Motiv křivého obvinění ve filmech Fritze Langa

Motiv křivého obvinění není v kinematografii ničím neobvyklým. Objevuje se již od jejích počátků, jmenovitě např. v jedné z dějových linií Griffithovy Intolerance (1916), až po současnost, jako třeba ve snímku Uprchlík (Andrew Davis, 1993). Nejednou jej využívá také mistr žánru thrilleru Alfred Hitchock – Na sever severozápadní linkou (1959) ad. Ve filmech Fritze Langa slouží k hlubšímu problematizování amerického soudnictví a společnosti vůbec.

Hrdina snímku Byl jsem lynčován (1936) Joe Wilson (Spencer Tracey) je cestou ke své snoubence (Sylvia Sidney) zatčen a obviněn z únosu. Rozběsněný dav pak zaútočí na věznici, kterou podpálí. Hrdinovi se podaří utéci, když mu dynamit vržený mužem z lynčujícího davu uvolní cestu ze zamčené cely. Všichni jej považují za mrtvého, zatímco on se nikým nezpozorován vrací domů ke svým bratrům. Lang se však nezastavuje pouze u konfliktu mezi nevinným člověkem a násilím zdivočelou lidskou masou beroucí spravedlnost do svých rukou. Neukazuje pouze zlem posedlou společnost, ale také zlo vyvěrající z jedincova nitra. Účastníci lynče jsou souzeni za vraždu člověka, ovšem ten žije (což už je samo o sobě paradoxní). Ambivalentní hrdina se skrývá, poslouchá v rádiu zprávy ze soudního řízení a čeká až budou samozvaní kati popraveni. Touží po pomstě a jejich smrti stejně jako oni prahli po jeho. Lang odkrývá slabiny americké justice a odvrácenou tvář na první pohled civilizované společnosti. Joe vychází ze svého úkrytu teprve poté, co jeho snoubenka Katherine odhalí, že lynč přežil (ani milované osobě o sobě nedá vědět), a naléhá na něj, aby zabránil potrestání nenáviděných lidí. Film tak vlastně končí šťastně, ale i tak zanechá v divákovi lehce mrazivý pocit a nabourá v něm jistotu o neomylnosti soudního systému.

Ve filmu Přes práh smrti (1937) jde Lang ještě dál. Eddie Talyor (Henry Fonda) je propuštěn z vězení a chce začít řádný život vedle své manželky Joan (Sylvia Sydney). Spořádaná americká společnost mu v tom ovšem brání. Šéf jej propustí z práce kvůli nevelkému zpoždění, aniž by si nechal cokoli vysvětlit. Bezcitně jej odmítne i ve chvíli, kdy ho přijde hrdina odprosit, aby ho znovu přijal. Když Eddie a Joan tráví první společné chvíle po tříletém odloučení v penzionu, jsou jeho zbabělými majiteli vykázáni poté, co se dozví o Eddieho trestanecké minulosti. Následně se odehraje loupežné přepadení bankovního vozu, za něž k trestu smrti na elektrickém křesle odsoudí Eddieho, který trvá na své nevině. Ovšem nikdo mu nevěří a ani divák nemá jistotu, že Eddie zločin skutečně nespáchal. Jednak se na místě činu nalezne jeho klobouk a Lang navíc neukazuje skutečného pachatele – Eddieho bývalého spoluvězně Monka (Walter de Palma) a naznačuje, že hrdina uvažuje o nezákonném řešení neblahé finanční situace způsobené propuštěním ze zaměstnání. Jeho nevina se prokazuje teprve při útěku z vězení, během nějž zastřelí vězeňského kněze. Na rozdíl od Joea, který krutě přihlíží soudnímu procesu, trpí Eddie výčitkami, že zabil člověka (nikdy před tím nikoho o život nepřipravil), jenž mu chtěl pomoci. S Joan (a posléze i s dítětem) prchá za hranice, přičemž cestou vykrádají lékárnu a kradou benzín. Obsluha benzínky na ně však svalí také „vybrání“ kasy. Odměna za dopadení manželů roste a stává se také motivací pro jejich udání. Když Joan kupuje Eddiemu cigarety (po tom, co svěřila dítě své sestře), zahlédne ji starý muž, jenž ji nehlásí policii z občanské uvědomělosti, ale pro peníze. Vše končí smrtí manželského páru, již smiřuje jen voice-over knězových slov. Avšak smíření patří umírajícímu hrdinovi, kterého společnost dohnala až k vraždě, nikoli společnosti a soudnímu systému, v nějž bezmezně věří.

V obou snímcích Lang stroze, o to však naléhavěji, upozorňuje na nedostatky amerického soudnictví, kritizuje americkou společnost a odhaluje zlo ukryté v jednotlivcích i skupinách z jednotlivců složených. Nevěří, že je systém bezchybný, nebo schopný své chyby napravovat. Na příkladu křivě obviněných hrdinů Joea Wilsona a Eddieho Taylora jej staví do zcela opačného světla, čímž obohacuje americkou kinematografii o nový náhled na danou problematiku.

Byl jsem Lynčován / Fury

Hrají: Spenser Tracey, Sylvia Sidney, Walter Abel, Edward Ellis, Bruce cabot, Walter Brennan

Režie: Fritz Lang

Scénář: Fritz Lang, Barlett Cormack

Kamera: Joseph Ruttenberg

Hudba: Franz Waxman

USA, 1936, 90 min.

 

Přes práh smrti / You only live once

Hrají: Henry Fonda, Sylvia Sidney, William Gargan, Barton McLane, Jeane Dixon, Jerome Cowan, Walter de Palma

Režie: Fritz Lang

Scénář: Gene Towne, C. Graham Baker

USA, 1937, 86 min.