Zde se nacházíte: 25fps » Komiks » Roň slzy, zabijáku

Roň slzy, zabijáku

RECENZE: Kazuo Koike, Rjóiči Ikegami: Crying Freeman – Plačící drak 1 – JAROSLAV STUCHLÝ –

Když před několika lety vytasilo jedno z comicsových nakladatelství na čtenáře knihu Kazatel, reklamní slogan ji označil za první mangu vydanou v České republice. Ve skutečnosti se jednalo o manhwu, protože Kazatel (aktuálně přítomný ve filmové adaptaci na plátnech kin) je jihokorejské provenience. Slovem manga si občas pomáhají autoři různých PR textů, většinou spojením „nakresleno v manga stylu“. Jak ale taková skutečně áčková manga (tedy japonský comics) vypadá, předvedlo letos nakladatelství CREW.

Jméno scenáristy Kazua Koikeho (nar. 1936) je ve světě mangy pojmem. Etabloval se coby autor série Vlk samotář a mládě (1970-1976), osobní účast přijal také na scénářích její filmové podoby. První tři díly (z celkových šesti) vydala na DVD společnost Levné knihy, stejně jako film podle dalšího Koikeho comicsu Lady Snowblood (1972-1973). CREW však místo nájemného bojovníka, tlačícího před sebou „vytuněný“ dětský kočárek, nebo mstitelky s ostře nabroušenou katanou představuje v tištěné podobě jiného hrdinu: zabijáka Freemana

Děj série Crying Freeman – Plačící drak se odehrává v současnosti, tedy přesněji řečeno ve druhé polovině 80. let (comics vycházel mezi léty 1986-1988), a zavádí čtenáře do prostředí organizovaného zločinu. Pro čínský syndikát Sto osm draků pracuje vysoce výkonný japonský zabiják Freeman. Ten při jedné z akcí nechá přežít náhodného svědka, mladou ženu Emu Hino. Protože Freemanovou obětí byl čelný představitel jakuzy, podá si policie při pátrání ruku právě s japonskou mafií a společně zahájí lov. Je jasné, že Emu sehraje v následujících událostech důležitou roli, zvláště když mezi ní a Freemanem začne opatrně klíčit milostný cit. Velkou část prvního dílu (s názvem Pan Jó) pak tvoří retrospektivní vyprávění, jež odhalí, jak se z pohledného, talentovaného a citlivého umělce Jó Hinamury stal hitman s dračím tetováním ve službách čínské mafie. Titul série odkazuje k jeho slzám, které roní nad každou svou obětí.

Koikeho vypravěčské mistrovství převedl do grafické podoby Rjóiči Ikegami (nar. 1944), jehož (pro mangu typická) černobílá kresba je dynamická v akčních sekvencích a fotograficky přesná v zachycení prostředí (městská panoramata, budovy, příroda) a detailů (zbraně, automobily). Protože se Crying Freeman nevyhýbá ani erotickým scénám, bylo nutné se vyrovnat s japonským zákonem zakazujícím zobrazení genitálií, což Ikegami řeší různě (včetně „rozostřeného“ pohledu), nikdy však na úkor srozumitelnosti. Oba umělci čtenáře naladěného na stejnou vlnovou délku doslova strhnou s sebou a ačkoli jsem se snažil si čtení comicsu „šetřit“, podařilo se mi jej (kvůli jiným povinnostem) odložit maximálně třikrát.

První svazek navíc nekončí poslední kapitolou prvního dílu, ale dvěma kapitolami dílu druhého (s názvem Opadávající květy, proudící voda), klasickým seriálovým cliffhangerem, vyvolávajícím touhu po okamžitém vydání pokračování.

Co se týče tuzemské edice, překlad Ľudovíta Platy je bezchybný. Japonské znaky pro citoslovce jsou přeloženy ve zvláštních rámečcích mimo obraz, stejně jako znaky pro psychické stavy (důraz na emoce hrdinů je opět jeden z typických rysů mangy). Poslední poznámka míří k originálnímu uspořádání comicsu. Na žádost tvůrců zachoval vydavatel původní orientaci, to znamená, že se knihou listuje zleva doprava a políčka na stránce (včetně textu v bublinách) je nutné sledovat zprava doleva – čili všechno přesně opačně, než jak je čtenář zvyklý. Na poslední stránku je pro jistotu umístěn vysvětlující příklad (stejně jako u mang vydávaných nakladatelstvím Zoner Press).

Pokud někdo zapochybuje, zda v této podobě comics zvládne, mohu jej ujistit, že rozložení políček (jednotlivých obrázků) na stránce je velmi přehledné. Pokud se někdo zaštítí námitkou, že takhle to číst nehodlá, protože přece není Japonec, mohu jej ujistit, že je pitomec, který se připravil o zážitek ze špičkového manga comicsu.

P.S. Ačkoli na konci českého vydání manhwy Kazatel se slibuje pokračování, nikdy (dosud?) na něj nedošlo. Takový osud bych Plačícímu drakovi, jehož druhý svazek je plánován na podzim letošního roku, rozhodně nepřál.


Kazuo Koike, Rjóiči Ikegami: Crying Freeman – Plačící drak 1

Nakladatelství CREW, Praha 2011

408 stran, 379 Kč

Print Friendly

Autor

Počet článků : 229

Komentáře (3)

  • Kolemjdoucí Blok Masa

    Osobně mi vadí dávat vedle sebe slova manga a comics… V podstatě slovo manga vystihuje onen „bubblinkový výtvor“, ne? Takže je to jako psát „comics comics“.

    Recenze pěkně odsejpala, díky za postřehy k tomuhle opusu. Mám chuť vletět do knihkupectví a koupit si to (ale ještě si počkám na vydání dvojky; to budou nervy!).

    Ale nechce se úplně věřit, že by bylo vydání až tak bez chyby. Ač mám od nakladelství Crew dobré zkušenosti, stále mám v sobě zarytej a neodbytnej pocit, že nic nemůže být až tak dokonalé…

    Díky za článek.

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru