Luhovaný Vincent 2017: Lázeňský relax s nekonvenčními filmy

POZVÁNKA na 8. ročník festivalu Luhovaný Vincent (29. 6. – 2. 7. 2017, Luhačovice) – VERONIKA JANČOVÁ

Na přelomu června a července se letos již po osmé uskuteční nemainstreamový letní festival Luhovaný Vincent. Návštěvníkům nabídne bohatý kulturní program, a to nejen v podobě filmových projekcí. Luhovaý Vincent je multimediální a multižánrová událost, která mísí filmové, hudební, divadelní taneční, výtvarné a literární formy v živou uměleckou akci odehrávající se ve veřejném prostoru poklidného lázeňkého města, kde čas plyne mnohem pomaleji, než jak jsme v dnešní době zvyklí.

Letošní ročník je vůbec poprvé zastřešen jedním tématem (a apelem v jednom) – ZPOMAL! – které k lázeňské kultuře nedomyslitelně patří. Čas nemilosrdně plyne a protéká nám, zdá se, mezi prsty. Procesy se zrychlují a my nestíháme pozorovat změny, které se dějí. Informací je tolik a vnímat je občas stíháme jen velmi povrchně. Tuto uspěchanou dobu a její zběsilé tempo si čas od času sami uvědomujeme a úmyslně se snažíme zpomalit. ZPOMAL! nabádá ke změně vnímání a přemýšlení, zaměření se na to, na čem opravdu záleží. Pomalost patří ke kultuře a umění, které mají schopnost vytrhnout člověka z běžného běhu života a rozvolnit (nebo i zhustit) naše vnímání času…

Mezi rozličnými kulturními zastaveními skýtá program festivalu nejednu filmovou zastávku. Festival bude zahájen projekcí Kaurismäkiho komedie Leningradští kovbojové dobývají Ameriku (1989), jež zaujme především svou výstředností a výraznou stylizací. Následný filmový program však bude pokračovat v o poznání poklidnějším tempu, a to snímkem Víta Zapletala Prach (2016), který symbolicky začíná odjezdem manželky do lázní. Film pomocí pomalého rytmu střihu a dlouhých statických záběrů navozuje zdánlivě přirozené plynutí času. Na tři dny a dvě noci zastavuje životy protagonistů a a nabízí tak zprostředkované zastavení a zamyšlení také pro diváka. Prach je intimní drama bez umělé dramatizace, jehož největší síla tkví v meditativně laděných záběrech a ve scénách, kdy postavy jednoduše mlčí. Protože si postavy své myšlenky a pocity nechávají pro sebe, divák je zde do značné míry tvůrcem děje a autorem významu. Tento nevšední filmový zážitek nám nepředkládá přímé otázky k přemýšlení, ale nabízí čas. Čas k rozjímání a pečlivému prohlížení zátiší, čas ke sledování postav a domýšlení jejich vnitřních pochodů, nebo čas k zaobírání se vlastními asociacemi a myšlenkami.

Kromě Víta Zapletala se na festivalu představí další český debutant, a to Jan Hubáček se svým celovečerním dokumentárním filmem Akcept (2016). Osobitý dokument není jen protrétem kladatelky a performerky soudobé vážné hudby Lucie Vítkové. Je to příběh její skladby Akcept, příběh zrodu skladby od inspiračních zdrojů po nesnadné cesty k publiku. Lucie se totiž nechce prvoplánově líbit ani podbízet, jde jí především o autentický projev, a tak se často na svých koncertech setkává s tím, že interpreti nechtějí její hudbu hrát a posluchači si při ní zacpávají uši. Současně s postupným vznikem skladby dokument zachycuje její přístup k tvorbě a celkový pohled na život. Díky autorskému zpracování s podporou vybraných skladeb z tvorby hlavní protagonistky nabízí Akcept divákům nejdeno zastavení, zaposlouchání a zamyšlení.

Experimentální dokument De Potentia Dei (Ondřej Vavrečka, 2016), vítěz sekce Fascinace: Exprmntl.CZ na MFDF Ji.hlava 2016, provokuje k zamyšlení svými ostrými audiovizuálními kontrasty. Hlavním tématem filmu jsou znaky, informace, jejich interpretace a tajemství. Tento filmový esej sleduje cestu radikálně svobodného dokumentárního muzikálu, jež je posunována písní. Oproti tomu v dokumentárním filmu Kupředu smrtelně pomalu (rež. Mauro Herce, 2015) sledujeme nákladní loď plující zdánlivě bezcílně pustou krajinou. Příběh, tvořený téměř výhradně pohyby dělníků, strojů, krajiny a samotné lodě, sugeruje výsostně estetickým způsobem dojem naprosté opuštěnosti a vykolejenosti. Sedativní rytmus vtahuje do úplně nového, neznámého světa. Pomalu se vynořuje otázka: Nejde snad o úplně poslední loď lidstva, obtíženou šíleným úkolem udržet v chodu to, co už dávno nedává smysl?

Jakmile se po všech performancích, workshopech a představeních nachýlí závěr festivalu, bude zakončen opět filmovou projekcí. Na závěr festivalu si návštěvníci mohou vychutnat maďarský filmový opus Mléčná dráha (Bence Fliegauf, 2007), který se zcela vymyká všem filmovým normám. Snímek sestává z deseti (přibližně stejně dlouhých) statických záběrů, více či méně kriticky reflektujících fungování naší společnosti. Mléčná dráha fascinuje také zvukovou stopou vytvořenou hypnotizujícím mixem reálných zvuků prostředí a rozličných terénních nahrávek, což odpovídá ambientnímu žánru, díky němuž mají jednotlivé sekvence nepokrytě meditativní charakter.

Luhačovický Luhovaný Vincent nabízí spojení kultury s přírodou, korza po kolonádě, usrkávání z léčivých pramenů či originální kávy pražené přímo v lázních. Mix místních i přespolních festivalových účastníků, pořadatelů z festivalového štábu, čestných hostů, účinkujících umělců a vystavujících zaplní lázeňké prostory, a dohromady tak vytvoří jedinečnou atmosféru festivalu přímo v srdci lázní Luhačovice.

Více informací najdete na webu festivalu nebo jeho Facebooku.