Oborozuki – noc, ve které nesvítí měsíc

Už jsem se ve 25fps zmínil o tom, že comicsový autor Stan Sakai je nejen výtečný kreslíř, ale také skvělý vypravěč? Předpokládám, že ano, takže nezbývá, než si obě tyto pravdy znovu dokázat. Tentokrát na šestnáctém svazku z populární série Usagi Yojimbo s podtitulem Bezměsíčná noc, který aktuálně vydalo nakladatelství CREW.

Po dějově nabitém epickém dobrodružství Ostří trav II – Pouť do svatyně Atsuta se zdá, že se tentokrát jedná o povídkovou sbírku. Ve skutečnosti úvodní příběh Konfrontace přímo navazuje tam, kde Ostří trav II skončilo, a také další části tohoto svazku jsou dějově úzce propojené a směřují k událostem následující knihy, což bude Souboj v Kitanoji. V již zmíněné Konfrontaci si Sakai-vypravěč jakoby vybral oddechový čas, protože jde o příběh opřený o scénář Kurosawovy Tělesné stráže (1961). Jediný rozdíl je v tom, že Usagi se naoko připojí k jednomu gangu, terorizujícímu malé městečko, a Gen k druhému (hrdina tak nemusí měnit strany, ovšem účel, tedy oba gangy rozeštvat, zůstává stejný). Nechybí ani úvodní akční sekvence s useknutou rukou, kterou si v tlamě neodnese pes (jako ve filmu), ale ještěrka. A úplatný policista, který prodává informace na obě strany, má samozřejmě krysí podobu. Navíc se na konci objeví postava nebezpečného nájemného zabijáka, která prorokuje další setkání… takže mě napadá, kde se asi na oplátku inspirovali tvůrci vynikajícího animovaného seriálu Samurai Champloo (2004), tuším v epizodách 3 a 4. Útěk se věnuje dalším osudům Chizu, vůdkyně ninja klanu Neko, a v něm se čtenáři dostane sekvence jeden (v tomto případě jedna) proti několika desítkám, divoké akce známé z mnoha samurajských filmů.

Tři roční období představují Sakaie v plné vypravěčské síle, neboť se jedná o tři příběhy, kdy o svém setkání s Usagim vypravují postupně tři zcela nedůležité postavy. Nejen, že jde o prohloubení charakteru titulního hrdiny, ale třetí příběh navíc včleňuje tento segment zpátky do toku hlavní linie a má (pro znalce předchozích dílů) vzrušující pointu v poznání, komu byly příběhy určeny a jak s klíčovou informací jejich posluchač(ka) naloží. Lahůdková celostránková kresba („záběr“ z nadhledu na rušnou ulici) tvoří pro pozorného čtenáře přemostění k titulní Bezměsíčné noci, v níž znovu vstupuje na scénu Kitsune, kterou Usagi a Gen tentokrát vysekají z nepěkného maléru. Závěrečný Příběh Kitsune pak tuto pouliční umělkyni a kapsářku obdaří minulostí, která z do té doby jednorozměrné figury rázem udělá další psychologicky věrohodně motivovanou hrdinku. V příbězích, které jsou jí věnovány, se také čím dál víc ukazuje, že věčně nabručený Gen, proklamující svou příchylnost k penězům (a ničemu jinému), je postava skrývající pod hroší (pardon, nosorožčí) kůží srdce ze zlata.

Pokud se kresby týká, dovolím si upozornit na dva panely. Oba jsou řešeny stejně – pěticí širokoúhlých obrázků. Na prvním (str. 58) Chizu čeká na příchod lorda Hebiho, obrázky jsou totožné až na hořící svíci, která se stále zkracuje, což postupně zvyšuje temnotu v místnosti. Výborný příklad práce s časem v comicsovém příběhu a zároveň anticipace hrdinčiny temné budoucnosti. Naproti tomu druhý panel (str. 104) je akční a předvádí Kitsune při úspěšné krádeži, zachycené ovšem pouze na úrovni obličejů. Způsob, jakým Sakai nechá hrdinku vyloupnout se z davu na ulici a zaměří na ni pozornost čtenáře (přičemž neztrácí ze zřetele její oběť v levé části obrázků), je natolik filmový, že máte pocit rozpohybované animace.

Tradiční předmluva je tentokrát dílem kreslíře a animátora Scotta Shawa! Ten spíše než o Sakaiovi či Usagim píše o sobě, nezapomene udělat reklamu svému blogu Podivínské comicsy a poučí čtenáře o „podivínské kategorii rybou do ksichtu“ (zmlácení nepřátel rybami použil Sakai ve Třech ročních obdobích, evropský čtenář ví, že pravidelně se rybou do ksichtu začínají vesnické rvačky v Asterixovi). Připojena je ještě galerie obálek a můžeme se těšit na sedmnácté pokračování…

Stan Sakai: Usagi Yojimbo: Bezměsíčná noc
Nakladatelství CREW, Praha 2012
188 stran
229 Kč