Americký upír 2: Královská zábava i bez Kinga
Americkému upírovi ke slušnému rozjezdu bezesporu pomohla účast proslulého autora hororů, sci-fi a fantasy – Stephena Kinga. Svůj podíl na prvním dílu King skromně umenšoval s tím, že pouze rozvinul postavu prvního upíra zrozeného na americké půdě – Skinnera Sweeta. A dvojka Upíra si drží vysokou kvalitu i bez Kingova přispění, jen ten Sweet se objeví pouze párkrát, což může být pro někoho zklamáním. Ale když už se zjeví, tak o sobě dává vědět takovým způsobem, že nejde nemít zafixovaný jeden jeho obzvláště děsivý „kousek“.
Snad ještě víc než v prvním dílu se zde stírají rozdíly mezi tím, kdo je dobrý a kdo zlý. Velmi rychle se navíc obrací role lovec-oběť. První příběh Ďábel v písku uvádí na scénu nové postavy – dvojice agentů organizace Vazalové Jitřenky se snaží přimět Pearl, aby jim prozradila svou, a tedy i Skinnerovu slabinu. Paralelně s tím se odvíjí příběh náčelníka Las Vegas, McCogana, který vyšetřuje vraždy stavebních magnátů, odhaluje pravdu o svém adoptivním otci a aby toho snad nebylo málo, musí chránit svou těhotnou manželku.1
V druhém příběhu Úniková cesta se vrací postava Hattie, která se – zcela logicky – touží pomstít Pearl. Ta ji v prvním dílu téměř zabila, ale tihle upíři vydrží neskutečně hodně. Hattie je sice dost šílená a navíc má jokerovské rysy, ale přesto, nebo právě proto mi jí bylo trochu líto. Scenárista Snyder spolu s výtvarníky výborně pracuje s náznaky. Nemusí ukázat explicitně běsnění a vraždění (i když tak činí dost často), ale k maximálnímu účinku mu stačí ukázat nejprve panel s osvětleným oknem a siluetami Hattie a slečny, které Hattie přišla „prodat kosmetiku“. A následně už jen ukáže totéž okno, ale zacákané krví. Vypravěčsky je Americký upír 2 opět na výši, stačí vzpomenout rafinovanou práci s časem i prostorem, která je vyloženě filmová a ve druhém příběhu výtečně zafunguje. Tvůrci tak dokáží překvapit nejen Hattie, ale i čtenáře.
V recenzi na první díl jsem chválila kresbu Rafaela Albaquerquea, který „dokáže všem postavám vtisknout skutečně fyzický rozměr (pot téměř cítíte) a jedinečný výraz“, totéž můžu s klidem napsat o Mateu Santoloucovi, který nakreslil několik stran prvního příběhu a celý druhý příběh. Jejich styl je podobný, důraz kladou na vykreslení výrazů postav; dokáží odstínit nejrůznější emoce a zobrazit nejšílenější škleby. Upíři tady nejsou nějací elegantní vysávači krve, ale bestie, které dokáží druhého rozsápat na kusy. Vykreslením pozadí se povětšinou příliš neobtěžují, ovšem když je třeba vykreslit určité místo, dokáží mu vtisknout neopakovatelnou atmosféru. Celou dvoustranu si vysloužila impozantní přehrada, „na jejíž stavbu padly hory“ a která je vlastně příčinou oněch tajemných vražd. Že se Santolouco dokáže rozmáchnout a namalovat optimistický výjev, o tom svědčí panel vyobrazující spokojenou Pearl a jejího milého Henryho.
Několik parádních nepoužitých návrhů šestého sešitu, skici a črty tvoří závěrečnou, bonusovou část knihy. Tentokrát se sice nedočkáme žádné předmluvy ani doslovu. Americký upír je rozhodně jedna z nejzajímavějších komiksových sérií, které v českém překladu BB/art nabízí, proto potěší bonusová ukázka ze třetího svazku, který nakladatelství slibuje brzy vydat. „Rozmáchlý příběh z 2. světové války o hrdinství a hrůze“ poskytne podle všeho více prostoru nejen Sweetovi, ale také Henrymu, kteří se střetnou v zákopech. Když si k tomu přičteme Vazaly Jitřenky, kteří rozhodně nebudou se svým snažením otálet, tak se nám rýsuje další povedené dílo z temného Snyderova světa.
Scott Snyder, Rafael Albuquerque, Mateus Santolouco
Americký upír 2
BB/Art 2013
vázaná, 160 stran, 499 Kč
- S tímto sympatickým hrdinou se nevidíme naposledy. [↩]