních končetin vysouvající se kovové drápy.

6 Dalšími je tým z Fantastické čtyřky (1961), Mstitelů (1963), jehož hrdinové brzy získali každý samostatně prostor ve svých vlastních komiksech, a pak jsou to modernější „potomci“ X-Menů, X-Force (1991).

7 Ostatně na stejném principu fungují v poslední době nejúspěšnější americké seriály jako Hrdinové (2006) či Ztraceni (2004).

8Původní text dostupný z http://www.imdb.com/title/tt0290334/quotes.

9Původnítext dostupný z http://en.wikiquote.org/wiki/X-Men_(movie).