Zde se nacházíte: 25fps » Téma » Agenti v utajení podruhé

Agenti v utajení podruhé

TÉMA – Anthony Mann: Border Incident (režie: Anthony Mann, 1949) – JANA BÉBAROVÁ –

Border Incident je posledním noirovým snímkem, na němž Anthony Mann spolupracoval s kameramanem Johnem Altonem, a který natočil jako svou první produkci pro velké studio tzv. Velké pětky, konkrétně pro Metro-Goldwyn-Mayer. Filmy T-Men a Raw Deal, o kterých David Boxwell píše jako o učebnicových noirech,1 si Mann vydobyl všeobecné uznání a po Border Incident se z něj jakožto režiséra nízkorozpočtových projektů menších produkčních společností stal respektovaný tvůrce angažovaný velkými studii. Snímek Border Incident je současně Mannovou poslední spoluprací s Johnem C. Higginsem, který scénář k filmu napsal podle námětu, na němž se jako autor podílel společně s Georgem Zuckermanem, scenáristou již zmiňovaného procedurálního docu-noiru Trapped.

Heroizace agentů bojujících proti zločinu

Border Incident pokračuje v linii dokumentárně stylizovaných procedurálních filmů noir. Tématem a celkovým pojetím se nejvíce blíží k Mannově snímku T-Men, dokonce vybízí k vzájemné komparaci. Border Incident rovněž pojednává o hrdinské akci tajných agentů, imigračních úředníků Mexika a Spojených států, kteří v boji proti ilegální imigraci infiltrují převaděčský gang rančera Owena Parksona (Howard Da Silva), jenž své klienty, mexické dělníky, vykořisťuje a zachází s nimi velmi nelidsky. Imigrační úřady obou států spojí síly ve společné vyšetřování: mexický agent Pablo Rodriguez (Ricardo Montalban) proniká na Parksonův ranč v přestrojení za bracera (mexického dělníka, kterému je dočasně uděleno pracovní povolení pro práci v zemědělství), zatímco americký agent Jack Bearnes (George Murphy) infiltruje jeho gang jako drobný zlodějíček. Stejně jako v T-Men jeden z nich v boji se zločinci obětuje svůj život, přičemž druhý je nucen jeho brutální, sadistické smrti nečinně přihlížet. V závěru pak rovněž dochází ke znovunastolení pořádku a celá akce je dokonána hromadným příjezdem záchranné skupiny agentů z obou států.

Nelegální aktivity hraničních převaděčů tematizuje i o rok mladší snímek natočený rovněž pro studio Metro-Goldwyn-Mayer, A Lady Without Passport (1950) Josepha H. Lewise, v němž se americký agent v utajení pokouší zničit gang pašeráků na Kubě. I když A Lady Without Passport stejně jako Border Incident pracuje s tradiční noirovou vizuální stylizací, Lewis se na rozdíl od Manna distancuje od dokumentárního rámce a s ním spojené faktičnosti příběhu.

V Border Incident je rovněž užita narativní technika heterodiegetického vypravěče spojená s objektivitou vyprávění, která je v prologu taktéž ztvrzena leteckými, nadhledovými záběry lokalit, v nichž se film odehrává. Vypravěčovy vstupy do děje v podobě vysvětlujících komentářů jsou však značně eliminovány, stejně jako shrnující montážní sekvence, tak časté v syžetu T-Men a He Walked by Night. „Boží hlas“ je v Border Incident přítomný pouze v expozici, v níž představuje farmářskou lokalitu kalifornského Imperial Valley v oblasti kanálu All-American, kam za prací přijíždí řada mexických zemědělců, většina z nich bez pracovního povolení. Vypravěčův autoritativní komentář diváky zasvěcuje do problematiky ilegálního přistěhovalectví a posléze velkolepě představuje jednotlivé zástupce imigračních úřadů, které spojily síly v boji proti zdejšímu organizovanému zločinu.

obr. 1

obr. 2

Zatímco T-Men byli patriotickým velebením práce vládních jednotek Treasury Department a He Walked by Night strážců zákona, Border Incident je oslavou spolupráce a vřelých vztahů mezi vládami Spojených států amerických a Mexika. Absolutním výrazem této glorifikace je závěrečný obraz v epilogu filmu: během slavnostního ceremoniálu, v němž jsou vyznamenáváni agenti za své hrdinské činy, jsou v popředí kompozice umístěny vlajky obou států, jejichž žerdi svírající ostrý úhel symbolicky sdružují postavy stojící v pozadí (obr. 1). Tyto vlajky posléze přecházejí do dvojexpozice, v níž se prolínají se záběrem pracujících zemědělců. (obr. 2) Celý epilog je opět doprovázen rázným proslovem vypravěče, s jehož řečí oslavující heroickou akci spřátelených národů a opětovného nastolení pořádku koresponduje oslavný hudební motiv.

Border Incident se opět zaměřuje na podrobnou strukturu podsvětí a současně na svou dobu poměrně otevřeně zobrazuje brutální násilí. David Boxwell se o filmech noir (a současně i westernech) Anthonyho Manna vyjadřuje jako o „jedněch z nejkonzistentněji šokujících reprezentacích bolesti a násilí v americkém filmu před Samem Peckinpahem a Martinem Scorsesem.“ ((Viz tamtéž.)) Násilné scény jsou v Border Incident jako v ostatních Mannových noirech filtrovány skrze výrazy tváří přihlížejících osob a současně i osob trpících. Fyzické mučení agenta Bearnese je prezentováno bolestivými grimasami jeho tváře v detailu; při scéně jeho smrti je pozornost rovněž zaměřována na jeho obličejové výrazy a prostřihem na reakce přihlížejícího Rodrigueze. Ve srovnání s filmem T-Men je scéna brutální smrti jednoho z agentů vizuálně působivější v Border Incident vzhledem k důmyslnému užití podhledových záběrů a práci se subjektivním hlediskem. Jak píše Blake Lucas, T-Men však na druhou stranu zahrnují komplexnější emocionální kontakt mezi agenty.2

Vrcholný vizuální styl filmu noir

Z hlediska vizuálního stylu je Border Incident nejsofistikovanějším filmem noir tvůrčího dua Anthony MannJohn Alton. Díky Altonovu užití širokoúhlého objektivu je kontinuálně rozvíjena práce s hloubkou pole, jež se projevuje v typickém stylistickém postupu, kdy je akce snímána prostřednictvím dlouhých záběrů zahrnujících několik plánů. Pečlivá propracovanost záběrových kompozic se odráží i v promyšleném rozestavění postav v mizanscéně. V rámci jediného záběru tedy můžeme sledovat více plánů a tím i reakce všech zúčastněných postav, aniž by se tvůrci museli uchylovat k použití střihu (obr. 3-5). Hloubkovými kompozicemi je tak účinně dosaženo napětí vzhledem k dvojí identitě hlavních hrdinů, neboť jsou příznačné právě pro scény, v nichž je jejich práce v utajení ohrožena: v jednom záběru se odrážejí jak pochybnosti ze stran zločinců, tak i obavy a úzkost agentů. S hloubkou pole souvisí i zakomponování zrcadel v mizancéně. Ta dále rozšiřují prostor a opět slouží ke snímání postav mimo zorný úhel kamery nebo postavených zády ke kameře. Zrcadlo v Parksonově kanceláři zachycuje výraz tváře Bearnese otočeného k divákům zády a vizuálním zdvojením jeho postavy současně zvýrazňuje existenci jeho dvojí identity (obr. 6). Jindy prostřednictvím zrcadlového odrazu jednoho z rančerových kumpánů nenápadně naznačuje, že Parkson není v místnosti sám (obr. 7). Totéž zrcadlo zločinec (a posléze i Bearnes) využívá při pistolnickém triku, který odkazuje na estrádní scény hlavního protagonisty Mannova raného noirového snímku The Great Flamarion.

obr. 3

obr. 4

obr. 5

obr. 6

obr. 7

Ze všech Mannových filmů noir Border Incident nejúčelněji a téměř nepřetržitě pracuje s netypickými úhly kamery a vychýlenými kompozicemi. Velké množství záběrů je snímáno z extrémních podhledů vyjadřujících ustavičné nebezpečí a neúprosnost situací, v nichž se agenti během tajné operace ocitají. Podhledové záběry jsou zde opět spjaty se snímáním záporných postav, evokují jejich zrůdnost a nadvládu nad ostatními. Záběr z podhledu současně snímající jak zločince, tak i jeho oběť, efektivně navozuje dojem převahy jednoho a úzkostné obavy druhého. Nadhledy jsou pak spojovány se snímáním vykořisťovaných zemědělců. V úvodní sekvenci zobrazující Mexičany nelegálně přecházející hranice a jejich přepadení bandity je postavením kamery dána najevo pozice všech zúčastněných: z podhledu snímaní zločinci mají celou situaci pod kontrolou, zatímco prchající mexičtí zemědělci zabíraní z nadhledu se ocitají v nebezpečí. Podhledovým záběrem ze subjektivního hlediska je rovněž výstižně zachycena hrůza umírajícího agenta Bearnese z přijíždějícího traktoru, který se pozvolna blíží k jeho paralyzovanému tělu a pod jehož koly na něj čeká brutální smrt (obr. 8 ).

obr. 8

Nelehkou situaci agentů a jejich nebezpečnou pozici rovněž evokuje i svícení a dvojité rámování. Low-key osvětlení je opět dominantním stylistickým prvkem. Eliminací doplňkového světla dochází k deformaci obličejových rysů prostřednictvím rozmanitých stínů vrhaných na tvář postavy (obr. 9). Tento typ svícení je i zde spojován se zápornými postavami zločinců a současně asociuje i ambivalentní charakter agentů postavený na jejich dvojí identitě. Bearnesova hrdinská oběť je anticipována hned v první scéně, v níž vystupuje pod novou identitou za účelem infiltrace gangu: během jeho prvotní konfrontace s pašeráky na něj dopadá stín z okenních mříží, který uprostřed jeho hrudi vizuálně vytváří kříž (obr. 10). Agent Bearnes se tak v přeneseném i doslovném smyslu stává terčem jejich sadistických praktik. Později je odhalení jeho skutečné identity předjímáno kompozicí dlouhého záběru, v jehož středu je umístěn dřevěný trám, který mezi agenta a vůdce pašeráků metaforicky klade překážku. Oba se po celou dobu pohybují v jím vymezeném prostoru, každý na jedné straně, což dává tušit jejich vzájemnou distanci a agentovo očekávané prozrazení.

obr. 9

obr. 10

Pro snímek Border Incident je určující natáčení v exteriérech, přičemž otevřená krajina kalifornských zemědělských oblastí předjímá prostředí Mannových následujících westernových snímků. Například Blake Lucas píše, že „krajina kalifornského jihozápadu je poprvé Mannem užita k zdůraznění dramaticky morálního a emocionálního důrazu akce, čímž předznamenává westerny, kterým se začne věnovat následující rok.“3 Nesrovnatelně lepší produkční podmínky Mannovi umožnily práci s bohatým komparsem, stejně jako honosnější výpravu Cedrica Gibbonse a pompéznější hudební doprovod Andrého Previna, jenž Border Incident staví do ostrého kontrastu s Mannovým předchozím filmem noir He Walked by Night, pro nějž byla určující absence hudební složky.

Text je součástí autorčiny diplomové práce Filmy noir Anthonyho Manna


Border Incident

Režie: Anthony Mann

Produkce: Nicholas Nayfack (Metro-Goldwyn-Mayer)

Scénář: John C. Higgins podle námětu Johna C. Higginse a George Zuckermana

Kamera: John Alton

Hudba: André Previn

Střih: Conrad A. Nervig

V hlavních rolích: Ricardo Montalban, George Murphy, Howard Da Silva, James Mitchell

Distribuce: Metro-Goldwyn-Mayer

USA, 1949,  94 min.

 

Literatura:

BOXWELL, David. 2003. Anthony Mann. Senses of Cinema. Dostupný z www: <http://archive.sensesofcinema.com/contents/directors/03/mann_anthony.html#bibl.>.

SILVER, Alain, WARD, Elizabeth, eds. Film Noir: An Encyclopedic Reference to the American Style. New York: The Overlook Press, 1992.

Print Friendly, PDF & Email
  1. Viz BOXWELL, David. 2003. Anthony Mann. Senses of Cinema. []
  2. SILVER, Alain, WARD, Elizabeth, eds. Film Noir: An Encyclopedic Reference to the American Style. New York: The Overlook Press, 1992. Str. 34. []
  3. Viz tamtéž. []

Autor

Jana Bébarová
editor-in-chief

Počet článků : 219

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru