Zde se nacházíte: 25fps » Téma » Násilí prominuto

Násilí prominuto

Násilí prominuto
TÉMA – SAMUEL FULLER: Zátah na Jižní ulici (režie: Samuel Fuller, 1953) – KAREL RYŠKA –

Filmy Samuela Fullera nikdy příliš nezapadaly do hollywoodského mainstreamu. Rodák z Massachusetts s oblibou točil spíše méně nákladné snímky, v nichž mohl řešit kontroverznější témata a přinášet tak divákům scény, které se nebojí reálnějšího zobrazení násilí nebo amorálně jednajících postav. Fuller tak patřil k tvůrcům, kteří se nebáli testovat hranice přísného Produkčního kodexu. Snad jen s výjimkou Podsvětí USA (Underworld USA, 1961) tak nikde nečinil viditelněji, než v Zátahu na Jižní ulici (Pickup on South Street, 1953).

Fullerův noir z počátku 50. let vypráví o kapsáři Skipovi (Richard Widmark), který omylem ukradne důležitý chemický vzorec, čímž naruší hon FBI na komunistického agenta. Po Skipovi začne pátrat nejen policie, jíž do případu zatáhne dvojice vládních agentů, ale také bývalá prostitutka Candy (Jean Peters), která onen vzorec nevědomky převážela. Situace následně vyústí v napjatou romanci mezi Skipem a Candy, v několik násilných potyček a především v jasně čitelné poselství, že americký kriminálník udělá pro peníze mnohé. Obchod s komunistickým nepřítelem mu ale přeci jen může být až příliš proti srsti.

Právě komunisty zahrnující zápletka byla tím, co zajímavě zkomplikovalo vznik celého filmu. Tehdejší šéf produkce studia Twentieth Century-Fox Darryl Zanuck do Fullerových rukou původně vložil příběh právničky, jež se zamiluje do vraha, kterého obhajuje. Prvotní námět Dwighta Taylora nazvaný Blaze of Glory ale Fuller nakonec použil jen jako inspiraci a rozhodl se jej přepsat v podobně laděný příběh kapsáře, který komunistickým špiónům ukradne nebezpečný dokument.1 Využil k tomu vlastních zkušeností s podsvětím, jež kdysi načerpal jako mladý kriminalistický novinář, a dal tak dohromady Zanuckem požadovaný kriminální film, který měl převyšovat konkurenci kontroverzním tématem a autentičtějším zpracováním.

Jak ale píše Lisa Dombrowski v publikaci The Films of Samuel Fuller. If You Die I’ll Kill You, tento koncept rychle upoutal úřad Production Code Administration, který Fullerův scénář shledal problematickým hned v několika bodech.2 Především se řešila hlavní postava kapsáře Skipa, jež není nikterak patriotická a dává to často najevo protiamerickými komentáři. Věta „Nemávej přede mnou tou zatracenou vlajkou!“, jíž Skip reaguje na žádost policistů o pomoc vlasti, dokonce rozzlobila samotného šéfa FBI Edgara Hoovera. Situaci uklidnilo až vyškrtnutí slůvka „zatracená“ a Zanuckovo rozhodnutí nezmiňovat FBI při propagaci filmu.3 Sporné se rovněž jevilo zahrnutí několika scén brutálního násilí, konkrétně Candyino první setkání s Skipem, v němž je zažehnut jejich komplikovaný vztah, dále Joeyho fyzické napadení Candy a jeho závěrečná rvačka se Skipem. V neposlední řadě způsobila rozruch celá premisa příběhu, podle níž je pro policii boj s komunismem důležitější než potírání drobných zločinů. Poslední zmíněná potíž byla ale paradoxně také tím, co filmu výrazně pomohlo. Protikomunistické postavení, ke kterému se z pohledu policie postupně dopracovává i Skip, totiž víceméně korespondovalo s tehdejší společensko-politickou atmosférou v USA.4

obr. 1

obr. 2

I přesto, že snímek musel ubrat na drsnější mluvě a násilné scény přišly o plánované kopání a údery pistolí, se do něj dostaly nečekaně brutální sekvence, a to díky Fullerově rafinované režii. Ta za pomoci odtažité kamery Joea MacDonalda a absence hudebního podkresu radikálně zintenzivnila i tradiční údery pěstí a smýkání postavou po pokoji. Ze Zátahu na Jižní ulici takto vyčnívají především tři výše zmiňované scény. V první z nich sledujeme počátek bouřlivého vztahu ústředního páru, v němž je sexuální napětí částečně budováno Skipovým hrubým chováním, například když Candy při prvním vzájemném setkání najde ve svém bytě a omráčí ji ranou do hlavy. (obr. 1) Následně ji polije pivem a po probuzení mačká v pevném obětí, což kulminuje ve vášnivý polibek. (obr. 2) To ale stále není to nejhorší, co si Fuller pro svoji hrdinku vymyslel. Když totiž Candy později přijde pod ruku Joeymu, jenž se snaží získat zpět ukradený chemický vzorec, stane se obětí útoku, který by na plátně šokoval ještě dnes. Pouze v županu oděná Candy při něm inkasuje facky, rány do dveří, zdi nebo nábytku a nakonec je střelena do zad.5 S výjimkou kratičkého střihu na pistoli se celá minutová scéna odehrává v jediném záběru, při němž MacDonald přesouvá kameru tak, aby Candy na první pohled neměla kam uniknout. Joey se na začátku a na konci scény pohybuje mezi divákem a bitou dívkou (obr. 3), čímž se z něj z divákova úhlu pohledu stává prokazatelně dominantní postava. Dveře se navíc nacházejí na opačné straně pokoje od couvající Candy, což z Joeyho činí doslova neproniknutelnou bariéru. Brutalitu Joeyho útoku podtrhuje i celá zvuková kompozice scény. Místo doprovodné hudby divák slyší pouze hlasité údery při otloukání Candy o celý byt, její křik a tříštění skla několika rozbitých lamp. To vše přitom graduje k výstřelu, který přichází ve chvíli, kdy Candy Joeyho konečně povalí a dostane se ke dveřím. Joeyho střelba je zcela šokující a nečekaná. Zároveň z něj ale definitivně dělá hlavní zápornou postavu, jíž se posléze musí dostat adekvátně násilného trestu.

obr. 3

Právě ten je potom třetím a posledním Fullerovým pokusem udělat ze Zátahu na Jižní ulici snímek, který by se blížil realitě víc, než jeho žánroví souputníci. Skip, jenž se vydává pomstít Candy, napadne Joeyho ve chvíli, kdy se konečně setkává se svým tajným kontaktem. Z veřejných záchodků se dvojice dostane na zalidněné nástupiště metra, odkud se Joey snaží vyběhnout po schodech na ulici. Skip mu ale podtrhne nohy a stáhne ho zpět, načež si dvojice vymění několik ran pěstí a spadne do kolejiště. Tam se Joey nadále snaží Skipovi uniknout. Po několika metrech je ale zatlačen do rohu a surově mlácen až do bezvědomí.

I pro finální souboj zvolil Fuller neobvyklý způsob zpracování. V celé sekvenci opět absentuje hudba a slyšíme jen údery, pády nebo projíždějící metro. MacDonaldova kamera ale tentokrát obě postavy snímá nestranně zpovzdálí (oproti Joeyho napadení Candy, kde se záměrně nacházela na straně útočníka) a ponechává tedy napětí ohledně vítěze. Od pádu do kolejiště se velikost záběru mění na celek a celou rvačku tak pozorujeme jakoby nezaujatě ze značné dálky. (obr. 4) K postavám se prostřednictvím polodetailu opět přiblížíme až ve chvíli, kdy má Skip jednoznačně navrch, a sledujeme zakončení jeho rozlícené pomsty za zbití Candy. (obr. 5) Skipův finální obrat a risk vlastního zdraví za účelem potrestání Joeyho ostatně platí za vykoupení jeho zločinu v úvodu filmu. Ústřední pár se pak v závěru vydává vstříc společnému životu na svobodě.

obr. 4

obr. 5

Fullerova snaha natočit živelnější kriminálku byla jednoznačně úspěšná. Production Code Administration mu sice ze začátku šlapal na paty kvůli násilí, hrubé mluvě, protiamerickým narážkám a faktu, že je hlavní hrdinka bývalou prostitutkou (ač to ve filmu nikdy není řečeno přímo). Spoustu problémů ale vymýtilo zjemnění dialogů, ubrání na záludnosti ran a upuštění od nahoty. A celkový protikomunistický tón, který sice Fuller popíral, ale tehdejší šéf Production Code Administration Joseph Breen považoval za velice důležité sdělení, zařídil zbytek.6 Jen díky němu pak Fullerovi prošel nepotrestaný zloděj jako hlavní postava (policie sice proti Skipovi nemá žádný přímý důkaz, divák ale ví, že Candy na začátku filmu okradl) a nemusely se přestříhat upravené, ale na svou dobu stále šokující násilné scény, jež dokazovaly, že intenzita násilí nezáleží na typu úderu. Mnohem důležitější je jeho audiovizuální podání, které může pozvednout na drsnější úroveň i sérii úderů zcela obyčejných a akceptovatelných.

Někteří soudobí recenzenti sice Fullerův pokus o drsný realismus zavrhli,7 nicméně finanční úspěch filmu8 z něj ale udělal vyhledávaného akčního režiséra a navíc dokázal, že diváci jsou schopni akceptovat brutálnější žánrovou podívanou.9 I přesto, že se ze Zátahu na Jižní ulici nestala širokou veřejností velebená klasika a film nadále zůstává spíš kultovní podívanou pro fanoušky filmu noir, se jednalo o velmi důležitý krok na cestě k otevřenosti a důraznosti amerického filmu.

Pickup on South Street 

Scénář a režie: Samuel Fuller
Kamera: Josef MacDonald
Střih: Nick De Maggio
Hudba: Leigh Harline
Hrají: Richard Widmark (Skip McCoy), Jean Peters (Candy), Thelma Ritter (Moe Williams), Richard Kiley (Joey), Murvyn Vye (kapitán Dan Tiger)
USA, 1953, 80 min.

CITOVANÁ LITERATURA:
DOMBROWSKI, Lisa. The Films of Samuel Fuller. If You Die I’ll Kill You! Middletown : Wesleyan University Press, 2008
FULLER, Samuel, LANG, Christa, RUDES, Jerome Henry. A Third Face. My Tale of Writing, Fighting, and Filmmaking. New York : Alfred A. Knopf, 2002. 

Print Friendly, PDF & Email
  1. Viz DOMBROWSKI, Lisa. The Films of Samuel Fuller. If You Die I’ll Kill You! Middletown : Wesleyan University Press, 2008. Str. 68. []
  2. Viz tamtéž, str. 70. []
  3. Viz FULLER, Samuel, LANG, Christa, RUDES, Jerome Henry. A Third Face. My Tale of Writing, Fighting, and Filmmaking. New York : Alfred A. Knopf, 2002. Str. 308. []
  4. Zátah na Jižní ulici měl politické problémy až v Evropě. Na Festivalu v Benátkách byl sice oceněn Bronzovým lvem, ale kupříkladu ve Francii, kde aktivně fungovala komunistická strana, byl nadabován tak, že ze zápletky byly odstraněny veškeré zmínky o komunismu. []
  5. Původně měla být Candy při útoku polonahá, ale to bylo podle Produkčního kodexu nepřijatelné, a tak se v rámci revizí scénáře od tohoto záměru muselo upustit. []
  6. Viz DOMBROWSKI, Lisa. The Films of Samuel Fuller. If You Die I’ll Kill You! Middletown : Wesleyan University Press, 2008. Str. 76. []
  7. Viz například dobovou recenzi filmového magazínu Variety, dostupná zde. []
  8. Zátah na Jižní ulici stál 780 000 dolarů a v amerických kinech vydělal 1,9 milionu, což ho zařadilo mezi výdělečnější polovinu filmů Twentieth Century Fox v roce 1953. []
  9. Viz DOMBROWSKI, Lisa. The Films of Samuel Fuller. If You Die I’ll Kill You! Middletown : Wesleyan University Press, 2008. Str. 76. []

Autor

admin
Počet článků : 382

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru