Zde se nacházíte: 25fps » Téma » Jeden mozek ve dvou hlavách

Jeden mozek ve dvou hlavách

TÉMA – TVŮRČÍ DVOJICE: Andy a Larry Wachowští -BARBORA SLEZÁKOVÁ –

Andy a Larry Wachowští jsou považováni za inovátory, kteří se snaží převést do filmové podoby postupy používané v jiných médiích, jako jsou komiksy, počítačové hry, anime, mangy či bojová umění. 

Sourozenci Laurence (nar. 21. června 1965) a Andrew Paul (nar. 29. prosince 1967) jsou v kinematografii známi jako bratři Wachowští. Larry a Andy se u svých filmů podílejí na psaní scénářů, režii i produkci. Pod své snímky se podepisují jako Wachowski Brothers. Jejich tvorba je týmovou prací a tudíž je obtížné odlišit tvorbu jednoho z bratrů.

Andy i Larry studovali na Kellogg Elementary School v Chicagu. Jejich otec Ron, podnikatel, a matka Lynne, zdravotní sestra, od dětství ve svých synech vzbuzovali zájem o film. Mnoho času tak trávili v kině a vídávali i tři snímky denně. Oblíbili si zejména filmy s tematiku bojového umění a asijské animované filmy. Vyrůstali na komiksech, Tolkienově trilogii Pán prstenů a počítačových hrách. Tyto faktory ovlivnili jejich tvorbu.

Starší z bratrů – Larry – přerušil studium na Bard College v New Yorku a vrátil se do rodného Chicaga. Andy jej následoval a odešel z Emerson College v Bostonu. Začali pracovat v truhlářské firmě a volné chvíle věnovali tvorbě vlastních komiksů. V té době se zrodily první nápady týkající se Matrixu. V roce 1993 vytvořili Wachowští pro Marcel Comics Razorline komiks Ectokid a v téže době vyšly jejich komiksové série Clive Barker`s Hellraiser a Clive Barker`s Nightbreed pro EPIC Comic.

První krůčky ve filmovém průmyslu

První prací bratrů ve filmu byl scénář Carnivore. Při psaní vycházeli z životopisu producenta početných nízkorozpočtových hororů Rogera CormanaHow I Made a Hundred Movies in Hollywood and Never Lost a Dime. Film na základě scénáře dosud nevznikl, ale díky němu se dostali do povědomí Hollywoodu.

V roce 1995 producent Joel Silver odkoupilo od Wachowských scénář k filmu Assassins (Nájemní vrazi, 1995), thriller o nájemné vrahovi, který chce skončit se svou prací. Režie snímku byla svěřena Richardu Donnerovi, který původní scénář přepsal. Hlavní změnou bylo, že postava nájemného vraha, ve filmu ztvárněného Sylvestrem Stallonem, se stala více sympatickou. Bratři Wachowští byli s úpravami scénáře nespokojeni a chtěli, aby jejich jména nebyla uvedena v titulcích. Žádost ale byla zamítnuta Svazem amerických scenáristů. Richard Donner s odstupem času řekl, že kdyby měl možnosti znovu natočit Assassins, držel by se původního scénáře Wachowských.

Snímek nebyl u diváků příliš úspěšný, ale pro Andyho a Larryho bylo klíčové setkání s producentem Joelem Silverem. Ukázali mu dlouho připravovaný scénář k Matrixu, seznámili ho s anime Ghost in the Shell, ze kterého vycházeli, a vysvětlili svůj plán natočit film. Silverovi se jejich nápad velmi líbil, ale nebyl si příliš jistý, že bratři zvládnou převést vlastní scénář do filmové podoby.

Poprvé za kamerou

Wachowští se své myšlenky nechtěli vzdát a chtěli natočit vlastní film. Vybrali si scénář, který už napsali dříve, a v roce 1996 na jeho základě natočili ve stylu neo-noir thriller Bound (Past) o dvou lesbičkách, které chtějí ukrást mafii dva miliony dolarů. Inspirací pro snímek byla tvorba Billyho Wildera ve stylu filmu noir. Chtěli narušit konvence, které jsou s tímto žánrem spojeny. Mnoho filmových studií projevilo zájem financovat jejich projekt, ale chtěli, aby hlavní postavou byl muž. Andy a Larry si ale stáli za svým, protože takových filmů bylo natočen mnoho, a odmítli změnit scénář.

Kameru ve filmu měl na starost Bill Pope, který byl do té doby řazen do skupiny kameramanů nízkorozpočtových snímků. Stejně jako Larry a Andy měl rád komiksy a byl ovlivněn neo-noir sérií Sin CityFranka Millera. Spolupráce byla natolik úspěšná, že Bill Pope stál za kamerou při další tvorbě bratrů Wachowských.

Film byl úspěšný a bratři Wachowští ukázali, že dokážou své představy převést do filmové podoby. Joel Silver poté, co viděl Bound, změnil názor a svěřil jim režii Matrixu.

Wachowski Bros jako výrobní značka

Díky svému druhého celovečerní film se bratři Wachowští stali zjevem. Matrix (1999)1 řeší spojení s fenoménem umělé skutečnosti. Film popisuje skutečnost, ve které lidé vnímají jako realitu prostředí vytvořené počítačovým programem zvaný Matrix. Snímek odkazuje na cyberpunk, subkulturu hackerů, filozofické a náboženské myšlenky, hong-kongské akční filmy nebo japonské animované snímky. Podobnost s jejich předešlým dílem Bound naleznem v tématu postav hledajících pravdu a snažící se uniknout z uzavřeného prostoru, ve kterém žijí.

Matrix je založen zejména na vizuální stránce. Nejznámější je použití tzv. bullet time2, princip vymyslel Edward James Muybridge pro studii pohybu zvířat v roce 1972. Po uvedení na filmová plátna se strhla mánie kolem Matrixu. Diváci se dočkali dvou pokračování Matrix Reloaded (2003) a Matrix Revolution (2003).

Filmový štáb zůstal nepozměněn během celé trilogie, ať už šlo o kameramana Billa Popea, hudební doprovod Dona Davise nebo střihače Zacha Staenberga. Většinou se jednalo o štáb, pracují už na debutu WachowskýchBound.

Značka Matrix se stala obchodním trhákem, a tak se kromě trilogie fanoušci dočkali i počítačové hry Enter the Matrix úzce související s filmovou trilogií. Bratři Wachowští napsali knihu The Art of the Matrix a iniciovali vznik snímku Animatrixu, skládající se z devíti animovaný povídek souvisejících s prostředím Matrixu. Andy a Larry napsali scénáře ke čtyřem povídkám Kid`s Story, dva díly The Second Renaissance a Final Flight of the Osiris, ale režii přenechali odborníkům v oblasti animace.

Po úspěchu zvaném Matrix se Wachowští stáhli do soukromí a znovu o sobě dali vědět filmem V jako Vendetta (2006), ke kterému napsali scénář a stáli za produkcí spolu s Joelem Silverem. Jedná se o adaptaci stejnojmenného komiksového románu Alana Moorea a Davida Lloyda. Snímek režíroval James McTeigue, který začínal u Wachowských jako asistent.

Tvůrčí sourozenecká dvojice se znovu postavila za kameru v roce 2008 a v kinech uvedla zatím svůj poslední snímek Speed Racer. Jedná se o zfilmování stejnojmenné japonské anime série z šedesátých let. Wachowští si opět napsali scénář, ujali se režie a spolu s Joelem Silver i produkce. Oproti předešlým filmům měli neomezený přístup k finančním prostředkům a naplno tak mohli nechat průchod svým tvůrčím nápadům. Narativem prostý příběh, odehrávající se v prostředí automobilových závodů, pojednává o rodině bojující proti nespravedlnosti a zastávající tradiční rodinné hodnoty.3 Film je plný klišé včetně happy endu, kdy zvítězí dobro a zlo je potrestáno.

Wachowští se zcela odpoutali od reality. Barvy ve filmu jsou nepřirozené. Dochází k překrývání různých časových a prostorových rovin. Obraz je členěn na několik částí, které mezi sebou přecházejí. Závodní automobily nejsou omezena pouze na jízdu horizontále, ale mohou přeskakovat a létat nejrůznějšími směry.

Jedna část diváků opěvuje jejich poslední film jako významný posun vpřed pro kinematografii a druhá jej naopak vnímá jako prvoplánovou zábavu. Všichni se ale shodnou na tom, že Speed Racer změnil vnímání filmového rámu.

Závěr

Andy a Larry Wachowští jsou považováni za inovátory, kteří se snaží převést postupy používané v jiných médiích, jako jsou komiksy, počítačové hry, anime, mangy či bojová umění. Z filmových prostředků využívají záběry postav  z nadhledu při vstupu do místnosti, důraz na vizuálnost bojových scén nebo střih na další scénu prostřednictvím zaostření na předmět. Narativní rovina je pro ně druhořadá a stává se doplňující pro vizuální efekty.

Natáčejí filmy jen na základě vlastních scénářů, věnují se i produkci a založili si vlastní produkční firmu Eon Entertainment. Jejich spolupracovníky jsou lidé s podobnými zájmy a s porozuměním pro experimenty. Jak jsme se mohli přesvědčit snímkem Bound, bratři Wachowští jsou schopni napsat propracovaný scénář, avšak jejich hlavní přínos hollywoodskému filmu spočívá v práci s vizuálními efekty.

1 V překladu základní či matečná hmota nebo také kolébka

2 Postavy během akce se zastaví a kamera kolem ní může měnit svou polohu.

3 FLÍGL, Jiří. SPEED RACER / MALÝ KROK PRO TRŽBY, VELKÝ SKOK PRO KINEMATOGRAFII. Cinepur. 2008, č. 58. Dostupný z WWW: <http://www.cinepur.cz/article.php?article=1460>.

Print Friendly, PDF & Email

Autor

Počet článků : 34

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru