Zde se nacházíte: 25fps » Rozhledy » Asociace je pro nás otevřená pomocná ruka

Asociace je pro nás otevřená pomocná ruka

ROZHOVOR s Milanem Kostelníkem a Petrem Mašatou – ONDŘEJ ŠÍR –

Seriál o filmových klubech pokračuje rozhovorem s představiteli filmového klubu Vsetín. Nejen jeho členové se mohou těšit na pravidelné semináře, hosty, ale také na letní filmový festival, který každoročně navštíví řada významných hostů.

 

Když se bavíme o filmových klubech, jak si představujete ideální filmový klub?

Mašata:

Ideální filmový klub je místo pro filmové fanoušky. A to jak ty aktivní, kteří se chtějí podílet na jeho organizaci, vybírat promítané filmy, pomáhat s propagací. Tak i fanoušky řekněme pasivní, kteří jsou s nabídkou spokojeni a prostě jen rádi chodí do kina na filmové umění.

Kostelník:

Zároveň by to mělo být i místo, kde si můžete o filmech pohovořit, sdělit si své filmové dojmy a posedět si s filmovými fandy. Takový filmový bar nebo kavárna u kina je k naplnění této představy vždy výhra…

 

Váš filmový klub promítá zhruba jednou za čtrnáct dní, myslíte si, že tato periodicita je adekvátní velikosti města, jakým je Vsetín?

Mašata:

Myslím, že je to dostatečné. Filmový klub nemá monopol na dobré filmy a komu to nestačí může si další zajímavé tituly najít i v běžném programu kina.

Kostelník:

Ano. Spolupráce s běžnou dramaturgií kina je velmi dobrá a to co se nevejde do programu klubu pak má možnost vidět neorganizovaný divák v programu kina.

 

Jste filmový klub kategorie A. Co pro Vás toto zařazení znamená? Přináší to klubu nějaké výhody?

Mašata:

Do kategorií zařazuje kluby AČFK a ta také na základě kategorizace stanovuje výhody, kterými jsou třeba lepší podmínky při půjčování filmů, podpora při pořádání větších akcí nebo třeba slevy na Letní filmové škole.

Kostelník:

Především to pro nás znamená poctu a taky závazek. Je to ocenění naší mnohaleté práce s filmem, ale je to taky podnět k tomu, abychom se stále snažili, byli kreativní a přinášeli nové věci. Prostě …nebyli dnešní…

 

Když se podívám na program, zjišťuji snahu o uvádění také animovaných filmů a dokumentů. Mohl byste tyto žánry doporučit i ostatním filmovým klubům?

Mašata:

Rozhodně ano, jsou to plnohodnotná díla a jejich nabídka je rok od roku lepší.

Kostelník:

My jsme dokonce před lety šli až tak daleko, že jsme před klubové filmy zařazovali krátké animované nebo dokumentární snímky z archivu Krátkého filmu. Trochu jsme chtěli vzpomenout na minulost, kdy předfilm byl běžnou součástí kinoprogramu. Ekonomické důvody nás však časem donutili od této „novinky“ upustit.

 

Kromě filmů jako Kámen mudrců nebo Valčík z Bašírem lze ve Vašem programu nalézt také filmy komerčnějšího charakteru jako Prosíme, přetočte Michela Gondryho. Kde je podle Vás dnes hranice mezi artovým a neartovým filmem a mají i komerčnější filmy místo v dramaturgii filmového klubu?

Mašata:

Nerad bych se pouštěl do definice artových filmů. Jasné vymezení podle mě neexistuje a navíc se v čase posouvá. Třeba ve své době vyloženě komerční Casablanca je dnes součástí zlatého fondu. A navíc, poctivá komerce je mnohdy lepší než vykalkulované umění.

Kostelník:

Film je buď dobrý nebo špatný. To může být snímek z běžné distribuce, ale také kousek, který se tváří umělecky. Snažíme se naší klubovým divákům předkládat filmy spíše ty dobré. Navíc působení filmu je různé v čase, náladě i z pohledu osobnosti diváka.

 

Do jaké míry spolupracujete s Městem Vsetín?

Mašata:

Město Vsetín je pro nás důležitým partnerem. Jako nezisková organizace se pravidelně zapojujeme do vyhlašovaných grantových řízení a naše činnost je vnímána jako nedílná součást kulturní nabídky ve městě.

Kostelník:

Ročně získáme tak 100 tisíc korun z různých grantových programů a asi 50% z toho jsou granty z města. Bez těchto prostředků bychom nemohli organizovat naše projekce. Jsme také informováni o požadavcích města prostřednictvím kulturní komise města a pak se zapojujeme do potřebných aktivit. Loni jsme uskutečnili např. sérii seminářů dokumentárních a hraných filmů k výročí 700.let od první písemné zmínky o Vsetíně. Uspořádat seminář o našem významném občanu Záviši Kalandrovi spojený s projekcí dokumentu o této oběti komunistických procesů bylo docela náročné.

 

Je pro Vás důležitá spolupráce s tiskem a ostatními médii?, do jaké míry ji využíváte, setkáváte se s nějakými problémy v této oblasti?

Mašata:

Snažíme se s lokálními médii spolupracovat, nicméně je nám jasné, že naše činnost je pro ně většinou neatraktivní. Nejlépe se tímto způsobem daří propagovat akce originální a nové.

Kostelník:

Děláme co můžeme. Je málo těch, co by chtěli psát sami o sobě o naší činnosti. Jsme rádi z Vašeho internetovému časopisu a taky pomoci, které se nám v této oblasti již standardně dostává od AČFK.

 

Poměrně hojně využíváte webový prostor. Na Vašich stránkách lze najít kromě programu také anotace k jednotlivým filmům, možnost hodnocení, ale také pozvánky na další akce kulturního domu. Jak moc je pro Vás důležitý webový prostor a kolik času zabere jeho příprava?

Mašata:

Internet je důležitý komunikační kanál, možná už ten nejdůležitější. Je to médium, které jsme schopni obsluhovat sami a s nízkými náklady.

Kostelník:

Náš web je vytvořen díky nadšení členů výboru FK. Aktivně do něj přispívají 3-4 lidé a ti přicházejí také z novými podněty. Postavil jej zcela zadarmo jeden z našich členů někdy před 3 lety. Sám se o něj také stará. Zabere mu to tak 1-2 hodiny týdně.

 

Kromě filmů pořádáte také semináře s hosty jako například na podzim seminář Ať žije republika. Je o tyto semináře zájem? A jak těžké je dnes sehnat hosta do filmového klubu?

 

Mašata:

Naše semináře mají své stálé příznivce, a to i díky spolupráci se seniorskými kluby a také propagaci na středních školách. Hosté jsou většinou z řad filmových nadšenců a jezdí ochotně a rádi.

Kostelník:

Semináře vznikly jako potřeba rezonovat některé události filmovým způsobem. Někdy je obtížné vypátrat tu pravou filmovou osobnost, ale když ji najdeme tak rádi přijedou. Před lety jsme tu měli např. Ivo Pondělíčka, Fero Feniče, Josefa Císařovského nebo Karla Vachka. Loni pak scénáristu Jiřího Křižana nebo historika Jaroslava Boučka.

 

Jste členy Asociace českých filmových klubů. Může být právě Asociace nápomocná při přípravě semináře a shánění hostů?

Mašata:

AČFK nám pomáhá při zajišťování filmů a má i řadu kontaktů na filmaře, filmové publicisty a podobně.

Kostelník:

Asociace je pro nás otevřená pomocná ruka. Zejména realizaci naší „vlajkové“ akce, každoročního třídenního festivalu Letní filmový maratón, si bez jejich pomoci, rad a hledání cest jak zajistit filmy nedokážeme představit.

Jakým způsobem připravujete programovou nabídku? Má šanci zapojit se také širší členstvo filmového klubu?

Mašata:

Program připravuje organizační výbor našeho klubu. Snažíme se různými způsoby zapojit i širší členstvo, pořádáme ankety, hodnocení apod. Musím ale přiznat, že většina diváků je spíše pasivních a důvěřuje tomu, co jim vybereme.

Kostelník:

Čas od času hledáme dobrovolné spolupracovníky z řad členů na tvorbu dramaturgie nebo zajišťování úvodů. Naši dramaturgii taky ovlivňuje to, co vidíme na jiných akcích, kterých se zúčastňujeme (LFŠ, semináře ve Veselí a Hradišti, Febiofest atp.).

 

Spolupracujete se školami. Rozšiřuje se Váš filmový klub také o studenty? A mají prostor k seberealizaci?

Mašata:

Už řadu let se snažíme působit zejména na středoškoláky a nové diváky si vychovat. Problém je, že se většinou jedná ještě o lidi nevyhraněné, a i když se mezi nimi najdou aktivní zájemci, brzy odcházejí na vysokou školu a spolupráce končí.

Kostelník:

Naše spolupráce se studenty byla zahájena asi před šesti lety projekcemi tzv. Studentského filmového klubu v rámci dobrovolných aktivit studentů místního gymnázia. Tento cyklus vyústil před dvěma lety do projektu Film a škola (4 střední školy, víc jak 2000 účastníků a víc jak 35 filmových představení za školní rok. Film a školu řešíme v součinnosti s provozovatelem kina s navazujícími bezplatnými projekcemi Filmového dědictví.

 

V lednu vstoupil do české distribuce Projekt 100 2009, jehož dramaturgie je již výsledkem nového vedení Asociace. Vnímáte nějaké dramaturgické změny?

Mašata:

Rozhodně je tam znát nový přístup, ale myslím si, že mnohem více dramaturgii ovlivňuje snaha šetřit a splatit dluhy minulého katastrofálního hospodaření. Filmů je jen osm a i když jsou všechny kvalitní, tak třeba Psycho a Upír Nosferatu byli v posledních letech k vidění na mnohých akcích (LFŠ) a působí dojmem, že jsou jen do počtu.

Kostelník:

Vidíme snahu o větší tématické spojení předkládaných snímků. Na druhé straně cítíme určitou bezradnost jak se utkat s léta rozjetým cyklem, dát mu něco nového a ustát finanční rovinu projektu. Někdy kritici zapomenou na tu producentskou stránku, každé filmové akce. Letošnímu P 100 se určitě povedla výtvarná stylizace a propagační materiály.

 

V rámci Projektu 100 prošlo kiny desítky zajímavých snímků, určitě máte mezi nimi i ty své oblíbené – které to jsou? A jaký z filmů byste si přáli, aby do Projektu byl někdy zařazen?

Mašata:

Mezi moje nejoblíbenější rozhodně patří Velká žranice a Rocky Horror Picture Show, filmy ke kterým se stále vracím a mohu je vidět pořád. V dalších ročnících bych uvítal třeba detektivní klasiku Hluboký spánek a také některý kultovní japonský anime, například Ghost in the Shell.

Kostelník:

Mými favority byly v uplynulých letech filmy Metropolis, Příběh z Tokia nebo nádherný Zvjagincevův Ostrov. Nejeden filmový fanda by určitě zaplesal kdyby mohl vidět na plátně nádherný poetický film podle románu Richarda Bacha Racek Jonathan Livingston nebo hluboce meditativní snímek Roberta Bressona Deník venkovského faráře.

 

Váš filmový klub se prezentoval také na Letní filmové škole. Co pro Vás znamená možnost sebeprezentace na takové akci a jak hodnotíte loňský ročník ve srovnání s předchozími?

Mašata:

Taková možnost prezentace proběhla na loňském ročníku poprvé a rozhodně si myslím, že jde o dobrý počin, který přispívá k šíření dobrých nápadů a výměně zkušeností.

Kostelník:

Takovou příležitost vítáme a rádi toho budeme využívat nadále. Náš pravidelný Letní filmový maratón je dramaturgií zaměřenou na balkánské filmy i počtem promítaných filmů akcí, která překračuje hranice regionu. Určitě potřebuje propagační součinnost s ostatními akcemi AČFK. Co se týká Filmovky, loňský ročník byl méně dramaturgicky rozmáchlý, soustředil se více na témata a byl více „badatelský“. LFŠ byla dobrá a osobně se mi líbila.

Print Friendly, PDF & Email

Autor

Počet článků : 49

Zanechte komentář

© 2011 Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

http://25fps.cz/2020/corded-handheld-vacuum-cleaner-eraclean-stick-handheld-vacuum/
/25fps.cz
Zpět nahoru