Zde se nacházíte: 25fps » Komiks » Zlatý klasik Romano Scarpa

Zlatý klasik Romano Scarpa

Zlatý klasik Romano Scarpa
RECENZE – KOMIKS: Zlatá klasika – Romano Scarpa – VERONIKA ZÝKOVÁ –

Po prvním dílu Zlaté klasiky, která přinesla skrblíkovské příběhy Dona Rosy a jejíž recenzi jsme uveřejnili zde, přišel v srpnu na řadu druhý svazek, věnovaný tvorbě Romana Scarpy (1927–2005). Tento mistr italského disneyovského komiksu kreslil autorské příběhy nejen do časopisu Topolino (italský překlad Mickey Mouse), později pracoval přímo pro Disneyho americké studio, ale řadu let se věnoval také nedisneyovské tvorbě ve svém animačním studiu.

Jak se dočteme v úvodním segmentu Italský mistr Romano Scarpa, jako výtvarník začal s příběhy z disneyovského univerza v roce 1953 Sněhurkou a v následujícím roce nakreslil první komiks o Mickey Mouseovi: Mickey a sváteční dobroty. První scénář napsal v roce 1956 k humornému thrilleru Donald a garnáti na divoko. Scarpa spolupracoval se scenáristou Guidem Martinem, který ve své tvorbě často transformoval klasická literární díla do podoby komiksu, ale často si pohrával také s filmovými odkazy, jako tomu bylo v případě Dvojí záhady Slima Magretta a švédského domu. Jak se dočteme, pozdní příběh Mickey a tajemství Brigaboomu (z roku 1986), k němuž si napsal scénář sám Scarpa, byl zase inspirován filmovým muzikálem Vincenta Minnelliho Brigadoon (1954).

Část Charakteristika autora stručně a výstižně popisuje styl, místo děje, pohyb postav atd. Charakteristika se částečně informačně překrývá s úvodní kapitolou, ideální je pro toho, kdo má nechuť ke čtení delších textů. Bohužel nikde v textu není zmíněno úmrtí Romana Scarpy. Chápu, že texty jsou převzaty ze zahraničního vydání, které vyšlo ještě za života autora, a vše spojené s Disneyho dědictvím svazují přísná pravidla. Alespoň do medailonu „Romano Scarpa v kostce“ by však bylo (alespoň doufám) možné pod datum narození uvést datum úmrtí.

Další zásadní výtka1 se týká kapitoly Romanovými slovy: Zpátky k vejci, kterou autor napsal v roce 2004. Kapitola bohužel disponuje extrémně malým písmem, které odrazuje od četby. V ní Scarpa líčí své umělecké aktivity a touhu být součástí Disneyho studia, která se mu po letech vyplnila.

Prvním z trojice příběhů je Donald a babylonská čočka (poprvé vydaná v roce 1960), v němž se neústupný Skrblík dostává do vysilujícího střetu s Rafany, kteří nad ním mají navrch až (téměř) do konce. Spletitý příběh nás v rozsáhlé retrospektivě zavádí na řadu míst po celém světě, ještě zajímavější je ale samotné vyobrazení Skrblíka jako zchudlého kačera. Leonardo Gori ve svém textu zmiňuje srovnání s příběhem Only a Poor Old Man (1951) Carla Barkse, v němž naopak prodělávající Skrblík předstíral, že všechno vzdal, aby Rafany porazil mazanou léčkou.

Prostřední příběh, Mickey Mouse a náhrdelník Čirikavů (poprvé byl vydán v roce 1960), je detektivním pátráním Mickeyho a jeho robotího přítele Atomíka, které se točí kolem titulního náhrdelníku, o jehož tajemné existenci se zdráhá mluvit Mickeyho teta Myšiluška. Klasicky vystavěný příběh, v němž Mickeyho sužují závratě, se inspiroval dvojicí Hitchcockových filmů Vertigo (1958) a Rozdvojená duše (1945), k čemuž se přiznává sám Scarpa v úvodní textu k příběhu, kde zmiňuje také svou lásku k filmu. Je lepší si jeho slova přečíst až po mickeymousovské detektivce, protože obsahují vedle zajímavých informací také spoiler.

Nápad na poslední příběh (podobně ambiciózní jako Donald a babylonská čočka) v tomto svazku, Donald a pověst o „Bludném Skotovi“ (poprvé vyšel v roce 1957), si autor podle svých slov půjčil z filmu Pandora and the Flying Dutchman (1951, r. Alber Lewin) s Avou Gardner a Jamesem Masonem. Příběh je zajímavý nejen svým zasazením na moře, ale také setkáním Skrblíka s jeho předkem, kdy starý hamižník ukáže emoce, které by u něj člověk nečekal. Zoufalá snaha všemi prostředky překonat sardinkovou krizi přináší vtipné momenty, vrcholem je Skrblíkovo dobrovolné trestání se v soukromém vězení. V obou kačeřích příbězích Skrblíkovi asistují Donald a kačírci a je to právě jejich entuziasmus, který ve druhém z příběhů Skrblíka dostává z naprostého zoufalství.

Ačkoli podle mě příběhy Romana Scarpy nedosahují kvalit těch, které stvořil Don Rosa, zejména co do humoru a výstavby, laťka je pořád dost vysoko a už pro porovnání a kontext stojí za to tuhle řadu sledovat.

Ve druhé polovině listopadu vychází třetí svazek, zaměřený na tvorbu již zmiňovaného Carla Barkse (přezdívaného The Duck Man), jenž za svůj dlouhý život stvořil vedle strýčka Skrblíka řadu dalších legendárních komiksových postav, jež se objevily ve stovkách příběhů.

 

Zlatá klasika – Romano Scarpa

Praha: Egmont Publishing, 2017
pevná vazba, barva
200 stran
349 Kč (297 Kč v e-shopu Egmontu)

Print Friendly, PDF & Email
  1. Ostatní výtky už jsou drobnějšího rázu: s. 10: jiné typ písma „ř“ ve slově „kreslíři“ , s. 7 nahoře: „které staly namísto „které se staly“  []

Autor

Veronika Zýková
Editorka, garantka rubriky Český film

Zajímají mě méně probádané či neprobádané oblasti československé kinematografie, nerealizované scénáře, krimi inscenace Čs. televize 60. a 70. let, současný český film, současné britské TV seriály a série (opět zejména krimi), videohry (především adventury), české i světové komiksy a další oblasti a témata. To vše střídavě, průběžně, současně, jak to přichází, odchází a navrací se ke mně…

Počet článků : 260

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru