free-slots.us.org
Zde se nacházíte: 25fps » Rozhledy » Když vám do skládačky chybí zásadní dílo

Když vám do skládačky chybí zásadní dílo

DISTRIBUCE / KINOFIKACE – Rozhovor s Karlem Crhou, předsedou Filmového klubu Volyně - ONDŘEJ ŠÍR –

V listopadu minulého roku se na stránkách časopisu 25fps objevil seriál o filmových klubech, který by měl poodhalit, jak takové organizace v praxi fungují, jaké mají problémy a co dělají pro to, aby si zachovaly přízeň diváků. Tentokrát jsme se bavili s Karlem Crhou, předsedou Filmového klubu v jihočeské Volyni.

Volyně je malé jihočeské městečko, ve kterém žije přibližně 3 000 obyvatel. Filmový klub tu promítá jednou týdně a snaží se do svého programu zařadit kvalitní filmy z aktuální distribuční nabídky. Při rozhovoru s Karlem Crhou je znát letitá zkušenost a snaha vést filmový klub v rámci možností s maximálním nasazením. Potřeboval by ale nové, mladé nadšence, kteří by se filmovému klubu věnovali s takovým nadšením, jako on sám.

Ve srovnání s filmovým klubem v Boskovicích se ale potýká s problémy v oblasti pořádání ucelených dramaturgických přehlídek. Pro nezájem diváků přestalo vedení používat webový prostor a spoléhá více na cílenou e-mailovou propagaci. Po několikerých neúspěších rezignoval na zvaní hostů a pořádání seminářů. Od Asociace českých filmových klubů by přivítal více informací, které by zařazovaly daný film do více kontextů.

Když se bavíme o filmových klubech, jak si představujete ideální filmový klub?

Ideální filmový klub (dále jen FK) by měl mít volný přístup ke všem dílům dějin kinematografie. Měl by mít možnost z tohoto zdroje získávat ukázky dle svých představ. Měl by mít fundovaného a nadšeného programujícího.

Váš FK promítá minimálně jednou týdně, setkává se při takové četnosti s diváckou odezvou?

FK promítá „maximálně“ jednou týdně. To je ověřené časové údobí, po kterém je část zainteresované divácké obce ochotna „jít do kina“. Z osobní zkušenosti vím, že tento model funguje v obcích od 3 000 do 25 000 obyvatel.

Podívám-li se na program, zjišťuji snahu o pravidelné projekce ve čtvrtek, promítáte ale i v jiné dny. V čem má podle Vás výhody pravidelný provoz oproti nahodilému?

Pravidelný den si může divák lépe zařadit do svého programu. Výhodou pravidelnosti je pravidelnost. Snáze ji zpracováváme.

Využíváte také projekcí z DVD, znamená to podle Vás výhodu do budoucnosti, nebo je projekce kvalitních filmů neodmyslitelně spjata s 35mm filmem?

Máte-li k dispozici odpovídající zařízení, jen odborník pozná rozdíl. Ovšem i laik pozná pětatřicítku, se kterou se neodborně zacházelo.

Myslíte si, že kvalita projekce může ovlivnit návštěvnost filmového klubu? Stává se Vám, že ji diváci hodnotí?

Pokud budu mluvit za sebe jako diváka, tak ano. Každý ovšem máme odlišně nastavenou míru tolerance k nedostatkům. Pokud jde o nedostatky plynoucí z neprofesionálního přístupu zaměstnanců kina, kontaktuji vedení – prostě reklamuji. To jsou nedostatky odstranitelné. Pak jsou nedostatky typu např. poškození kopie předchozím kinem, ale to zjistí promítač až při kontrole kopie před projekcí a některé až během projekce. To mohu opět řešit s vedením, které by mělo adekvátně reagovat. A pak jsou nedostatky v kvalitě kopie, které plynou z běžného opotřebení, a s kterými se člen FK smiřuje, protože má možnost vidět staré snímky z filmové historie. Ovšem jen málokdy známe stav kopie předem, abychom na to mohli diváka připravit a dát mu možnost odejít před zahájením s vrácením plného vstupného. A co se hodnocení ze strany dotčených týče, zatím jsem se s tím nesetkal.

Kromě Asociace českých filmových klubů spolupracujete i s ostatními distributory. Jak se podle Vás liší spolupráce? Jste spokojeni s přístupem Asociace a má podle Vás dnes smysl být jejím členem?

Určitě. Právě díky AČFK získáváme kvalitní filmy odpovídající poslání FK. Navíc Asociace slouží jako servisní orgán. Na valné hromadě máme možnost potkat zástupce FK nejen celé ČR, ale i sousedních zemí. To je vždy šance navzájem se obohatit o zkušenosti a získat nové podněty.

Máte nějakou cílenou dramaturgii?

To je bolestivá otázka souvisící s faktem, že nemáme možnosti IDEÁLNÍHO filmového klubu. (1) Dříve jsem se o různé koncepce pokoušel, ale ono je velmi tristní zaměřit se třeba na profil nějakého režiséra, nebo období, nebo regionu, když Vám do skládačky chybí zásadní dílo, které nemá autorská práva. Něco, jako by Vám v pořadu o Paříži chyběl obrázek Eiffelovky.

Tato otázka je na mnohem delší debatu, na niž tady není prostor. Takže jediným koncepčním prvkem je projekce kvalitního filmu.

Na druhou stranu je možné věnovat se národním kinematografiím, vyčlenit cyklus Zlatý fond světové kinematografie, vyčlenit zvláštní prostor animovanému filmu či dokumentům…

Jak jsem řekl, to je otázka na obsáhlejší debatu, jsem přesvědčen, že bychom se tomu mohli hodinu věnovat a stejně nevyčerpali všechny faktory, které to ovlivňují. Nevyhýbám se odpovědi, ale obávám se, že stručný nástin může vést k nepochopení celé problematiky. Ale můžeme zkusit alespoň částečně se dotknout některých, které je třeba brát při vytváření nějaké koncepce v potaz.

Faktor č. 1: Současná distribuce. Při týdenní projekci (bez prázdnin) programujeme cca 40 filmů ročně. Když odmyslím ryze dokumentární film (nemůžeme promítat jenom dokumenty), tvrdím, že v roční distributorské produkci ČR 1 najdete maximálně čtvrtinu titulů, které lze objektivně hodnotit známkami 1 až 2 mínus. Kino Volyně ještě v roce 2007 promítalo třikrát v týdnu včetně FK. Protože je to veřejná služba, nemůžeme chtít, aby vybíralo filmy jen pro vyhraněný okruh diváků. Což znamená, že když vyčlením prostor něčemu celistvému (v rámci možností), nepromítneme přibližně čtvrtinu naší roční nabídky filmů, které si zaslouží, aby byly viděny, a jsou pro diváka FK Volyně ztraceny. (A to nepočítám, že bych některé výjimečné počiny rád reprizoval.)

Slyším tady v tom místě námitku, ale uvědomme si, že se toto tvrzení úzce pojí s faktorem č. 2: Divácký potencionál daného místa. Bereme-li počet členů FK jako 100%, nemohu předpokládat, že všichni budou nadšeni, když nasadíme cyklus animovaných filmů na úkor jiných žánrů. To samé je se Zlatým fondem, jsou filmy, které opravdu nestárnou, ale nemůžete po dnešních mladých lidech chtít, aby se tetelili blahem při sledování tříhodinového Sladkého života jen proto, že je to Fellini. Stejně tak Viscontiho Smrt v Benátkách. Ale věřím, že bychom uspěli třeba se Zloději kol V. De Sicy. To, že jsou tyto filmy ve Zlatém fondu ještě neznamená, že jsou dnešnímu diváku všechny stravitelné.

Cykly si mohou dovolit FK ve velkých městech s většími zdroji diváků, anebo FK, které mají homogenní členskou základnu. Cykly totiž vyžadují, aby plnili svůj účel, nejen kvalitní lektorský úvod, ale také následnou diskuzi po projekci filmu s fundovanou filmově vzdělanou osobou. A tady, aniž bychom vyčerpali všechny aspekty faktoru 1 a 2, se už dostáváme k faktoru č. 3 a ještě nás čekají další (zpětné vazby, aktivita členů FK, technické možnosti aj.), aby byla problematika této otázky dostatečně vyčerpána.

Avšak i jen z toho, co bylo uvedeno, si myslím, že v daných podmínkách je výběr kvalitních filmů z aktuální distribuce se zastoupením možného maxima všech žánrů a občasným využitím archivních filmů nejpřijatelnějším řešením „dramaturgie“ FK měst do 10 000 obyvatel.

Zmínil jste otázku profilů vybraných tvůrců a absenci práv klíčových filmů. Myslíte si, že by Asociace měla dbát na určitou kontinuitu při výběru filmů pro distribuci? Například, jak naznačovala v minulosti, mít tři filmy od Felliniho, nebo aktuálně zařadit, vedle Sedmi Samurajů, v budoucnu například Kurosawova Rašomona.

Na tuto otázku je jednoduchá odpověď – ano, měla. A nejenom to. Měla by připravit metodický materiál, ve kterém se objeví názory více odborníků na daný cyklus. Takový materiál, aby s ním mohl uspokojivě vést FK zapálený nadšenec. A to by bylo fajn. Dát divákovi k dispozici maximum informací, které může konfrontovat se svou zkušeností. Ovšem to se už opět blížíme k nějakému ideálu a zapomínáme možná na faktor – kolik diváků o takovou službu stojí?

(Mimo otázku – systém „třikrát s…“ nemůže být použit na všechny tvůrce stejně, kupříkladu u zmíněného Kurosawy bychom museli použít minimálně šest filmů, pokud bychom chtěli postihnou jeho dílo: z různé doby, změnu stylu, rozsah žánrů apod.)

Do jaké míry spolupracujete s městem Volyně?

Pro mne to znamená spolupráci s ředitelem příspěvkové organizace městem zřízené, Jiřím Houzimem. Pokud pak spolupráce znamená to, že si dokážeme vždy vyjít vstříc v našich požadavcích, tak maximálně.

Je pro Vás důležitá spolupráce s tiskem a ostatními médii? Do jaké míry ji využíváte, setkáváte se s nějakými problémy v této oblasti?

Propagace je samozřejmě důležitá. Informace o programu FK jsou součástí propagace programu kina. Navíc používáme cílené propagace, informace do mailových schránek jednotlivých diváků. To je nejúčinnější propagace, omezená ochotou potencionálního diváka poskytnout k zasílání svoji adresu.

Při propagaci je dnes důležitý také webový prostor, ten Váš dlouhou dobu nikdo neaktualizoval. Pro filmové kluby v malých městech to bývá často problém. Jak se k tomuto problému stavíte Vy?

Webový prostor jsme opustili, protože nesplňuje svoje poslání. Cílené e-mailové info je efektivnější. Vimperský FK web i nadále používá, ovšem na jeho počítadle návštěv je mnohdy nižší číslo než konkrétních diváků na daném filmu. Řekl bych, škoda věnovaného času jeho tvorbě, ale zase na druhou stranu web slouží jako archiv.

Přivítáte ve Vašem filmovém klubu také hosta? Zvyšuje jeho přítomnost návštěvnost?

O toto jsem se pokusil jen dvakrát a shodou okolností dvakrát hosté nedorazili, byť se omluvili. Na LFŠ bývá toto víceméně pravidlem, ale jen málokdy dosahuje nějakého efektu. Diváctvo většinou tápe jaké otázky položit a mnohdy to bývá trapná záležitost. Na druhou stranu, někdy je to výjimečné setkání. Takže ze své strany to považuji za nedostatek odvahy se o to ještě pokusit.

Mají členové vašeho filmového klubu možnost spolupracovat například při tvorbě programu?

Jsou k tomu pravidelně vyzýváni v měsíčním infolistu. Odezva bývá ojedinělá, ale pokud je zajímavá, většinou ji vyplním, pokud je dotyčný film k dispozici.
V praxi za minulý rok byly tři splnitelná přání na konkrétní film, z nichž jsem dvě splnil. Ovšem pokud by za mnou přišli dva nebo více lidí a řekli a mysleli to vážně: „Chceme se podílet na vytváření programu FK,“ tak v ten den budu mít druhé Vánoce.

Často se stává, že si „klubáci“ objednají v dobré víře nějaký pozapomenutý „artový“ film a nikdo jim do kina nepřijde. Stává se Vám to často? A jaký pocit z toho jako předseda filmového klubu máte?

Pocit zmarněné energie.

Spolupracujete také na projektu Film a škola. Jak ve vašem případě spolupráce na projektu probíhá?

Opět otázka pro větší prostor, nelze zodpovědět detailně na malé ploše, takže jen fakta. Projektu Film a škola jsme věnovali od počátku ve Volyni hodně energie. Počáteční roky byly úspěšné, postupně se stav zhoršoval, aniž bychom jako organizátoři polevovali.

Zatímco v prvním a druhém roce navštěvovalo odpolední volná představení průměrně 15 studentů, v roce třetím za stejných podmínek došlo k dramatickému propadu, kdy se návštěvnost snížila na dva studenty. Někdy nepřišel nikdo. Ve čtvrtém roce byla tato představení zrušena jako zcela neefektivní a najeli jsme na systém, kdy umožňujeme na vybraná představení studentům přístup za výhodnějších podmínek v rámci projekcí FK. Ovšem spolupráce se školami na školních představeních díky panu Houzimovi zůstala a nadále trvá. Školy vybírají z doporučených kvalitních filmů.

V lednu vstoupil do české distribuce Projekt 100 2009, jehož dramaturgie je již výsledkem nového vedení Asociace. Vnímáte nějaké dramaturgické změny?

Možnosti Asociace jsou zatím stále ovlivněny nemožností se finančně rozmáchnout. Nabízí „pouze“ osm filmů místo deseti. Pozitivní krok vidím v rezignaci spoluúčasti na některých „trhácích“ s jiným distributorem, což dává Asociaci prostor pro budoucí ucelenou koncepci, která se, jak se domnívám, projeví až v dalších letech, kdy bude finanční situace Asociace stabilizovaná. Myslím, že letošní ročník je přechodným. Každopádně největším kladem P100 je, že nárazově v putovní přehlídce nabízí kvalitní a zajímavé filmy, většinou filmové skvosty historie filmu, a co více: tyto filmy po dobu pěti let zpřístupňuje našemu divákovi. Záleží jen na kinařích. A tady by opět měli být v čele filmové kluby.

V rámci Projektu 100 prošly kiny desítky zajímavých snímků, určitě máte mezi nimi i ty své oblíbené − které to jsou?

Těch je mnoho, takže vyjdu jen z letošní nabídky. Osobně jsem zatím neviděl jen Anténu, všechny ostatní mám archivované, ovšem mít možnost opět shlédnout na velkém plátně Sedm samurajů či Upíra Nosferatu, to si určitě ujít nenechám. Aby mne film mohl oslovit všemi svými výrazovými prostředky, tak to musí být na velkém plátně v kině. Jistě se najdou i filmy, které zvládne obrazovka televize nebo počítače, ale většina filmů zůstává uměním jen na plátně, které Vás přesahuje. Jinak je to jen informace.

A jaký z filmů byste si přáli, aby do Projektu byl někdy zařazen?

To je těžký výběr. Paradoxem je, že nejsem velký přítel muzikálů, a přesto oba dva filmy, které jsem za dosavadní život viděl více jak patnáctkrát, jsou muzikály. Jeden český a jeden s českým režisérem spřízněný. Takže kdybych si mohl vybrat, zařadil bych HAIR. Ale je to spíše srdeční záležitost.

Na závěr bych rád zveřejnil čtenářům mailovou adresu filmklub.volyne@tiscali.cz, k případné polemice. Přivítám jakýkoliv odlišný názor, který mi pomůže rozšířit obzory. Díky.

 


Pozn.:

  1. 222 premiér za rok 2007, zdroj UFD. [zpět]
Print Friendly

Autor

Počet článků : 49

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, o.s., Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Zpět nahoru