Češi 1938: Moravec vs. Beneš

Dlouho se zdálo, že unikátní komiksová série Češi bude pouze mužskou doménou. Ambiciózní devítidílný projekt, jenž vychází od roku 2013 a v němž podle scénářů Pavla Kosatíka zpracovávají zásadní momenty českých dějin přední čeští komiksoví umělci, se nachýlila k samotnému závěru. Předposlední vydaný díl (dle chronologie druhý) však naštěstí toto skóre přece jen trochu poupravil. Příběh zasazený do osudového roku 1938 zpracovala komiksová autorka a ilustrátorka Štěpánka Jislová. Ta patří k autorům tzv. Generace 2.0, narozeným převážně po roce 1989, kteří jsou obeznámeni se zahraniční tvorbou komiksu a mangy a tvoří zejména ve webovém prostředí. Na rozdíl od předchozí Generace nula početně převažují autorky nad autory. Jislová spoluzaložila projekt Laydeez do Comics Praha, jenž prezentuje a podporuje komiksové autorky. Publikovala v českých i zahraničních sbornících.

Dílu Den po Mnichovu z cyklu České století se dostalo pozornosti zejména kvůli obsazení Daniela Landy jako plukovníka Emanuela Moravce. Spor Moravce a Beneše, tedy spor vojáka a politika, je hybnou silou komiksu. Ať už je to v přímé konfrontaci nebo prostřednictvím líčení postojů obou postav. Komiks je rozdělen do čtyř částí. Jeho vývoj je trefně ve zkratce obsažen už v samotném vyobrazení uniformy a výzbroje na začátku jednotlivých kapitol – od složené přes rozházenou až po změnu na uniformu nacistického Německa. Vzhledem k tomu, že vzdání se bez boje po Mnichově je a asi vždy bude něčím, co rezonuje a vzbuzuje spoustu otázek, Češi 1938 snad ani nemohou být přijati bez emocí.

Jislová se dobře vyrovnala s tzv. mluvícími hlavami, obrazová složka není doprovozena přmírou textu. K rozdílům mezi médiem komiksu a televizního zpracování autorka podotkla: „S komiksem je oproti seriálu ten problém, že je definitivně statický a zatímco televizní Moravec může pochodovat po místnosti a šermovat rukama, jeho komiksové alter ego bude navždy zmrazené v jednom rámečku. Co tedy s tím? Pokud to šlo, snažila jsem se dialogům najít nějakou metaforu, přes kterou by to vizuálně vypadalo zajímavě, vzpomínání na události převyprávět komiksově a dialogy doprovodit ilustracemi.“ Občas probleskne jinak dost temným dílem humor. O tom, jakým způsobem práce na komiksu probíhala, napsala krátce Jislová zde. Svůj přístup popsala tak, že „si po dlouhém přemítání vybrala obrazovou metaforu, a tak se společně se zhoršující situací a rozpadající se republikou pomalu rozpadají i kulisy a barevná paleta okolí.“ Jislová používá „dramatické efekty“, někdy až hororového rázu, zejména během setkání s generály (viz náhledový obrázek), kteří působí jako trojhlavá saň. Během černobíle vyvedené zásadní konfrontace mezi Benešem, jeho manželkou a ofenzivním Moravcem se drama stupňuje, když se během jednotlivých promluv bortí stěny domu a propadá se podlaha. Využity jsou růžové, oranžové a červené barvy. Do žlutohnědé je laděna Benešova vzpomínka na jeho rodinu a na Masaryka. Postavy mají prokreslenou mimiku, zejména v samotném závěru ve scéně Moravcovy svatby jsou ovšem některé obličeje blízké karikatuře. Nechybí tradiční chronologie a krátké medailony vystupujících osobností. Přibyla galerie se skicami postav.

Zanedlouho přineseme recenzi poslední části, Češi 1948: Jak se KSČ chopila moci, která už je rovněž v prodeji. Tohoto v pořadí čtvrtého dílu se ujal Karel Osoha, jenž podle tiskové zprávy „ukazuje brutální osobnost komunistického lídra Klementa Gottwalda a jeho takřka hravé uchvácení státní moci v průběhu „Vítězného února“ 1948. Nespokojuje se ale jen s touto linií a přidává ještě Rychlými Šípy inspirovanou dětskou dějovou část. Jak ale svědomí mladých lidí obstojí ve střetu s tvrdou realitou pochmurných únorových dnů?“

Pavel Kosatík, Štěpánka Jislová

Češi 1938: Jak Beneš ustoupil Hitlerovi

Mladá fronta, Edice ČT
80 stran
269 Kč