Walt před Mickeym: Rozhovor s Timothym S. Susaninem

Timothy S. Susanin je autorem monografie o raném životě a kariéře Walta Disneyho (1901–1966), která vyšla pod názvem Walt Before Mickey: Disney’s Early Years, 1919–1928 (University Press of Mississippi, 2011). Publikace se zaměřuje na Disneyho začátky v Kansas City, kde založil svá první animátorská studia Kaycee Studios (1921–22) a Laugh-O-gram Films (1922–23), a v Los Angeles, kde ve svých aktivitách pokračoval pod hlavičkami společností Disney Brothers Studio (1923–1926) a Walt Disney Studio (od roku 1926 dále). Susaninova kniha je výsledkem několikaletého intenzivního bádání a podává dosud nejucelenější obraz Disneyho uměleckých a podnikatelských začátků – od prvotních neúspěchů v Kansas City, přes produkci sérií o Alici a králíku Oswaldovi, až po vytvoření průlomové postavičky myšáka Mickeyho, která spatřila světlo světa v roce 1928 krátce poté, co Disneyho studio přišlo o Oswalda v důsledku sporu s distributorem Charliem Mintzem.

Jak podrobný byl váš výzkum Waltových uměleckých začátků v Kansas City? Je tam minulost stále nějakým způsobem přítomná či viditelná?

Můj výzkum byl do značné části zaměřen na Waltovo působení v Kansas City, ale během práce na knize jsem se do města samotného nedostal. Protože jsem neměl zajištěného vydavatele, pracoval jsem s minimálním rozpočtem. Bádal jsem však v New Yorku a Washingtonu a navštívil jsem Disneyho studio v Burbanku a Diane Disney Miller [Waltova dcera] v San Franciscu, když mě do těchto míst přivedly jiné záležitosti. Doufám, že se do Kansas City jednoho dne dostanu a uvidím jej na vlastní oči. Nicméně velká část výzkumu probíhala skrze služby Veřejné knihovny v Kansas City [Kansas City Public Library] – přes internet a telefonicky.

Vaše kniha začíná prologem odehrávajícím se během Díkůvzdání roku 1966. Jak vás tato myšlenka napadla?

V úplných začátcích, když jsem se o Walta začal prvně zajímat, jsem se rozhodl, že zhlédnu – v chronologickém pořadí – všechno, co kdy vytvořil. (Mimochodem, to je z části důvod, proč jsem se začal zajímat o jeho ranou tvorbu.) Později, když jsem procházel kansaské noviny z 20. let, jsem si všiml, že některé reklamy jsou velmi podobné úvodním titulkům k jednomu z posledních snímků, který Walt produkoval. (The Happiest Millionaire, jenž byl natáčen před Waltovou smrtí, ale uveden byl až poté, co v roce 1966 zemřel.) Pak jsem si přečetl o tom, že si Walt nechal promítnout hrubý sestřih filmu během své poslední návštěvy studia. Napadlo mě, že tento snímek, odehrávající se během první světové války, musel ve Waltovi, který byl velmi nostalgicky založený, vyvolat vzpomínky na období, kdy jeho kariéra začínala. Rozhodl jsem se, že tento flashback je skvělý způsob jak celou knihu uvést. Zvláště proto, že je ukončena epilogem, který čtenáře seznamuje s dalšími osudy jejích jednotlivých aktérů od roku 1928 dále. Líbí se mi, že hlavní část knihy se zabývá výhradně Disneyho ranými lety, ale prolog a epilog se vztahují k letům pozdějším a zasazují úvod do širšího kontextu.

Lidé většinou Walta Disneyho vnímají jako talentovaného a přirozeně úspěšného umělce/podnikatele. Vaše kniha však ukazuje, že musel tvrdě dřít, aby něčeho dosáhl a vydobyl si uznání ostatních. Byl to jeden z hlavních důvodů, který vás přiměl knihu napsat? Ukázat, že úspěch se nedostavuje sám od sebe a že mu často předchází série selhání? Pokud ne, co bylo vaší hlavní motivací k sepsání publikace?

Mojí skutečnou motivací byla ambice prozkoumat celou Disneyho kariéru – a začít jsem chtěl na samém počátku. Brzy jsem přišel na to, jak obtížné je dostat se k jeho raným filmům či informacím o jeho začátcích, a tak jsem se tímto obdobím začal zabývat sám. Nejprve jsem knihu vůbec neměl v plánu. Časová osa událostí, která z mého výzkumu vyplynula, se však přirozeně vyvinula v rukopis. Souhlasím s vámi, že kniha ukazuje, jak se Waltova vytrvalost v závěru vyplatila. Líbí se mi, jak jen s obtížemi překonal několik vážných ran osudu v době, kdy přičiněním Charlieho Mintze přišel o sérii o králíku Oswaldovi. A líbí se mi, jak kniha končí s Lilly [Lillian Disney, Waltova manželka] a Waltem, kteří – zdánlivě znovu poraženi – v New Yorku nastupují na vlak. Čtenář však moc dobře ví, že Disney je cokoliv jen ne poraženec: právě ve vlaku směřujícím domů začne pracovat na postavičce Mickeyho. Sláva a bohatství tak čekaly přímo za rohem.

Jaké vlastnosti či kvality byly podle vás pro Waltův finální úspěch nezbytné?

Kniha mi pomohla uvědomit si, že mezi lidmi o Waltovi kolují mýty, které nejsou pravdivé. Nevěřím, že byl netalentovaným umělcem. Nevěřím, že nebyl dobrým obchodníkem. Nevěřím, že byl ke svým zaměstnancům zlý a nečestný (ačkoliv všichni máme své slabé chvilky a občas se dostáváme do osobních konfliktů). Naopak věřím – a právě z tohoto důvodu dosáhl takového úspěchu – že byl talentovaným showmanem (umělcem, scenáristou, producentem a dokonce hercem, jak moje kniha ukazuje), který měl skvělý čich na jiné talentované lidi. V honbě za svými cíli byl neústupný a houževnatý; jednoduše řečeno se nikdy nevzdával. Byl optimista a měl smysl pro humor. Umělcům okolo sebe pomohl vždy, když to bylo možné. Walta, kterého jsem poznal, jsem si velmi oblíbil a myslím, že to byl šťastný, ambiciózní mladík, který miloval, co dělal, a měl silnou pracovní morálku a vůli uspět.

S jak silnou konkurencí se muselo Waltovo studio v Hollywoodu 20. let potýkat? Co jej od jeho konkurentů odlišovalo?

Můj výzkum se omezoval na Walta a jeho čtyři studia (dvě v Kansas City a dvě v Los Angeles) v éře před Mickeym, takže toho o dalších studiích moc nevím. V každém případě někteří z Disneyho animátorů pro něj pracovali, aby se zaučili v oboru, ale současně měli ambice založit vlastní studia a vytvářet vlastní animované série. Všichni tito mladí muži měli své vlastní kariérní plány a má kniha se jim okrajově věnuje – včetně slavného odchodu řady Disneyho animátorů v roce 1928, kdy Mintz studiu sebral sérii o králíku Oswaldovi.

Mohl byste krátce zhodnotit přínos Ubbeho Iwwerkse?1 Jak důležitý byl pro Waltovo studio (respektive studia)?

Ubbe s Waltem pracoval v Kansas City pro společnost Gray Advertising v roce 1919; v rámci společnosti Iwwerks-Disney v roce 1920; pro kansaskou reklamní firmu v letech 1920–1922; a pro Waltovo studio Laugh-O-gram v letech 1922 a 1923. Později Ubbe následoval Walta do Los Angeles, kde pracoval pro studia Disney Brothers a Walt Disney až do roku 1930.2 Ubbe byl talentovaný animátor, který pomohl vytvořit Oswalda a Mickeyho a některé další rané disneyovské postavičky. Je autorem většiny animací pro první krátké filmy s Mickeym. Takže – i když pomineme Ubbeho přínos Disneyho studiu v následujících dekádách – jeho vliv byl enormní. Osobně se domnívám, že Walt byl génius a kulturní ikonou by se stal tak i tak, ale mnoho umělců, Ubbe mezi nimi, k tomu značnou měrou přispěli.

Jaký je váš osobní názor na Waltovy první animované snímky (animované pohádky, sérii o Alici)? Prokazují už naplno jeho talent?

Prvními snímky byly krátké animované filmy, které Walt sám v rámci studia Laugh-O-gram animoval pro Newmanovo kino v Kansas City v roce 1921. Poté Walt vytvářel moderní pohádky ve studiích Kaycee a Laugh-O-gram a nakonec přišla série o Alici. Rané filmy považuji za fascinující, protože je animoval výhradně Walt. (Animování se vzdal v Los Angeles v roce 1924, když počet jeho zaměstnanců vzrostl natolik, že se nadále věnoval jejich řízení a filmové produkci.) Protože nejsem odborník na animaci, nedokáži je porovnat s ostatními snímky té doby, ale rozhodně odhalují Waltovu talentovanou a kreativní mysl a smysl pro humor.

Z jakého důvodu se z Mickeyho okamžitě stal takový hit? Co jej odlišovalo od Disneyho předchozích postaviček?

Má kniha končí přesně ve chvíli, kdy se Walt chystá Mickeyho vytvořit. Co se stalo dál jsem zatím detailně nezkoumal! V každém případě se domnívám, že Mickeyho originalita a odlišnost byly způsobeny mimo jiné faktem, že se jednalo o zvukovou sérii, dále měl Mickey atraktivní vzezření (které bylo výsledkem Ubbeho práce – alespoň podle expertů na animaci) a především podmanivou osobnost (zdá se mi, že mnoho odborníků je přesvědčeno, že řada Mickeyho charakterových rysů pochází přímo od Walta).

Jak dlouho vám trvalo knihu dokončit – od prvotního nápadu až po finální verzi, která byla publikována v dubnu 2011? Musel jste vydavatele přesvědčovat, že je potřeba další publikace o Disneym?

Waltem a jeho kariérou jsem se začal zabývat v roce 2004. S manželkou jsme vzali naše tři děti do Disney Worldu, kde jsem si koupil Waltův životopis, který ve mně zanechal touhu dozvědět se mnohem víc. Můj vydavatel, University Press of Mississippi, vydal již několik publikací souvisejících s Disneym, a tak – naštěstí pro mě – žádné přesvědčování nebylo třeba!

Jak složitý byl sběr dat a materiálů pro vaši knihu? Většina lidí si pravděpodobně nedokáže představit, jak probíhá výzkum něčeho, co se odehrálo před 80 lety. A existují ještě ve Waltově životě a kariéře nějaká „slepá místa“?

Byla to skutečná výzva – a taky zábava – snažit se dozvědět, co skupina neznámých umělců podnikala týden co týden a měsíc co měsíc ve státě Missouri před mnoha desítkami let. Až na Virginii Davis (která hrála Alici) a Ruthie Thompson (která se objevila v několika filmech s Alicí) už nikdo není naživu. A, protože Walt ještě nebyl známý, nedochovaly se z té doby téměř žádné psané záznamy. (Tisk se mu začal věnovat až v průběhu 20. let v souvislosti s Alicí a Oswaldem.) Místo toho jsem pracoval s existujícími rozhovory s lidmi, kteří stáli na samém počátku, včetně Walta a jeho kolegů-animátorů; se starými novinami; městskými výkazy a telefonními seznamy z 20. let; federálními a státními záznamy ze sčítání lidu; a jakýmikoliv dalšími primárními zdroji, které se mi podařilo najít a které mi mohly pomoci zrekonstruovat tuto dekádu v Disneyho kariéře. Například v soudním archivu v Missouri se nachází pětisetstránková složka, která dokumentuje bankrot společnosti Laugh-O-gram. To byl přímo zlatý důl informací o denním provozu tohoto studia. Můj projekt byl dlouhou dobu spíše o investigativním průzkumu než o knize a myslím, že výsledek poskytuje nejpodrobnější pohled na danou část Disneyho legendy, jaký je v současnosti možný.