Režisér František Čáp: úvod, filmografie

Tvorba režiséra Františka Čápa (1913-1972) je stejně jako v případě řady dalších exulantů značně neprobádaná. V Čápově případě nalézáme řadu méně známých a málo reflektovaných titulů také v jeho československé filmografii. Reflexe jeho tvorby se často zaměřují na kontroverzi spojenou s antisemitskou scénou v Janu Cimburovi (1941), informace o nedokončeném proněmeckém snímku Kníže Václav, nemalá pozornost je věnována Čápovu nejznámější film Babička (1940). Další kontroverze je spjata s poválečnou Bílou tmu, jejíž obhajování před dělnickou porotou a následné hysterické reakce dělníků a tisku zamezily Čápovi v další práci v českém filmu.1

O následujícím exulantském období, které Čáp započal filmováním v Západním Německu a posléze se natrvalo usadil ve Slovinsku, kde je také pochován, jsou více známy tyto kusé informace: Čáp natočil v roce 1953 komedii Vesna, která se stala v bývalé Jugoslávii obrovským hitem.2 Obsazením do svého filmu Vrata ostaju otvorena (1959) objevil pozdější star Milenu Dravić. Špionážní thriller X25 javlja (1960) byl prodán do 48 zemí. Naopak komedie Naš avto (1962) propadla. Je jasné, že takovéto informace mají ke komplexnímu obrazu Čápovy exilové tvorby daleko.

Čápovi byl věnován v Československu pouze dokument Nedokončené léto Františka Čápa (1992), který sice nabízí řadu ukázek z jeho domácí i zahraniční tvorby, a také vzpomínky současníků (herců – Rudolfa Hrušínského, Gustava Nezvala, Júlia Pántika, spolupracovníků, manželky, sestry), příliš nám toho o Čápovi však neprozradí. Dozvíme se o jeho stesku po domově – o tom, že záběry na střechy ljubljanských domů mají připomíant ty pražské, a také o tom, že válečná tematika mu nikdy nebyla blízká, měl k ní odpor. Dozvídáme se, spíše v náznacích, o tom, že Čápův talent a zkušenosti nebyly zdaleka využity v tehdejší jugoslávské (zejména slovinské) kinematografii – mohl své zkušenosti předat jako pedagog, ale taková nabídka nepřišla.

Čáp se nutně musel setkat se závistí a nevraživostí – natočil nejúspěšnější slovinský film a ačkoli se obklopil slovinským štábem a herci, někteří lidé těžko snášeli, že úspěchu dosáhl cizinec.3 Čáp byl profesionál a profesionalitu nekompromisně vyžadoval. Byl gay a nijak se tím netajil. Je tedy pochopitelné, že ne pro všechny byla jeho osobnost přijatelná a musel se tak vypořádat s různými těžkostmi.4

Vraťme se k tomu, co bylo o Františku Čápovi a jeho filmech napsáno. Na rozdíl od tuzemska se může Slovinsko pochlubit knihou, která vyšla v roce 1981 a obsahuje kromě esejí filmových historiků jak vzpomínky Čápových současníků a spolupracovníků (kameramana Janeze Kališnika, architekta Mirko Lipužiče), tak názory slovinských režisérů (Matjaž Klopčič, Jože Gale) na jeho tvorbu, kniha je rovněž opatřena filmografií a bibliografií.5

Čápova tvorba má i zajímavé přesahy – konkrétně snímek Trenutki odločitve inspiroval dvojici videoumělkyň – Marinu Gržinić a Ainu Šmid – k vytvoření videoartu se stejným názvem (1985, na ukázku se můžete podívat ZDE). O tvorbě této dvojice pojednává nejen kniha nazvaná Trenutki odločitve6 z roku 2006, slovinskému videoartu a zejména Trenutki odločitve je věnována bakalářská diplomová práce s názvem Femino-aktivismus video práce Mariny Gržinić a Ainy Šmid  (2008)7 studenta FAMU Urbana Arsenjuka.

V oblasti vydaných DVD s režijními počiny Františka Čápa je situace poměrně zajímavá (viz přehled níže). V ČR, Slovinsku i v Německu vyšly vždy 3 tituly tohoto režiséra. Pokud tedy započítáváme snímek Die Spur führt nach Berlin, který právě v těchto dnech vychází.8 Ze třinácti dokončených Čápových snímků se na DVD tedy dostala zatím jen trojice titulů (Babička, Jan Cimbura, Noční motýl), přičemž není sporu o tom, že řada dalších Čápových filmů by si svou kvalitou vydání rovněž zasloužila.

Doufáme, že v sérii článků o filmech Františka Čápa, které zahrnují jak jeho domácí, tak exilovou tvorbu, najdete nové a zajímavé informace a že vás četba zaujme. Naše úsilí však tímto nekončí, na reflexi čekají Čápovy německé tituly vydané na DVD, reflektovat budeme také jeho další české tituly (doufejme že již nebudeme odkázáni na televizní vysílání, ale dočkáme se vydání na DVD), stejně tak se pokusíme vypátrat i další zahraniční počiny, které si své místo na DVD nosičích ještě nenašly a diváci jsou tak odkázáni na kopie televizních nahrávek leckdy pochybné kvality. Vše najdete pro teď i do budoucna příjemně pohromadě na tomto odkazu: http://25fps.cz/tag/frantisek-cap/.

Pozn.: Na CS Filmu byla v září 2011 premiérována Bílá tma (1948), opět poběží 8. 11. 2011. Česká televize uvede takřka neznámé psychologické drama Znamení kotvy (1947), jehož odvysílání je svázáno s v týž den vysílaným dílem z cyklu Příběhy slavných, věnovaným Eduardu Kohoutovi, který ve Znamení kotvy ztvárnil hlavní roli.