Zde se nacházíte: 25fps » Téma » Typologie postavy a vlastnosti dílčích představitelů

Typologie postavy a vlastnosti dílčích představitelů

TÉMA: James Bond – TOMÁŠ ZABILANSKÝ –

Nejprve se podívejme na základní atributy spojené s postavou agenta 007. Přesný věk Jamese Bonda není v žádném ze snímků uveden. Pohybuje se někde na hranici třicítky a čtyřícítky. Spíše než strohý údaj je ovšem podstatný dojem, který postava budí na plátně. James Bond je mužem, který ještě neztratil atraktivní mladistvý vzhled, klukovskou hravost a umanutost a je na vrcholu svých fyzických i duševních sil. Přitom ale disponuje mírou zralosti, velkým množstvím zkušeností a potřebným vnitřním klidem a nadhledem v dramatických situacích. Sean Connery nastoupil roli ve svých dvaatřiceti letech, George Lazenby ve třiceti, Roger Moore až v šestačtyřiceti letech (svojí poslední bondovku Vyhlídka na vraždu natočil dokonce v osmapadesáti), Timothy Dalton v jednačtyřiceti, Pierce Brosnan ve dvaačtyřiceti (přesto mu někteří kritici ve Zlatém oku vyčítali příliš mladistvý vzhled) a Daniel Craig v osmatřiceti letech.
Nikde také není řečeno, jaký je Bondův skutečný ekonomický statut. Ačkoliv Bond není ryzím příslušníkem vyšších společenských kruhů a zřejmě pochází z nižších či dokonce proletářských společenských vrstev, je mu toto prostředí vlastní a orientuje se v něm s velkou dávkou suverenity. Podstatnější než aktuální stav bankovního konta je pro něj kritérium svobodné existence bez ohledu na omezení nedostatečnými finančními prostředky. Pod pojmem „svobodná existence“ se přitom skrývají drahé hotely, exotické kraje, ušlechtilé krásky a hazardní hry. Akční rádius Bonda je vysoký – a to nejen z hlediska bojových, pronásledovacích či útěkových úkonů, ale také v rámci pohybu mezi světovými lokalitami a letovisky. V rámci jediného snímku zpravidla vystřídá minimálně tři odlišná působiště, přičemž se jedná často o kraje vzájemně kontrastující svým podnebím či kulturními projevy. Až velmi okatě jsou přitom vytěsňovány lokality Spojených Států Amerických.
Bond je dobrý atlet a zvládá na vysoké – neřkuli nadpozemské – úrovni řadu sportovních disciplin – lyže (honičky na lyžích ve filmech V tajných službách jejího veličenstva a Jeden svět nestačí), vodní lyže (stíhání startujícího letadla v Dechu života), windsurfing (jízda na přívalové vlně v Dnes neumírej), z rekreačních sportů například tenis či golf (Goldfinger). Dále ovládá bungee-jumping (vstupní akce ve Zlatém oku), je vynikajícím plavcem a potápěčem (podmořské finále Thunderballu) a samozřejmě velejistým střelcem (nejpřesnější mušku při zásahu střelnou zbraní měl pravděpodobně Pierce Brosnan), specialistou na fyzický boj zblízka (hlavně Conneryho bondovky – závěrečná scéna ze Srdečných pozdravů z Ruska) a řidičem – suverénně ovládá automobil (všechny bondovky obsahují automobilové honičky – připomeňme jízdu na ledovci v Dnes neumírej), motocykl (honička ulicemi Šanghaje v Zítřek nikdy neumírá) i vodní plavidla, např. motorový člun (hromadná stíhací jízda s efektními skoky v Žít a nechat zemřít), ze vzdušných dopravních prostředků pilotuje helikoptéry (finále Dnes neumírej), motorová (Zlaté oko) i trysková letadla (Chobotnička). Je také vynikajícím hazardním hráčem – a to zejména rulety a pokeru (tematizován v řadě snímků, nejvíce v Casinu Royale).
Bond se za všech okolností obléká funkčně, vkusně a elegantně. Zpravidla je k zastižení v tmavém obleku a světlé košili s kravatou. Pro zvláštní společenské účely nosí bílý nebo černý smoking, bílou košili a černého motýlka. Pro civilní příležitosti obléká lehké košile s krátkým rukávem a kalhoty – krátké kalhoty přitom nosíval pouze Sean Conery. Daniel Craig se přiklání ke kombinaci lehké triko s krátkým rukávem, sportovní kožená bunda a tmavé džíny. Bond se objevuje prostovlasý, pokrývku hlavy – konkrétně klobouk používali pouze Sean Connery a George Lazenby. Zejména u Conneryho se stal pověstným prvek házení klobouku na věšák při vstupu do kanceláře domovské tajné služby.
Dílčí módní doplňky či praktické předměty získávají v souvislosti s nástupem Pierce Brosnana povahu obchodovatelného zboží. Patří sem hodinky značky Omega, mobilní telefony Sony – Erricson či platební karty Visa. Populární Aston Martin byl na nějaký čas nahrazen automobily značky Jaguár a BMW, ale produkce se k němu za čas opět přiklonila – posledním modelem je V12 Vanquish. Zásadním bondovským atributem je oblíbený alkoholický nápoj – koktejl Martini s vodkou (Smirnoff), protřepaný, nemíchaný a zdobený zelenou olivou. V prvním snímku Dr. No kouří Bond cigarety, postupně se ale v průběhu série profiluje jako nekuřák.

 

Sean Connery

Dr. No (r. Terence Young, 1962), Srdečné pozdravy z Ruska (From Russia with Love, r. T. Young, 1963), Goldfinger (r. Guy Hamilton, 1964), Thunderball (r. T. Young, 1965), Žiješ jenom dvakrát (You Only Live Twice, r. Lewis Gilbert, 1967), Diamanty jsou věčné (Diamonds are Forever, r. G. Hamilton, 1971)

Connery ztvárnil postavu 007 celkem šestkrát s pauzou mezi posledními dvěma snímky, kterou vyplnil ojedinělý pokus George Lazenbyho. Jeho Bond je sympatický, na tváři má vždy lehký náznak úsměvu, přes který ovšem proniká vnitřní napětí a soustředění. Má hravou povahu, ovšem úsměv je v řadě momentů užit jako maska matoucí protivníka. Hlubokým hlasem promlouvá spíše tiše a klidně. Jeho práce s rukama je elegantní, vyznačuje se promyšlenými vláčnými pohyby v zápěstí a lehkými gesty s otevřenými dlaněmi. Typické jsou ostře řezané rysy tváře a robustní atletická postava. Dominantou tváře jsou jednoznačně oči s výrazně klenutým obočím, dále velký svěšený nos a široká ústa. V Conneryho podání je Bond elegantní, ale zároveň velmi fyzický, až živočišný typ. V boji zblízka je razantní, ale vynalézavý zároveň, často používá jako pomůcky různé okolní předměty. Ve vstupní sekvenci před úvodními titulky, kdy na něj míří anonymní hlaveň, se z chůze dostává do střeleckého postoje mírným poskokem, jenž zahajuje zdánlivým lehkým zakopnutím. Následně pálí z pružného stoje s vahou spíše na lehce pokrčené pravé noze, tělo vytočené za pravičkou, levá ruka schovaná za zády. V posledních třech snímcích se úvodní sekvence mění – Bond pálí ze skrčeného postoje s vahou na vytrčené levé noze, levá ruka je lehce upažená. Vždy přitom nosí na hlavě klobouk.
Conneryho Bond je dominantní osobností se sadistickými i masochistickými sklony. Ve fyzických střetnutích si užívá svou nadřazenost nad protivníkem a nezdráhá se fyzicky atakovat ženy (v Diamanty jsou věčné mu koneckonců ani nic jiného nezbývá). Lákají ho nebezpečné situace, do nichž se masochisticky vrhá. Zkouší, čeho je schopen a neustále pokouší hranice svých možností. Ze všech bondovských představitelů nejvíce balancuje na hranici diváckých sympatií a antipatií. O to přitažlivější je v důsledku jeho osobnost.

 

George Lazenby

V tajných službách jejího veličenstva (On Her Majesty´s Secret Service, r. Peter R. Hunt, 1969)

Ztvárnil postavu Jamese Bonda pouze jedinkrát – a to v roce 1969 ve snímku V tajných službách jejího veličenstva. Pro neshody s producenty a členy štábu však další spolupráci odmítl a povolán byl opět Sean Connery (Diamanty jsou věčné). Lazenby disponuje hlubokým zvučným hlasem, vysokou postavou a klidnou vláčnou chůzí s dlouhým krokem. Při střelbě v úvodní sekvenci poklekává na pravou nohu, levou ruku má vytočenou za zády. Je to naposledy, co Bond nosí v úvodní sekvenci klobouk. Dále se objevuje už jen prostovlasý.
K dominantám Lazenbyho tváře patří široká čelist, velká ústa se silnými rty a mohutný nos. V řadě anket je Lazenby hodnocen jako zdaleka nejslabší bondovský představitel. Problém ovšem – dle mého soudu – není ani tak v jeho hereckém výkonu jako spíše v celkové koncepci postavy, která působí na Bonda až příliš lidsky, emotivně a navíc ustaraně. Jako by byl neohrožený agent ze všech těch bitek, honiček a nadsazeného světa unavený a toužil uniknout, zklidnit svůj život a usadit se. K čemuž také ve snímku málem došlo. Bondova nevěsta ovšem v závěru snímku umírá po dávce ze samopalu a série může v klidu pokračovat.

 

Roger Moore

Žít a nechat zemřít (Live and Let Die, r. G. Hamilton, 1973), Muž se zlatou zbraní (Man with the Golden Gun, r. G. Hamilton, 1974), Agent, který mne miloval (The Spy Who Loved Me, r. Lewis Gilbert, 1977), Moonraker (r. Lewis Gilbert, 1979), Jen pro tvé oči (For Your Eyes Only, r. John Glen, 1981), Chobotnička (Octopussy, r. John Glen, 1983), Vyhlídka na vraždu (A View to a Kill, r. John Glen, 1985)

Po krátkém návratu Seana Conneryho v Diamanty jsou věčné debutoval v roli Jamese Bonda Roger Moore snímkem Žít a nechat zemřít a následně se stal nejobsazovanějším bondovským představitelem. Kritici se zaradovali, neboť agenta 007 konečně ztvárnil rodilý Angličan. Moore sám o sobě byl velmi dobrým Bondem. Vynikající byl zejména ve způsobu znázornění Bondovy nevyzpytatelnosti a schopnosti neustále kontrolovat vývoj situace. Patrné je to například v milostných scénách, kde byl schopen rychlého a plynulého přechodu z polohy odpočívajícího důvěřivého milence v pozici chladně uvažujícího špióna. Z jeho hereckého projevu byla cítit lehce ironická samozřejmost při zdárném absolvování nadlidských fyzických výkonů. Velkou zbraní byla pohledná, usměvavá tvář a bystrý pohled modrých očí, které vždy umě skrývaly, co si jejich majitel právě myslí.
Mooreovy filmy ovšem nesly jistý kontroverzní rys – totiž velmi vyhrocenou nadsázku s komickými prvky. Bondovka se tak na delší čas nadobro vzdálila atributům špionážního filmu a realistickému vykreslení světa a opírala se o takřka komiksově laděné atrakce. Sám Moore byl méně fyzickým Bondem než jeho předchůdci. Spíše než tajného agenta s vojenským výcvikem představoval konzervativního elegána britského střihu se smyslem pro suchý, sebeparodický humor i akrobatickou komiku. Ve vstupní sekvenci pálil ze stoje, lehce přikrčený s vahou na pravé noze. Zbraň přitom svíral obouruč nebo v pravé ruce, přičemž levou udržoval její stabilitu. K protivníkovi byl – narozdíl od svých předchůdců i následovníků – otočen levým bokem. Moore má obdobně jemné pohyby v zápěstí s otevřenými dlaněmi, jaké jsou patrné u Conneryho. V jeho celkových tělesných pohybech je ovšem patrná spíše uměřená elegance než conneryovská údernost. Hlas je výše posazený, slovní projev má typicky britskou zřetelnou výslovnost s důrazem na každé dílčí slovo a „zpěvnou“ melodiku.

 

Timothy Dalton

Dech života (The Living Daylights, r. John Glen, 1987), Povolení zabíjet (Licence to Kill, r. John Glen, 1989)

Timothy Dalton se fyzickými dispozicemi mírně lišil od svých předchůdců – měl nižší, méně robustní postavou a pružnější, rychlejší pohyby. Snížená pozice při střelbě v úvodních titulcích prozrazovala větší akční rádius představitele – váha na pravé noze, zadní noha natažená, levá ruka volně podél těla. Osmdesátá léta eleganci příliš nepřála, přesto Dalton dokázal znovu vtělit postavě řadu typicky bondovských rysů. Specifická pak pro něj byla určitá sebevědomá odhodlanost, tu ovšem po něm předvedl v dokonalejším provedení Pierce Brosnan.
Dalton disponoval jako muž nesporným sexappealem, nesl v sobě ovšem daleko méně humorného nadhledu. Ve výsledku postava i filmy jako celek nedokázaly divákovi zprostředkovat onen dráždivý pocit lehce dekadentní hry, jak tomu bylo u starších bondovek. Dalton byl spíše dobře oblečeným, elegantním a zromantizovaným akčním hrdinou. To se projevovalo v podobě akčních scén, kdy více než ironický nadhled Bonda nad kousky, které provádí, byla akcentována podoba samotné akce a její kaskadérská náročnost. Narozdíl od Moorea byl ovšem Dalton atletický typ, jehož výkony na plátně byly snadněji uvěřitelné.

 

Pierce Brosnan

Zlaté oko (Golden Eye, r. Martin Campbell, 1995), Zítřek nikdy neumírá (Tommorow Never Dies, r. Roger Spottiswoode, 1997), Jeden svět nestačí (The World Is Not Enough, r. Michael Apted, 1999), Dnes neumírej (Die Another Day, r. Lee Tamahori, 2001)

Pierce Brosnana osobně považuji vedle Seana Conneryho a Daniela Craiga za nejlepšího bondovského představitele. Přestože byl ze všech herců nejženštější typ, dokázal na plátně budit respekt. Typická je pro něho ladnost a ležérnost. Ačkoliv není příliš fyzicky vybavený, jeho velkou zbraní je rychlost, pružnost a přesnost pohybů. Často pracuje s momentem překvapení. V úvodní sekvenci pálí ze zcela vzpřímeného postoje, s vahou na mírně nakročené a lehce pokrčené pravé noze, levičku má volně svěšenou podél těla.
Vzpřímenost je pro Brosnana naprosto typická. Jeho Bond se po provedení fyzicky náročného kousku či změny držení těl brzy dostává zpět do vztyčeného postoje. Brosnan má sametově hladký, středně vysoko posazený hlas, většinou hovoří klidně a tiše. V akčních scénách projevuje vysokou dávku koncentrace a urputného nasazení, jež velmi charakteristickým způsobem mimicky vyjadřuje – vraštěním obočí a našpulenými rty. Brosnan byl mistrem herecké zkratky, dokázal pouze na základě jednoduchých gest a mimiky vyjádřit komplexnější myšlenkové pochody a dodat tak postavě punc vtipného intelektuála s pestrým vnitřním životem a neustávajícím vnitřním napětím.
Problémem bondovek s tímto představitelem byla přílišná estetizace přecházející místy až do krajin dobrodružně-romantické sci-fi. Spolu s rostoucími rozpočty se vzdaloval punc reality a narůstala míra chladné dekadence, jež v poslední bondovce dosáhla mírně nestravitelného vrcholu. Pro Brosnanovy bondovky je také typický výrazný product placement a vnitřní ironická reflexe celé série (například na úrovni citací scén či motivů z conneryovské éry – Dnes neumírej).

 

Daniel Craig

Casino Royale (r. Martin Campbell, 2006)

Střelecká póza Daniela Craiga v úvodní sekvenci připomíná některý z postojů karate – je stabilní, ale zároveň velmi pružný a vychází z velmi razantní, přesné otočky o sto osmdesát stupňů. Postoj je středně rozkročený, váha je rozložena do obou nohou, pravá je mírně vytrčena vpravo a vpřed, levá ruka je za zády. Sekvence prozrazuje spojení vlastností dvou předchůdců – Brosnanovu rychlost a ladnost a Conneryho sílu a razanci.
Daniel Craig se ve snímku Casino Royale předvedl jako perfektní představitel agenta 007. Přitom ztvárnil možná vůbec nejkomplexnější bondovskou kreaci, když osobitým způsobem propojil základní atributy postavy s hlubšími emocionálními poryvy, aniž by to působilo nepatřičně (jako v případě Lazenbyho). Bond v jeho podání neztrácí nic ze svého humoru a odměřené elegance, zároveň získává zpět své fyzické dispozice, vojenský výcvik a živočišnou mužnost. V akčních scénách je typický nečekanými prudkými pohyby a přesnou prostorovou orientací. Jeho fyzický výkon je přitom velmi autentický. Hlas má středně vysoko posazený a jeho promluvy jsou charakteristické lehce nadrzlým tónem. Mimické projevy i gesta jsou neustále strohé, přesné a odměřené, zvláčňují až v romantických polohách ve druhé polovině filmu. Ostře řezaná tvář vyzařuje neustálé vnitřní soustředění, opět mimicky projevované vraštěným obočím a sevřenými rty. Dominantou tváře jsou jasně modré oči prozrazující klukovskou hravost i bojovně umanuté ego. Vše nasvědčuje tomu, že se role neohroženého agenta chopila výjimečná osobnost, takže bondovské zítřky považuji za více než světlé.

Print Friendly, PDF & Email

Autor

admin
Počet článků : 391

Zanechte komentář

© 2011 Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Zpět nahoru