Zde se nacházíte: 25fps » Rozhledy » Jak nejlépe promítat „artové“ filmy

Jak nejlépe promítat „artové“ filmy

KINOFIKACE: Filmové kluby – ONDŘEJ ŠÍR –

V minulém čísle jsme přiblížili filmové distributory, kteří se primárně zabývají komerční filmovou tvorbou, čímž se ovšem nevylučuje fakt, že některé filmy od těchto distributorů jsou vhodné i pro FK. V programové nabídce každého kina by se občas měl objevit nějaký ten film, nad nímž zajásá oko nadšeného milovníka filmového umění.  Fakt je ale takový, že nadšených obdivovatelů Tarkovského, Bergmana, Feliniho či dalších světově uznávaných režisérů mezi běžnými návštěvníky kin zrovna moc nenajdete. Proto ale existují právě ony filmové kluby (dále FK), které si kladou mimo jiné za cíl právě osvětu v této oblasti.

Co je to filmový klub

Filmový klub bývá obvykle definován jako „dobrovolné sdružení zájemců o filmovou kulturu, které vyvíjí v rámci AČFK pravidelnou činnost“[1]. Právě slovo „sdružení“ je v této větě asi nejpodstatnější, neboť vystihuje nejen podstatu filmového klubu, ale zároveň nenápadně poukazuje na jeho přednosti.

Jak již bylo výše uvedeno, pokud zařadíte některý z klubových filmů do své programové nabídky jen tak nahodile, může se vám stát, a pokud představení neopatříte větší a širší[2] propagací,  nejspíš také stane, že v kině bude jen o málo vyšší počet diváků než zaměstnanců kina. Právě „sdružení zájemců o filmovou kulturu“ vám nejspíš zaručí, že sál kina alespoň částečně zaplníte. Filmový klub zkrátka potřebuje své členy, kteří se buď jako spolupořadatelé nebo jako diváci aktivně podílí na jeho činnosti.  V první řadě se jedná o činnost filmovou, tj. promítání filmů. Správný klub by se ale měl postarat také o to, aby se diváci o promítaném filmu (režisérovi, hercích a dalších tvůrcích) něco dozvěděli. Měl by zajistit, aby si mezi sebou mohli o intenzivním filmovém zážitku popovídat, třeba u příležitosti odborně vedené besedy. Dobrý filmový klub zařídí občas nějaké setkání s tvůrci (v čemž mu může pomoci třeba i Asociace českých filmových klubů – viz níže). Další činností, jíž klub může organizovat, jsou výstavy, koncerty,literární večery, festivaly, divadelní představení, ale třeba také společné výlety či exkurze. Filmový klub je často spojován pouze s nudnou projekcí zapršených černobílých filmů, které se občas přetrhnou, a několika málo lidmi, kteří si o filmu přečtou něco, čemu ani sami nerozumí, a následně to překoktají publiku. Tak by tomu ale rozhodně být nemělo. Filmový klub by měl být živým společenstvím lidí se zájmem o film, kteří se nemohou dočkat, až si zase budou moci konečně příští týden podiskutovat s někým, kdo jim rozumí. Zároveň by měl být ale otevřen lidem, kteří se náhodou někde něco doslechli o tom Felinim a když se teda promítá ten Sladký život, jak že to je s tím striptýzem, a možná je překvapí, že Lex Barker  není jen Old Shatterhand.

Jak tedy založit filmový klub?
Na začátku byste měli mít vytipovaných alespoň 15-20 lidí, o kterých víte, že by o filmový klub měli zájem, byli by ochotni se podílet na jeho fungování a šířit zvěst o jeho existenci do širokého okolí a tím získávat nové členy. Poté se musíte rozhodnout, jakou formou založíte filmový klub.

Může být založen:
a) Jako obchodní společnost, družstvo nebo obecně prospěšná společnost. V takovém případě musí být registrován v obchodním rejstříku a jeho činnost řídí správní rada.
b) Jako občanské sdružení, které je registrováno na Ministerstvu vnitra.
c) Jako zájmové sdružení v rámci nějaké instituce (škola, knihovna, kulturní dům, kino  atd.)
d) Jako podnikatelská činnost fyzické osoby vlastnící živnostenský list.

Zakládáte-li filmový klub, vždy budete potřebovat kino. Kino má technické osvědčení o způsobilosti promítacích strojů a také školené promítače. Tato technická osvědčení patří mezi doklady, jejichž kopii musíte předložit Radě Asociace českých filmových klubů, která rozhodne o registraci filmového klubu. Dále musíte doložit potřebné doklady  potvrzující právní způsobilost zřizovatele.[3] Také musíte mít uzavřenou smlouvu o půjčování filmů u AČFK (tzv. podlicenční smlouvu). Radě dále musíte zaslat  prohlášení, v němž se zavazujete, že budete dodržovat
1. stanovy Asociace českých filmových klubů,
2. usnesení valných hromad Asociace českých filmových klubů,
3. vnitřních asociačních směrnice,
4. další interní předpisy včetně půjčovního řádu.

Všechny tyto dokumenty najdete na internetových stránkách Asociace českých filmových klubů.[4]

Dalším potřebným dokumentem je tzv. Registrační karta, v níž uvádíte kontakt na provozovatele filmového klubu, kino, v němž se promítá, a předsedu filmového klubu. Každý filmový klub by měl mít svého předsedu, který filmový klub zastupuje při oficiálním jednáním s AČFK. Pověření je čtvrtým formulářem, který musíte radě předložit. Při zakládání se zároveň zavazujete, že jste si prostudovali Stanovy Asociace českých filmových klubů[5], jejímž členem jste se – v případě, že rada vaší registraci po zaplacení drobného poplatku schválila – právě stali. Gratulujeme.

Zbytečné?

A není to všechno trochu zbytečné? Nač zakládat nějaké občanské sdružení, nechci být ničeho členem, mám k dispozici kino, prostě chci jen občas pustit nějaký dobrý film a pak se sejít s několika nadšenci u kávy a podiskutovat… Tak takhle nějak možná někdo z vás teď přemýšlí poté, co si přečetl předchozí část článku. Odpověď na náš nadpis by se dala rozložit na odpovědi dvě. Zbytečné to není, ale jde to i bez toho, abyste se museli registrovat u Asociace. Musíte se ale smířit s několika základními fakty:

a) Filmový klub je registrovaná ochranná známka patřící právě AČFK. V praxi to znamená, že byste se nemohli nikdy nazývat filmovým klubem a toto sousloví by se nemohlo objevit v žádném z oficiálních výstupů vaší organizace.
b) Většinu kvalitních klubových filmů vlastní ve svém fondu právě AČFK. Od roku 1995 organizuje každoroční přehlídku Projekt 100, v níž se vždy objeví 10 titulů ze světové i domácí tvorby, které mají mimořádný význam v dějinách filmu a stojí zato je vidět. Právě na tyto filmy získáváte automaticky slevu z půjčovného. Asociace navíc každoročně sleduje Vaši činnost. Je-li toto hodnocení příznivé, posouváte se v hierarchii výše, tím pádem máte nejen nižší půjčovné, ale i další výhody.
c) Asociace navazuje na dlouholetou tradici filmových klubů. První klubové hnutí v Československu vzniká již v roce 1963. Stáváte se tedy kolegy lidí z více jak 120 klubů. Mnozí z nich mohou mít dlouholeté zkušenosti a právě ty vám mohou předat.
d) Asociace má více jak 120 členů a většinu filmů vlastní pouze v jedné kopii. Kromě vyšší ceny, kterou budete muset za půjčení zaplatit vás tedy potká to, že se k Vám film dostane tehdy, kdy o něj ztratí zájem členské filmové kluby a tedy i diváci.
e) Ztratíte další výhody, které mají členové Asociace. Mezi ně patří například slevy na filmové akce, na nichž se AČFK podílí nebo je přímo organizuje (Letní filmová škola, semináře…)

Máte-li tedy tu trpělivost, založte si filmový klub. Vyplatí se Vám to.

Hierarchie filmových klubů

Existují filmové kluby lepší a horší. Asociace kluby každoročně hodnotí a přiděluje jim známky A-D. A dostanou nejlepší filmové kluby. Hodnotí se oblast dramaturgie a oblast asociační. V rámci dramaturgie se hodnotí např. celková úroveň programu, návštěvnost, spolupráce se školami (školní představení), vlastní ediční činnost atd. V rámci asociace poté míra spolupráce s ostatními FK, Asociací (např pomoc při organizaci akcí, které pořádá), účast ve Valné hromadě AČFK, nebo úroveň zacházení s filmovými kopiemi. Asociace sama kategorizuje filmy, které nabízí. Stupeň A mají opět ty nejatraktivnější. Navíc každý měsíc vydává žebříček nejnavštěvovanějších filmů. V dubnu 2007 mezi nejatraktivnější filmy patřili např. Kubrickův Mechanický pomeranč  nebo Tarkovského Zrcadlo.

Katalog Artfilm[6]
Asociace také na svých stránkách zveřejňuje katalog všech artových filmů uváděných v ČR. A to bez ohledu na to, který distributor ho šíří. Katalog je užitečnou pomůckou. V ČR totiž distributoři kupují práva k jednotlivým filmům třeba i na 9 let. Často si tak můžete půjčit film, který už společnost dávno vyřadila ze svého půjčovního seznamu. Navíc se tam dozvíte i o filmech, jimž v ČR skončil monopol. To se vám může hodit, když například připravujete lektorský úvod.

Další distributoři artových filmů

Vedle Asociace najdete i další distributory, jejichž nabídka by Vás mohla zajímat.

Aerofilms[7]
Jedná se o celkem novou distribuční společnost, která vznikla ve spolupráci dvou pražských kin Aero a Světozor. U jejího vzniku stál i ředitel festivalu Music on film Film on music John Caulkins. Mezi její tituly patří například maďarský film Taxidermia  režiséra Györgyho Pálfho nebo nejnověji Faunův labyrint .

Artcam (Film distribution Artcam)[8]
Artcam vlastně vznikl v Česku celkem raritním způsobem. Francouzský filmový producent  Joel Farges nejprve začal finančně podporovat českou kinematografii. Podílel se na vzniku několika filmů (Marian, Paralelní světy, Žiletky, Oběti a vrazi). Na počátku nového tisíciletí pak jeho iniciativou vzniká distribuční společnost, která se snaží  nabídnout inteligentní alternativu meanstreamovým filmům. V poslední době uvedla společnost například nový film Larse von Tiera  Kdo je tady ředitel.

Bontonfilm
Právě Bontonfilm má pod svojí správou velké množství starších  českých filmů.Jejich cena se obvykle pohybuje od 1500 do 2000 Kč. Jedná se o filmy pro mimořádné využití.  Dříve tato díla spravovala Ústřední půjčovna filmů. Můžete si tak půjčit zásadní filmy  z období české nové vlny stejně jako relativně známé filmy z let osmdesátých.

Cinemart
Pokud budete provozovat filmový klub, filmy této distribuční společnosti jistě uvítáte. Její nabídka totiž zahrnuje umělecky kvalitní a v rámci české distribuce poměrně ojedinělé snímky. Cinemart je mezi půjčovnami artových filmů veteránem a spolu s Intersonicem patří k nejstarším distributorům v zemi. Její vznik se datuje k roku 1992 avýznamnou postavou této společnosti je Jan Jíra.  Toto jméno patří v oblasti české distribuce k nejzásadnějším. V devadesátých letech působil jako ředitel Ústřední půjčovny filmů, posléze Lucernafilmu. Společnost Cinemart se v devadesátých letech pokoušela zrovnoprávnit malá jednosálová kina s velkými řetězci. Jan Jíra několikrát kritizoval, že se atraktivní film dostává do menších kin až s tříměsíčním odstupem. „Když se dnes udělá třeba 40 kopií atraktivního filmu, rozplynou se v multiplexech a malé kino čeká dva až tři měsíce.“ [9]

Když se v roce 2001 stala společnost Cinemart distributorem filmu Tmavomodrý svět, uvedla ho v 25 kopiích a prohlásila, že chce, aby se dostal brzy nejen do velkých měst, ale i na vesnici. O rok později dokonce odmítla dát film Výlet  přednostně multiplexům s odůvodněním, že by na něj ostatní kina musela čekat. Kromě výše zmíněných filmů se Cinemart koprodukčně podílel na vzniku filmů Kolja nebo Samotáři.  V posledních letech spolupracuje s firmou Čestmíra Kopeckého První veřejnoprávní. Z této spolupráce vznikl např. Sluneční stát  Martina Šulíka.

Jejich nejnovějším počinem je film A bude hůř…, jehož režie se ujal Petr Nikolajev. Tento film se taktéž může pochlubit ojedinělou formou distribuce. Nejprve byl distribuován takřka mimo distribuční síť. Promítal se z 16mm filmu po hospodách a undergroundových klubech. Na konci května ho uvedl ve své distribuci právě Cinemart, ale pouze pro potřeby letních kin a filmových klubů. Společnost je také provozovatelem komorního kina Evald, jež je od roku 2004 součástí sítě kin Europa Cinemas[10]

Národní filmový archiv[11]
Přestože hlavním posláním Národního filmového archivu je uchovávat filmy pro další generace, uvolňuje pro distribuci takřka 300 českých filmů  převážně z období 30.-50.let, zároveň přibližně 3 desítky zahraničních filmů a filmy vhodné pro děti a mládež. Zejména v oblasti českého filmu je nabídka pro filmové kluby více než zajímavá. NFA navíc vydává časopisy Filmový přehled a Iluminace. Filmový přehled je nejstarší u nás vycházející filmový časopis a každý měsíc v něm najdete podrobné informace o filmech vycházejících nejen pro kina, ale i na DVD nosičích, informace o filmovém trhu, statistiky, přehled nových knih a další informace. Je užitečnou pomůckou pro všechny kinaře. Iluminace je časopisem vycházejícím spíše jako sborník příspěvků na dané téma. Vychází čtyřikrát do roka a je určen především odbornější veřejnosti. Národní filmový archiv nabízí na svých stránkách také tzv. Digitální knihovnu filmových periodik, kde najdete tituly ze sbírek knihovny Národního filmového archivu vydané na území České republiky[12]


[1] Asociace českých filmových klubů  http://www.acfk.cz/index.php?sekce=43&stranka=127  Citováno 15.8. 07
[2] Myšlena intenzivnější propagace v širším okolí
[3] Výpis z Obchodního rejstříku, Živnostenský list, Koncesní listinu, Stanovy občanského sdružení registrovaného u ministerstva vnitra, Osvědčení o registraci k daním vydaným příslušným finančním úřadem.
viz  http://www.acfk.cz/index.php?sekce=43&stranka=57
[5] http://www.acfk.cz/download.php?id=1958
[6] http://www.acfk.cz/index.php?srch=&limit=50&job=&idm=&distrx=&odktere=&distr=art&order=nazev&smer=asc
[10] Kina spolufinancovaná z programu Media, program podpory evropské filmové a televizní tvorby, jejího šíření a propagace. Více informací na  http://www.mediadesk.cz
[11] www.nfa.cz
[12] http://www.nfa.cz:8081/kramerius/Welcome.do
Print Friendly, PDF & Email

Autor

Počet článků : 49

Zanechte komentář

© 2011 Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Zpět nahoru