Banda znovu zasahuje

Publikováno: Jaroslav Stuchlý Publikováno dne: 02. srpna 2013 Rubrika: Komiks | Komentář : 0

RECENZE – KOMIKS: Banda: Nakládačka (Garth Ennis & Darick Robertson) – JAROSLAV STUCHLÝ –

Při čtení pokračování Ennisovy série Banda se člověk nemůže zbavit srovnání s nedávno vydaným pokračováním Millarova Kick-Ass. Oba autoři zábavně podrývají superhrdinský žánr, společně by mohli vydat vskutku originální slovník vulgarismů, ani jeden z nich se nebojí vložit do příběhu otevřené sexuální scény. Přesto je zde znatelný rozdíl. Millar se ve dvojce odvázal, šel do brutální akce „na plný koule“, přičemž trochu pozapomněl na nosnou story. Naopak Ennis, který zdá se klasický superhrdinský žánr z duše nenávidí, akční scény hodně utlumil a stvořil zajímavou detektivku (titulní Nakládačka).

Když jsem v textu recenze na Kick-Ass 2 podotkl, že jsem se několikrát přistihl při myšlence na pomoc psychologa (pro sebe, protože pokud dosáhnete určitého věku a podobné comicsy vás pořád baví, není asi všechno úplně v pořádku), netušil jsem, že dvojka Bandy začíná sezením u psychoanalytika. Se svými problémy se ovšem nesvěřuje Billy Řezník, Mateřský mlíko, Francouz ani v minulém díle zasvěcovaný nováček Hughie (o Ženské nemluvě), nýbrž Technorytíř, superhrdina silně připomínající Batmana, který vlastními slovy „…prostě všechno vom..á.“ Nakládačka ale není jen o jeho nekontrolovatelném sexuálním apetitu, Billy a Hughie v ní zcela regulerně vyšetřují vraždu. Obětí se stal mladý homosexuál a podezření padá právě do řad superhrdinů, včetně Technorytíře. Už při zběžném prolistování je patrné, že bombastické akce se nekonají a jejich místo zaujímají tzv. mluvící hlavy, což může spoustě fanoušků natěšených z likvidace Hustejch týpků a zvědavých, jak dá Banda na pamětnou Sedmičce (viz první díl), přivodit středně těžké zklamání. Pravda ale je, že story má hlavu a patu a přes užité výrazivo nehlásá homofobii, ale toleranci. Což se projeví na konci v souvislosti s vedlejšími postavami homosexuálního páru. Čtenář se také dozví něco víc o příslušném fikčním světě, ve kterém superhrdinské comicsy slouží jako šidítko (vlastně takový matrix), zakrývající svým čtenářům pravdu o zvrhlosti oslavovaných superhrdinů. Ano, ze čtení comicsů vám shnije mozek, pošklebuje se cynicky Garth Ennis.

Druhý příběh Skvostná pětiletka je na první pohled přímočařejší a zavede celou Bandu do Ruska, kde se zrovna vyskytly nějaké potíže se samovolně vybuchujícími superzáporáky. Pátrání postupně odkrývá složitý komplot, v němž není do poslední chvíle jasné, kdo a za jakým účelem tahá za nitky. Zejména díky postavě bývalého ruského superhrdiny Vase, hovořícího lámanou angličtinou, se Darku Šmídovi opět povedlo v překladu vtipně bodovat.

Na kresbě této části se podílel dánský výtvarník Peter Snejbjerg, kterého známe z prostřední povídky Ennisova souboru Bitevní pole. Jeho styl je o něco uhlazenější než Robertsonův, ale ve výsledku to vůbec neruší.

Škoda, že v obou příbězích hrají prim Billy a Hughie, zatímco zbytek Bandy se v prvním pouze mihne a ve druhém sehraje roli sidekicků. Předpokládám, že čas Mlíka, Francouze, a především tajemné Ženské teprve přijde.