Komerčně nejúspěšnější od roku 1993

Krátce po Novém roce se v médiích objevovala různá hodnocení filmového roku 2007. V mnoha článcích dostal celkem jednoznačnou nálepku „úspěšný rok českého filmu“. Pojďme se ale podívat detailněji a pokusme se uplynulých 365 dní zhodnotit z několika pohledů. Jaký tedy opravdu byl rok 2007 nejen v českých kinech?

Rok 2007 byl příznivý pro české filmaře, kteří na svůj film dlouho čekali. Jako první se dočkal Jiří Menzel. Anglický král spatřil světla projektorů téměř po 20 letech a pro jeho režiséra znamenal po 12 letech návrat k celovečernímu filmu. Obsluhoval jsem anglického krále přitahovalo filmaře po celá devadesátá léta. Ve své filmografii ho chtěl mít Hřebejk, Kachyňa i Svěrák. Realizace se už nedožil autor předlohy a ani producent Jiří Sirotek. Nakonec připadl Menzelovi, pro kterého spolupráce s Hrabalem znamenala začátek kariéry a dost možná právě Hrabalovým dílem svoji kariéru zakončuje. I když, nepředbíhejme.

Podobně jako Jiří Menzel přivezl v únoru do českých kin svoji subjektivní výpověď o dnešním světě i jeho současník Miloš Forman. Goyovy přízraky znamenaly pro české recenzenty sice zklamání, režisér ale při slavnostní premiéře v Praze nešetřil optimismem. Právě jemu byla věnována také část programu letošní Letní filmové školy.

Svůj vyvzdorovaný projekt mohl divákům v březnu představit i Jan Svěrák. Poté, co přiměl otce několikrát přepracovat scénář, zahájil na jaře nejúspěšnější filmové tažení v historii České republiky. Do kin pomohl jako producent i Tajnostem Alice Nellis, která na svůj další film čekala 5 let. V jejich spolupráci vzniká též nová pohádka Sedmero krkavců. Jan Svěrák tak zahájil novou etapu své kariéry, i když budoucí spolupráci s otcem zcela nevyloučil.

Ukazuje se tady další z trendů současného českého filmu. Úspěch mají ti, kteří svůj film dlouho ohlašují a zase ruší jeho natáčení, což se neobejde bez pozornosti médií. Toho v minulosti dost možná nechtěně využil i Zdeněk Troška. Princezna ze mlejna 2 se odkládala mnohokrát a nakonec se v roce 2000 stala nejnavštěvovanějším filmem roku. A shodou náhod (?) podobný osud provází i Nejkrásnější hádanku, která měla přijít do kin už v roce 2005.

Letos se efekt tohoto trendu projevil také. Stačí se podívat na žebříček návštěvnosti, v jehož čele jsou Král a Lahve… I v příštím roce najdeme filmy, které dostaly šanci až po několikerém odložení. Snad nejextrémnějším případem této skupiny se stal Jakubiskův opus Bathory, který dokonce vyprovokoval novináře k otázkám týkajícím se jeho existence. V plánu premiér mu nejprve náleželo datum 25. října 2007, následně byl odsunut na leden, poté dokonce na únor. Únorovou premiéru již koncem prosince ohlašoval kinotrailer, nakonec se ale ukázal jako falešné lákadlo na diváky. Ti si budou muset počkat do července 2008 a snad jen bůh a Juraj Jakubisko vědí, zda se opravdu dočkají.

Zato v dubnu 2007 se svého vybojovaného filmu dočkala Karin Babinská. Diváci ale po prvotním zájmu (krátce po premiéře ho vidělo 20 000 diváků) na film rychle zapomněli. Časopis Reflex zařadil v prosinci její film Pusinky mezi deset filmů, které si neprávem nevysloužily kýžený počet diváků. A v propadlišti roku 2007 skončil i film Chyťte doktora. Michal Malátný, vystudovaný herec, čekal na svoji příležitost několik let, snímek zmizel z multiplexů po několika málo týdnech.

Dlouho očekávané filmy tedy v současnosti táhnou. Jak je ale vidět, k úspěchu nestačí pouze konečně sehnat peníze potřebné k jejich realizaci.

_

Zahraniční filmy? Pouze známé…

Podívejme se ještě jednou na žebříček nejnavštěvovanějších filmů roku 2007. Na prvních příčkách najdeme pokračování Pirátů z Karibiku, Shreka, Harryho Pottera, Spidermana a Simpsonovi ve filmu (žlutou rodinku proslavil již dříve televizní seriál). Pokračování velkých hitů sklidila největší úspěch. Tento trend tak trochu koresponduje s předchozím. Ukazuje se totiž, že divák čím dál víc potřebuje jistotu. V přemíře premiér, kdy každou z nich doprovází velká reklamní kampaň, se jen stěží orientuje a raději volí film, o kterém už někdy slyšel. Nemůžeme přitom jednoznačně mluvit o tom, že by se jednalo o boom dětských nebo animovaných filmů. Ostatní animované, Arthur a Minimojové, Past na žraloka ani Robinsonovi, takový úspěch nezaznamenaly. Počet diváků se sice pohyboval okolo 75 000, v případě Shreka a Simpsonů ale překonal půl milionu. Nemůžeme mluvit ani o boomu fantasy filmů, jak si totiž jinak vysvětlit neúspěch filmů jako Most do země Terrabithia nebo Hvězdný prach?

Se stejnou situací se musí v současnosti vypořádat i televize. Diváky stále nejvíc zajímají seriály, které začaly před několika lety. Ordinace v růžové zahradě a Pojišťovna štěstí láká k televizním obrazovkám stále víc diváků než například Hraběnky a Světla pasáže. Můžeme se ptát, proč nebo v čem jsou zástupci druhé skupiny horší než ti první. Dovolím si tvrdit, že kdyby Hraběnky odstartovaly v roce 2003, byly by úspěšnější. Tento trend zcela jistě započal v roce 2005, kdy se televizní divák ocitl definitivně v zajetí televizních seriálů Ulice, Rodinná pouta, Ordinace… Který jiný televizní seriál mohl zaujmout? Sledovanost Hraběnek se zprvu pohybovala okolo 1 500 000 diváků, ale v momentě, kdy se rozjela třetí řada Pojišťovny, jeho sledovanost se propadla pod milion. A na start Pojišťovny doplatil i kritikou kladně hodnocený seriál Letiště. Českému divákovi bylo nástupem nekonečného televizního seriálu naznačeno, že by si měl zvolit svoje hrdiny, a on to udělal. Dokud jeden neodpadne, pro druhého tu nebude místo…

_

Rok filmových pirátů

Vstupné v kinech i v roce 2007 rostlo. Nejčastěji se pohybovalo okolo 95 korun. Například v lednu ale přesahoval průměr 100 korun. Zejména české nebo dabované filmy proto začaly zajímat piráty, většinou mladé lidi, kteří své počínání následně obhajovali v internetových diskuzích právě vysokou cenou vstupenky. Piráti v kině natočili Vejdělkův Roming, Hřebejkova Medvídka nebo Simpsonovi ve filmu. Filmy se ale nekradly jen v kinech, ale i v produkčních společnostech. Na internet tak unikly Vratné lahve a málem i Bathory. Policie a Česká protipirátská unie ale rychle zasahovaly. Podařilo se odhalit pachatele Simpsonových, odsoudit autora nelegálně pořízeného záznamu Rafťáků a také vyděrače hrozícího zveřejněním hrubé verze filmu Bathory. Pro odhalování ilegálních nosičů policie poprvé nasadila speciálně vycvičené britské psy, veřejnosti byl představen audiovizuální spot informující, že filmy nejsou zadarmo…

_

DVD v trafikách

Jakkoliv pirátství ohrožuje filmy v kinech, horší situace je na trhu DVD. Na ten se totiž dostanou 3 –  7 měsíců po premiéře v kinech, v době, kdy si ho zájemce již dávno obstaral na internetu. Společnost Bontonfilm začala ve spolupráci s českými deníky přinášet divákům jako první v zemi starší tituly na DVD za 38 – 45 Kč, což je cena, kterou zaplatí návštěvník videopůjčovny za 1 den a jeden titul. Ještě dříve ale tento trend objevili filmoví producenti. Byla to společnost Biograf Jan Svěrák, která v únoru 2007 vydala DVD Kolja, jen pár týdnů před premiérou Vratných lahví, a přiložila ho za 38 korun k MF DNES. DVD obsahovalo trailery na nové Svěrákovy filmy, kromě Lahví upozorňoval také na Tajnosti. Podobného kroku využili také producenti Romingu, když vydali Účastníky zájezdu. Během léta se strhla lavina DVD, která se takto divákovi nabízela. I tento trend je vlastně provázán s předchozími: Kina ovládají sequely hollywoodských trháků a dlouho ohlašované filmy, televize jejich kmenové seriály a na průměrné filmy přestává být místo. Je ale otázkou, co se stane, až si nezávislí čeští producenti zvyknou vydávat úspěšné filmy jako lákadlo na nové. Nezvyknou si na to i diváci? Nenastane odliv diváků z kin, až zjistí, že se velké české filmy nechají koupit za pár korun a pár měsíců na DVD? Tak levně? Dost možná je to dosud množstevně omezená záležitost, producenti ale zapomínají, že existují vypalovačky.

_

První digitální kina fungují

Ve Rtyni v Podkrkonoší začalo fungovat koncem roku 2006 první digitální kino. Zatím se jedná o celkem nákladnou záležitost, finanční prostředky ale slibuje Evropská unie i předseda Rady Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie Tomáš Baldýnský. Poněkud levnější variantou jsou DVD kina, která umožňují vrátit zážitek z filmu do míst, kde by se klasické kino nevyplatilo. DVD projekcí začaly využívat také školy, které zřizují pro své studenty improvizované filmové kluby. V zásadě bohulibá myšlenka. Zapomínají ale, že často porušují zákon. Nemají potřebné smlouvy s distributory a mnohdy nevědí, že Filmový klub je ochranná známka Asociace českých filmových klubů. Tuto situaci by měla v budoucnu vyřešit dohoda mezi distributory a vzdělávacími institucemi.

_

Nové cesty distribuce

Nejen digitální kina dnes fungují jako nový způsob distribuce. Film přenášený satelitem nebo přes internet vám dnes, máte-li náležitě vybavené kino, zprostředkuje Bontonfilm, mnohdy v den premiéry. Prvním českým takto přeneseným filmem se v den premiéry staly Tajnosti Alice Nellis. Podobného způsobu se dočkala i Pravidla lži, i když se zpožděním.

Byly také otevřeny internetové DVD půjčovny. Nejnověji tuto službu začala poskytovat Česká televize.
Jiného distribučního způsobu využil i Čestmír Kopecký. Nový film Petra Nikolajeva …a bude hůř uvedl nejprve v alternativních prostředích (hospody, veřejná prostranství, zájmové spolky, v létě ho pustil do filmových klubů a teprve tento měsíc přichází oficiálně do kin. Jedná se tedy vlastně o obrácené distribuční pořadí ¹.

Novou cestou je i spolupráce letos vzniklé společnosti Pragofilm a SPI. Pragofilm se postará o to, aby se k divákovi dostalo náležité množství informací, SPI ho poté nabídne kinařům.

Nakolik jsou nové cesty distribuce významné a do budoucna použitelné, ať zhodnotí čas. Považuji je ale za přirozenou reakci na první trend zmíněný v tomto článku.

_

Festivaly mají problémy s penězi

V létě se mimo jiné v médiích objevila další filmová kauza. Ministr kultury Václav Jehlička se rozhodl prověřit hospodaření Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech poté, co nebyl spokojen s výší částek používaných na platbu za ubytování hostů. Údajně špatné hospodaření Letní filmové školy zlomilo vaz jejímu dlouholetému řediteli Jiřímu Králíkovi. V příštím roce tak v čele LFŠ usedne nový ředitel AČFK Pavel Bednařík. Jeho úkolem je přehodnotit účinnost současných projektů AČFK včetně Projektu 100 a zvážit programovou dramaturgii jednoho z nejvýznamnějších festivalů v zemi.

Pozn.:

 
1. Ještě na začátku devadesátých let bylo běžné promítání zejména 16mm filmu v alternativních prostředích. Týkalo se to filmů, které nebyly určeny pro běžnou distribuci kvůli ohrané kopii atp.[zpět]