Zde se nacházíte: 25fps » Téma » Duna

Duna

TÉMA: Duna – JANA JEDLIČKOVÁ –

Sci-fi sága amerického spisovatele Franka Herberta má právem pověst nezfilmovatelného díla. Přesto láká režiséry už celá desetiletí. David Lynch byl prvním odvážlivcem, kterému se projekt Duna podařilo dokončit.

V roce 1965 publikovalo nakladatelství Chilton Book, známé vydáváním příruček na opravy aut, jeden z nejznámějších, nejčtenějších a nejoblíbenějších sci-fi románů všech dob – Dunu.1 Autorem tohoto vědeckofantastického klenotu byl Frank Herbert, novinář, fotograf, kameraman, lovec ústřic a instruktor pro přežití v džungli, do té doby sem tam sci-fi povídkář.

Prvním konceptem Duny byla Planeta Koření. Obsahovala mnoho postav a zápletek, které se v rozšířené a pozměněné podobě objevily i v Duně. Nicméně Herbert ji nakonec odložil bokem a začal pracovat od úplného začátku na příběhu pouštní planety Arrakis. Za pomoci redaktora Johna W. Campbella propracoval koncept do větší hloubky a šířky. Na konci však shledal, že je román téměř neprodejný. Než kontaktoval nakladatelství Chilton Book, odmítlo ho přes dvacet jiných nakladatelů.2

Rok po vydání získal Herbert cenu Hugo za nejlepší sci-fi román a současně vyhrál první ročník udílení cen Nebula. Duna byla prvním sci-fi románem v pevné vazbě, který se stal bestsellerem a často je zmiňována jako nejprodávanější sci-fi na světě. Její první edice je jednou z nejvíce ceněných a pamětihodných sci-fi edic sběratelského světa. A. C. Clark o Duně dokonce prohlásil, že nezná nic, co by se s ní dalo srovnávat, kromě Tolkienova Pána prstenů.

Pouštní světy Franka Herberta

Je prakticky nemožné stručně popsat Dunu. Patří totiž mezi ta díla, která v sobě obsahují celý vesmír, celé civilizace, zhola nové dějiny, unikátní mýty a postavy tak živé, že byste přísahali, že je znáte osobně. Kouzlem Duny je její komplexnost a do nejmenších podrobností promyšlená mytologie, díky které si každý čtenář vytvoří vlastní a zcela osobitou představu o osudech Herbertova univerza.3 Tyto charakteristiky jsou ale darem, a zároveň i prokletím všech potenciálních adaptátorů Duny. Přízvisko nefilmovatelný putuje s příběhem od samého jeho začátku a nejeden tvůrce si na něm vylámal a ještě vyláme zuby.

V knize je nespočet narativních linií, které jsou detailně propracovávány, a každá jediná je pro příběh důležitá. To samé se týká postav a jejich akce, která se často odehrává na úrovni myšlenek, což je další problém, se kterým se musí nejeden filmař vyrovnat. Klíčové jsou také komentáře jednotlivých kapitol, které jsou ve své podstatě částmi fiktivních deníků, dokumentů a archivních záznamů postav Duny a jejích předchůdců a následovníků. Ačkoli komentáře nepopisují děj, dokreslují atmosféru románu a bez nich by Duna nebyla Dunou. Často jsou to filozofické úvahy naznačující směřování příběhu, varování a rady ani ne tak pro postavy, jako spíše pro pozorného čtenáře. Součástí první knihy je zároveň i několik příloh s fiktivními dokumenty o ekologii Arrakis, jejím náboženství, raporty o Bene Gesseritském sesterstvu a mnohé další materiály. Bohužel pro nezasvěceného diváka a filmaře, byť oddaného odkazu Herbertovy Duny, není možné dostat celou mytologii do jednoho díla. Obzvláště pokud trvá dvě hodiny. Vyvstává tedy problém, jaké části vypustit, případně jakou narativní linii a které postavy upřednostnit před jinými. A vytvořit tak zhola novou Dunu.

Na počátku byla Duna. Kniha obsahující tři části. Kniha první: Duna. Kniha druhá: Muad´Dib. Kniha třetí: Prorok. Stejně jako miliony čtenářů se do tohoto příběhu zamiloval i Frank Herbert a proto napsal pokračování, která se souhrnně nazývají Sága Duny. Zfilmována byla ještě dvě další pokračování. Spasitel Duny a kniha Děti Duny. Filmové a televizní adaptaci zatím unikají další tři pokračování Herbertovy ságy, stejně jako její pokračování a prequely, které po Herbertově smrti roku 1986 píší jeho syn Brian spolu s Kevinem J. Andersonem.

Hlavní postavou celého příběhu, ať už fyzicky nebo abstraktně přítomnou, je Paul Atreides později řečený Muad´Dib, kterého fremeni nazývají Usúl. Paul je synem vévody Leta, pána mořské planety Caladan a bratrance Padišáha imperátora, a lady Jessicy, chovanky Bene Gesseritu.4 Jessica poruší z lásky k vévodovi prastaré nařízení a porodí namísto dcery syna, jehož osudem je vládnout jednoho dne celé galaxii. Alespoň tak si vykládají zkazky šířené sesterstvem Bene Gesseritu fremeni, původní obyvatelé pouštní planety Arrakis, zvané Duna, která je jediným místem ve vesmíru, kde se vyskytuje melanž. Koření, jak se také melanži říká, je nejdůležitější surovinou, která ve světě Duny existuje. Prodlužuje život, má halucinogenní účinky a rozšiřuje mysl. Nejdůležitější organizace v impériu ji potřebují, aby mohly fungovat. Zejména se bez ní neobejdou navigátoři Kosmické Gildy, kteří s pomocí melanže zakřivují a zkracují prostor a čas a dopravují tak nákladní a osobní lodě napříč galaxiemi.

Bylo by snadné vysvětlit Dunu jako příběh o vzestupu a pádu vůdců, boji o právo na přežití, příběhu o ztrátě otce a snaze získat zpět své dědictví, stejně jako popsat mýtus o nebezpečí změny jednoho ekosystému, vzniku a zániku prastarých civilizací, anebo se soustředit na Herbertova tichá varování před „správnými“ výklady náboženských systémů. To by ale bylo pouze malé procento všech možných zápletek a jejich interpretací.

Duna Davida Lynche

Neexistuje nevděčnější práce než se pokusit zfilmovat kultovní literární dílo. Už předem je totiž jisté, že se vždy najde někdo, komu se nová variace nebude líbit. V lepším případě!

David Lynch se k takovému činu odhodlal. Strávil na projektu Duna tři a půl roku z celkových šesti, a přestože se příběh o Arrakis a Paulu Muad´Dibovi stal dávno před zfilmováním jeho srdeční záležitostí,5 na jeho konci byl Lynch tak znechucen, že se odmítl podepsat pod dvě televizní verze jako režisér a k filmu samotnému se od té doby téměř nevyjadřuje.

Natáčení probíhalo od září 1982 v mexických ateliérech Churubusco. První klapka padla v roce 1983. Od samého začátku na projektu spolupracoval také Frank Herbert, který si Lynchovu vizi zamiloval. Snímek měl rozpočet 45 milionů dolarů, po dokončení natáčení přerostl do 52 milionů. David Lynch prohlásil, že použil do té doby veškerou známou techniku pro vytváření speciálních efektů. Zároveň to byl také první režisérův barevný film. Ačkoli chtěl Lynch alespoň některé scény natočit černobíle, zároveň Dunu chápal jako barevné dílo. Výsledný hrubý sestřih filmu trval skoro pět hodin, a proto byl Lynch nucen sestříhat Dunu do dvou hodin promítacího času. Nicméně studio mu upřelo právo posledního střihu. V roce 1988 byl film znovu kompletně přestříhán jako televizní snímek o dvou verzích Harrym Tatlemanem. Lynch se odmítl pod projekt režisérsky podepsat, a proto je u těchto dvou verzí veden jako Alan Smithee a Judas Booth.

Základní narativní linií, na kterou se Lynch soustředil, je boj o planetu Arrakis a zrození Kwizatze Haderacha. Arrakis je jediným místem ve vesmíru, kde se vyskytuje koření. Je to planeta, na které se naučili přežít pouze původní obyvatelé – fremeni,6 kteří jsou ale už několik století uzurpováni rodem Harkonenů. Harkonenové v čele s baronem Vladimirem (Kenneth McMillan) kradou tajně z Arrakis koření a upevňují si svou pozici v imperiální politice. U Davida Lynche jsou nicméně vykresleni spíše jako banda krvelačných, zdegenerovaných a šílených zločinců toužících po pomstě. Jejich hlavním cílem je nejen získat zpět Arrakis, která jim jako léno byla odejmuta a přislíbena rodu Atreidů, ale také vyvraždit vévodu Leta (Jűrgen Prochnow) a jeho potomky. Postavy zcela postrádají herbertovskou hloubku a komplikovanost. Nicméně, vzhledem k nutnosti maximálně sestříhat scény a soustředit se pouze na některé narativní linie románu, nelze čekat psychologickou propracovanost postav.

Jak Lynch, tak i ostatní adaptátoři Duny se více či méně spoléhají na znalost románu. Film tak může značně mást diváka, který s příběhem není seznámený. Lynch vyřešil problém značného množství neznámých informací postavou vypravěče. Děj komentuje od samého začátku princezna Irulán (Virginia Madsen), která se v knize vyskytuje okrajově a jako autorka úvodních komentářů ke kapitolám Duny. Současně se o vysvětlování děje pokoušejí i postavy. Na mnoha místech ale tyto vnitřní a vnější promluvy působí spíše strojeně než funkčně. Potřeba vysvětlit alespoň rámcově kontext Duny neznalému divákovi vedla patrně také k úvodní scéně v imperiálním paláci. Padišáh imperátor Shaddam IV (Jossé Ferer) se setkává se zástupci Kosmické Gildy a vyjevuje tak divákovi základní intriky, které se v knize objevují mezi řádky nebo v roztříštěných dialozích postav.

Úvodní scény románu jsou věnovány Paulu Atreidovi, u Lynche v podání 24letého Kylea MacLachlana. Ve filmu se Paulova narativní linie soustředí na jeho osud jako Kwizatze Haderacha, vůdce fremenů a budoucího vládce impéria. Současně se Lynch snaží ukázat i vztah mezi Paulem a jeho otcem. Bohužel ani tady není dostatek prostoru pro ukázání větší provázanosti všech těchto dílčích příběhů, a tak divákovi často unikají souvislosti, které z Duny dělají přelomové sci-fi. Lynch se pouze dotýká postav a jejich životů a vybírá vždy několik málo scén, které mají vykreslit atmosféru fremenských síčí, života v arrakiském paláci nebo existenci arrakiských červů.

Zcela tak absentuje filozofická a ekologická podstata díla, stejně jako z příběhu vymizely jemné a k dokonalosti dotažené intriky bene gesseritských sester, ze kterých Lynch udělal spíše starostlivé tety než protřelé a vysoce inteligentní šedé eminence. Absentuje také náboženský prvek a pro Dunu klíčová mytologie vody jako životadárné, zároveň ale také smrtící tekutiny. Lynch se sice snaží naznačovat, ale bez znalosti románu nemá divák patrně vůbec šanci pochopit základní poselství Duny.

Na druhou stranu nelze Davidu Lynchovi upřít snahu a značné kreativní schopnosti. Duna je kniha, která podněcuje už celá desetiletí fantazii svých čtenářů, a proto není snadné vytvořit jak narativně, tak vizuálně snímek, který by se zavděčil všem. Lynch se alespoň pokusil a nutno dodat, že si na dobu vzniku snímku (1984) nevedl zase tak špatně, jak se domnívali tehdejší kritici a jak se domnívají mnozí zarytí fanoušci Duny. Po vizuální stránce je film vysoce kreativní. Od speciálního fremenského oděvu pro přežití v nehostinné arrakiské poušti a svérázného nadnášejícího obleku barona Harkonena, přes realizaci obranného bojového štítu a ornitoptéry, až po tvorbu arrakiských červů a harkonenského paláce.

Film ve své době absolutně propadl, zejména pak u amerického publika. Frank Herbert viděl pouze Lynchovu původní sestříhanou verzi. Podle svých slov byl sice trochu zklamaný, že se do tehdejší finální verze nedostaly dvě jeho oblíbené scény, ale celkový výsledek se mu velice líbil.7 Poslední dva sestříhané televizní filmy už bohužel, nebo možná bohudík neviděl. Byly totiž realizovány až po jeho smrti. David Lynch prohlásil, že Dunu neměl nikdy natočit.

Nepolapitelná Arrakis

Lynch nebyl prvním ani posledním režisérem, který se pokusil Dunu adaptovat. Byl ale prvním, který tento kultovní projekt dokončil. A přes komerční debakl a negativní ohlasy jak ze stran fanoušků, tak ze stran kritiky udala jeho verze směr všem následným adaptacím arrakiských příběhů.

Jedním z prvních,8 kdo začal uvažovat o zfilmování Duny, byl Alejandro Jodorowsky. V roce 1975 se vrátil do Paříže, kde jako mladý studoval, a začal připravovat projekt Duna. Ačkoli podle svých slov Herbertovu vizi světa miloval, nechtěl jednoduše recyklovat text na filmové plátno.9 A proto přišel s vlastními nápady na znovuvytvoření příběhu Muad´Diba. V Jodorowského verzi se měl například Paul Atreides zrodit z krve vévody Leta Atreida, protože Leto měl být v mládí náhodně kastrován během býčích zápasů. Imperátor měl být v Jodorowského pojetí bláznem, který doslova žije ve zlatém světě a existuje v symbiotickém vztahu s identickým robotem. Pro jeho poddané je tak často problém rozlišit imperátora od mechanického stroje. Koření mělo být pro změnu živým organismem na nejvyšším stupni vědomí. Jodorowsky si jej představoval jako jakousi modrou drogu houbovitého charakteru. Na rozdíl od Herbertova příběhu na konci Paul jako Muad´Dib umírá poté, co mu manželka imperiálního kancléře Margot Fenringová podřeže hrdlo. Paulova poslední slova odkazují ke Kwizatz Hadarachovi jako nesmrtelné bytosti, která bude žít dál ve fremenských a atreidských mýtech a prostupuje celým vesmírem. Závěrečná sekvence měla být věnována přeměně pouštní nehostinné planety Arrakis na zelenající se Dunu, která se nakonec stává vědomím celého univerza.

Přestože byl Jodorowsky řadu let optimistický a jeho Duna byla téměř realizována, nakonec ztroskotala na vysokých finančních nákladech10, neshodách s Frankem Herbertem11 a největším problémem byla samotná podoba filmu, který podle Jodorowského slov nebyl dostatečně hollywoodský. Projekt maximálně vyčerpal většinu týmu. Podle režisérových slov se hlavní scenárista Dan O´Bannon dokonce nervově zhroutil a musel podstoupit léčení na psychiatrii. Když se vrátil, napsal dvanáct různých scénářů, které byly všechny do jednoho zamítnuty. Přijat byl až ten třináctý, podle kterého natočil Ridley Scott první díl Vetřelce (Alien).

V roce 2000 vznikla další adaptace románu Duna, tentokrát jako minisérie kabelové televize Sci-Fi pod režijní taktovkou Johna Harrisona. Na rozdíl od Lynchova filmu měla třídílná minisérie úspěch jak u kritiky, tak u fanoušků. Což ovšem neznamená, že by neexistoval nikdo, koho by nová Duna (Frank Herbert´s Dune) neuspokojila. Série získala dvě ceny Emmy za kameru a vizuální efekty a v jiných soutěžích byla šestkrát nominována. Obecně se považuje za zatím nejlepší adaptaci Herbertova románu, spolu s adaptací třetího dílu z roku 2003, Dětí Duny (Frank Herbert´s Children of the Dune), pro kterou Harrison napsal scénář a režie se ujal Greg Yaitanes. Děti Duny obdržely taktéž cenu Emmy za vizuální efekty a v šesti dalších soutěžích byly nominovány. Současně byly s minisérií Duna do té doby nejúspěšnějšími a nejsledovanějšími programy televize Sci-Fi.

Minisérie Sci-Fi má na rozdíl od Lynche výhodu tří 90minutových dílů, z nichž každý zpracovává jednu část úvodní knihy. A současně také využívá daleko sofistikovanější techniky, která umožňuje vytvořit z hlediska vizuálních efektů věrohodnější svět pouštní planety. Forma minisérie dovoluje zaměřit pozornost na více narativních linií a na postavy, se kterými Lynchova vize nepočítala. Přesto ani zdaleka neobsahuje všechny klíčové zápletky. Harrison například oproti knize dává velký prostor příběhu princezny Irulán (Julie Cox), která v románu plní pouze okrajovou úlohu.12 Děti Duny jsou dějově rozloženy také do tří dílů, ale zpracovávají tematicky dvě knihy. První díl adaptuje pokračování Duny nazvané Spasitel Duny (Dune Messiah) a další dva díly odpovídají stejnojmenné knize Děti Duny, přičemž druhý díl minisérie končí napadením dvojčat Leta (James McAvoy) a Ghanimy (Jessica Brooks) lazánskými tygry.

Jako reakce na Lynchův film vznikla celá řada videoher a počítačových her s tematikou Duny a současně Lynchova verze ovlivnila i hudební průmysl. Několik hudebních alb tematicky čerpalo z první adaptace Duny a některé písně dokonce využívají i původních dialogů z filmu.

Duna nového tisíciletí

Jak praví princezna Irulán v minisérii Děti Duny kabelové televize Sci-Fi: „Sága Duny ještě neskončila.“ V roce 2009 se objevily zvěsti o přípravách na nejnovější adaptaci Herbertovy Duny. Záhy se novinářům podařilo potvrdit v roli režiséra této kultovní sci-fi Petera Berga. Na scénáři s ním začal pracovat Josh Zetumer, který současně píše scénář ke čtvrtému dílu Agenta bez minulosti (The Bourne Identity, 2002). Na podzim téhož roku ale Berg od projektu odstoupil a začal natáčet film Battleship podle stejnojmenné stolní hry.

Studio Paramount ale najalo režiséra Okrsku 13 (District 13) a From Paris with Love Pierra Morela. Jeho koncepce se údajně značně rozchází s tou Bergovou. Z tohoto důvodu se Morel obrátil na scenáristu Chase Palmera a na filmové podobě pracují od úplného začátku.13 Morel nicméně zmínil, že plánuje natočit film věrný knižní předloze a dokonce zamýšlí dodat některé scény, jež v knize samotné nejsou. Současně také zvažuje podobu Duny v 3D. Nová interpretace Duny má být rychlejší a modernější. Otázkou tedy zůstává, jak by se dal svět pouštní planety Arrakis převést na filmové plátno, aby byl věrný knižní předloze. Jak totiž podotkl jeden z nedočkavých fanoušků: „Proč ne 3D… Bylo by ale dobré mít Dunu ve 4D. 3D plus dobrý příběh.“.

Duna

Režie: David Lynch (televizní verze pod pseudonymem Alan Smithee a Judas Booth)

Scénář: David Lynch

Knižní předloha: Frank Herbert

Kamera: Freddie Francis

Střih: Antony Gibbs

Hudba: Toto, Brian Eno, Marty Paich

Produkce: Dino De Laurentiis

Hrají: Kyle MacLachlan (Paul Atreides / Usúl / Muad´Dib), Francesca Annis (Lady Jessica), Kenneth McMillan (baron Vladimir Harkonnen), Everett McGill (Stilgar), Freddie Jones (Thufir Hawat), Richard Jordan (Duncan Idaho), Brad Douriff (Piter De Vries), José Ferrer (Padišáh imperátor Shaddam IV), Linda Hunt (Shadout Mapes), Virginia Madsen (princezna Irulán), Sian Phillips (ctihodná matka Gaius Helena Mohiamová), Jűrgen Prochnow (vévoda Leto Atreides), Paul L. Smith (Raban), Sting (Feyd-Rautha), Dean Stockwell (doktor Wellington Yueh), Max von Sydow (doktor Kynes / Liet), Sean Young (Chani), Patrick Stewart (Gurney Halleck) a další

USA, 1984, 137 minut

Zdroje

HERBERT, Frank. Duna. Baronet, Praha: 2006, s. 639.

HERBERT, Frank-HERBERT, Brian-ANDERSON, Kevin J. Cesta k Duně. Baronet, Praha: 2006, s. 465.

Arrakis. Dostupné z WWW: http://www.arrakis.co.uk/index.html

CARROL, Larry. „Dune“ Director Explains Plans for „Faster“ Movie, Better Representations of Cloths and Tech. In: MTV Movies Blog, 13. 1. 2010. Dostupné z WWW: http://moviesblog.mtv.com/2010/01/13/exclusive-dune-director-explains-plans-for-faster-movie-better-representations-of-clothes-and-tech/

Česko-Slovenská filmová databáze. Duna. Dostupné z WWW: http://www.csfd.cz/film/6250-duna-dune/

Dune. Behind the Scenes. Dostupné z WWW: http://www.duneinfo.com/

Interview with David Lynch and Frank Herbert about Dune. Dostupné z WWW: http://www.youtube.com/watch?v=7Zw10o48NoE

HOWELL, John. Director Pierre Morel Replaces Berg on Dune Adaptation. In: Science Fiction and Fantasy Media, 5. 1. 2010. Dostupné z WWW: http://sffmedia.com/films/science-fiction-films/456-director-pierre-morel-replaces-berg-in-dune-adaptation.html

The Official Dune Website. Dostupné z WWW: http://www.dunenovels.com/

Usúl. Dostupné z WWW: http://www.usul.net/

Videorozhovor s Pierrem Morelem o filmech From Paris with Love a Duna. In: Coming soon.net Dostupné z WWW: http://www.comingsoon.net/news/movienews.php?id=62758

Wikipedia, The Free Encyklopedia. Dune (film). Dostupné z WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/Dune_(film)

Wikipedia, The Free Encyklopedia. Dune (novel). Dostupné z WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/Dune_(novel)

1 První díl Duny vyšel v roce 1963 v časopise Analog jako Svět Duny. Sklidil nebývalý ohlas u čtenářů, a tak Herbert záhy napsal pokračování s názvem Prorok Duny. V roce 1965 obě části spojil a nazval je Duna.

2 HERBERT, Frank-HERBERT, Brian-ANDERSON, Kevin J. Cesta k Duně. Baronet, Praha: 2006, s. 27-29.

3 Ne náhodou se Dunou inspirovala celá řada dnes slavných sci-fi příběhů, v čele s Hvězdnými válkami (Star Wars) George Lucase.

4 Bene Gesserit je starověká škola pro duševní a tělesný výcvik hlavně pro studentky ženského pohlaví. Jejím hlavním posláním je střežení lidského genofondu a snaha vytvořit tzv. Kwizatze Haderacha (muže s bene gesseritským výcvikem, jehož duševní síly překlenou čas a prostor). Často se vyskytují jako poradkyně na imperiálním dvoru a jsou součástí nejedné politické pletichy. Nezřídka jsou jinými postavami Duny označovány za čarodějnice pro své tajné intriky a zvláštní schopnosti. (HERBERT, Frank. Duna. Baronet, Praha: 2006, s. 616, 624.)

5 Lynch kvůli Duně odmítl natáčení Hvězdných válek: Epizoda VI – Návrat Jediho.

6 Podle knih předcházejících příběhu Duny napsaných Brianem Herbertem a Kevinem J. Andersonem po smrti Franka Herberta jsou fremeni také ve své podstatě přistěhovalci planety Arrakis. Po celá staletí ale byli nuceni se adaptovat místním nehostinným podmínkám a jsou tak jediní, kdo dokážou v poušti přežít.

7 Pro více informací o vizi Franka Herberta a jeho spolupráci s Lynchem viz Interview with David Lynch and Frank Herbert about Dune. Dostupné z WWW: http://www.youtube.com/watch?v=7Zw10o48NoE

8 Vedle Jodorowského uvažovali o adaptaci Duny např. i režiséři Ridley Scott a David Lean.

9 Jodorowsky poznamenal, že jeho záměrem bylo vzdát se literární formy a vytvořit nový obraz. Podrobněji viz http://www.duneinfo.com/unseen/jodorowsky.asp

10 Jodorowsky se např. snažil zajistit pro film ty nejšpičkovější spolupracovníky, od skupiny Pink Floyd, přes Christophera Fosse, Jeana-Paula Gibbona a H. R. Gigera, až po Salvadora Dalího jako Padišáha imperátora. Dalí měl ovšem krom jiného poměrně vysoké finanční požadavky. Za hodinu hrané akce požadoval 100 000 $. Nakonec byl jeho part seškrtán na hodinu a půl. Ostatní scény s Padišáhem měly být animovány za pomoci plastikové loutky. (viz http://www.duneinfo.com/unseen/jodorowsky.asp)

11 Protože měl Jodorowsky vlastní vizi Duny, nehodlal ani angažovat Franka Herberta jako odborného poradce natáčení. Podle vlastních slov se co nejvíce snažil Herberta z týmu vyloučit. (viz http://www.duneinfo.com/unseen/jodorowsky.asp)

12 Harrison přiznal, že Irulán poskytl tak velký prostor z toho důvodu, že v knize uvádí řadu kapitol a protože má velkou úlohu v dalších dílech Duny.

13 Producenty nové adaptace Duny pro studio Paramount jsou Kevin Misher a Richard Rubinstein, který produkoval i obě minisérie Duny televize Sci-Fi.

Print Friendly, PDF & Email

Autor

Počet článků : 76

Komentáře (1)

  • Lehamnn

    Vyborny a obsáhlý članek ale objevil jsem v něm jednu nepřesnost a to ž navigatoři necestuji napříč galaxie ale cestuji mezi hvězdnými systémi uvnitř galaxie mlečná draha :) tudíž naší domovske galaxii v daleké budoucnosti :) mockrat děkuji za sepsání tohole film i knihu mám velice rád. Skoda ze není možnost vidět původní 5 hodinovou verzi.

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru