Noční stvoření zblázněné láskou

Publikováno: Jaroslav Stuchlý Publikováno dne: 25. prosince 2009 Rubrika: Komiks, Rozhledy | Komentář : 0

KOMIKS: Život mi pije krev – JAROSLAV STUCHLÝ –

Upírská tematika je snad stejně nesmrtelná jako tito noční tvorové. A tvůrčí tým tvořený Jessicou Abelovou (autorkou ceněného comicsu La Perdida –y …Ztracená v Mexiku), Gabem Soriou a výtvarníkem Warrenem Pleecem svým dílem Život mi pije krev vychází vstříc poptávce po současných hrdinech a neotřelém pohledu na daný žánr.

Sotva dvacetiletý Dave Miller dělá noční směny v losangeleské večerce Poslední zastávka, jejímž manažerem je podivný rumunský přistěhovalec Radu. Má kamaráda Jeroma a spolubydlícího Carla a tajně touží po dívce Rose, gotičce a ilegální mexické imigrantce. Ta však padne do oka nechutně bohatému plážovému playboyovi Wesovi, s nímž se nesmělá padavka Dave nemůže srovnávat. Rose je fascinována temnotou a upíry, aniž by tušila, že je jim blíž, než by se nadála. Poslední zastávka má totiž na skladě kromě běžných potravin také Krvavé pivo, krevní plazmu či krevní konzervy – a všichni výše jmenovaní (s výjimkou Carla) jsou upíři.

Upírská tematika je snad stejně nesmrtelná jako tito noční tvorové. A tvůrčí tým tvořený Jessicou Abelovou (autorkou ceněného comicsu La Perdida – …Ztracená v Mexiku), Gabem Soriou a výtvarníkem Warrenem Pleecem svým dílem Život mi pije krev vychází vstříc poptávce po současných hrdinech a neotřelém pohledu na daný žánr. Přitom se však lacině nepodbízí ani snaživě nesurfuje na vlně vzedmuté románovou sérií Stephenie Meyerové. Život mi pije krev je zajímavým pohledem do života mladých lidí a jejich každodenních frustrací s láskou a prací, obohaceným o témata, jež k upírskému příběhu patří – tedy nutností vyrovnat se s vlastní nesmrtelnou existencí, osamělým nočním životem či nutností zabíjet pro přežití. A pokud si autoři dokážou udržet nadhled a vyšperkují výsledný produkt ironií (upíři se nejraději scházejí v bistru zvaném Sunshine Diner a jejich obdivovatelé jsou vykresleni jako pozéři s neujasněnou sexuální orientací, oblečení do divných šatů, navíc vedoucí blbé řeči) a černým humorem (Daveův zoufalý sprint před úsvitem, upíří hierarchie postavená na prachsprostém vykořisťování), pak získávají body navíc.

Jak již bylo řečeno, ústřední postava Dave není žádný sexy představitel svého druhu, naopak je to loser každým coulem. Úděl upíra přijal nedobrovolně (a předtím byl dokonce vegetarián!), zabíjet tedy odmítá (živí se z krádeží v krevní bance) a navíc se zamiloval do dívky, jež ho ze všeho nejvíc považuje za výborného kamaráda. Comics o jeho trápení je plný odkazů jak literárních (Anne Riceová), tak filmových (Buffy), postavy zaujatě sledují nekonečnou mexickou telenovelu i obskurní vampýrské snímky. Jak však příběh spěje ke svému vyvrcholení, objevují se stále temnější tóny a pointa (rozuzlení vztahu k Rose a následná změna Daveovy osobnosti) je smutná svou nevyhnutelností.

V barevném (jednoduše, ale přitom působivě nakresleném) comicsu se střídají scény z nočních exteriérů (v tomhle L.A. to však netepe životem, ocitáme se spíše na periferii) a zatemněných či uměle osvětlených interiérů (spousta děje se odehrává přímo ve večerce – a připomene tak svou atmosférou třeba Clerks Kevina Smithe – nebo na mládeží oblíbených večírcích). To nejzajímavější však je, že dílo výborně funguje i bez své hororové nadstavby jako zábavný a inteligentní příběh tuctového mládence souženého láskou. Protože s takovým člověkem se může převažující procento mužů v určitém věku ztotožnit opravdu bez problémů.