Zde se nacházíte: 25fps » Téma » „Skutečně silné inspirační podněty vás nenechají na pokoji“

„Skutečně silné inspirační podněty vás nenechají na pokoji“

ROZHOVOR se skladatelem, scenáristou a režisérem Danielem Jankem – VERONIKA ZÝKOVÁ –

Daniel Janke, kanadský skladatel, hudebník, scenárista a režisér, který žije a tvoří v Yukonu a Montrealu, je znám především díky komponování hudby (pro koncertní pódia, divadlo, film, televizi a tanec), také však režíroval několik krátkých filmů (The Lottery Ticket, Finding Milton), z nichž nejznámější je cenami ověnčený snímek Jak lidé objevili oheň (How People Got Fire, 2009, 16 min.), který čeští diváci mohou znát ze zlínského festivalu pro děti a mládež (jehož se Daniel Janke zúčastnil) a 10. Přehlídky animovaného filmu Olomouc. Bavili jsme se zejména o tomto filmu, který je zajímavý nejen poetickými obrazy a fantazií spojující tradiční příběh původních obyvatel Kanady a „reálný svět“, ale slouží zároveň jako příklad velmi zdařilého propojení rotoskopie a klasické animace. Podívat se na tento fim ostatně můžete ve vysoké kvalitě po kliknutí na video výše.

Anglická verze rozhovoru je zde. / English version of the interview is here.

Četla jsem, že máte magisterský titul z York University v Torontu a také jsem se dočetla leccos o vaší hudební kariéře. Mohl byste mi ale povědět o vašem filmařském zázemí?
Vždycky mě zajímala tvorba filmů – vyprávění příběhů – když jsem si pohrával s tátovou super 8 kamerou. Skončil jsem jako zvukař na lokacích, což mě přivedlo na plac, blízko hercům a režisérům. A byl jsem velmi zaneprázdněn skládáním hudby k filmům – momentálně pracuji na hudbě k filmu oscarového animátora Chrise Landretha. Kombinace těchhle zkušeností mi dala dost dobrou perspektivu procesu vytváření filmů. Takže tak nějak se to stalo.

Váš projekt Alice and Other Heroes byl inspirován filmem Jana Švankmajera. Máte rád Švankmajerovy filmy? A jaké jsou vaše zdroje inspirace při tvorbě filmů?
Četl jsem o Švankmajerově Alence, když jsem byl před pár lety na zlínském festivalu. Je to opravdu úžasný film. Vždy jsem cítil, že velkou zásluhu na tom má animátor [stop motion animator] Bedřich Glaser, protože v animaci spočívá jedinečný duch tohoto filmu. Co se týče mého procesu, obrazy nebo jiné konkrétní silné nápady se zdají být startovacími body, odtud pak věci rozkvétají – stejně jako v případě skládání hudby. Používám tento přístup jako druh určitého osobního kreativního barometru. Pokud nápad není sám o sobě dostatečně silný, aby mě popoháněl k akci, pak se obvykle ptám sám sebe, jestli si zaslouží být přetaven do podoby filmu nebo hudby, a dám ho k ledu s tím, že se k němu možná znovu vrátím později. Ale skutečně silné inspirační podněty vás nenechají jen tak na pokoji. Vyženou vás ráno z postele a křičí na váš, ať se dáte do práce!

Napsal jste scénář a hudbu k úspěšnému animovanému filmu How People Got Fire,  který jste režíroval pro kanadskou Národní filmovou radu (NFB). Tento snímek je výjimečný spojením tradiční animace a rotoskopie. Byla to vaše volba?
Ano, rozhodl jsem se, že k vyprávění tohoto příběhu chci nalézt cestu, jak se vizuálně pohybovat mezi současným světem a světem tradičního příběhu/legendy. Živá akce/roto zkombinovaná s klasickým přístupem se zdála být řešením. Potom to byl proces najití animátorů, kteří mají tyto schopnosti, a ti definovali konečnou vizuální stránku filmu.

Chtěl jste tento příběh, který jste znal roky, nejprve realizovat pro rozhlas. Mohl byste popsat dlouhou cestu příběhu do podoby filmu?
Jak lidé objevili oheň byl ve skutečnosti původně rozhlasový kus. Stařešina, paní Kittie Smithová, zemřela krátce poté, co jsme jej dokončili, a projekt byl z respektu odložen, tak jak je to tradicí mezi Tlingity a Prvními národy tohoto regionu Kanady. Po přiměřené době – v tomto případě 15 letech (!) – mě vnučka Judy Gingellová oslovila na veřejné akci a řekla, že je v pořádku, když příběh její babičky znovu zpracujeme, třeba jako film. Takže to byl doopravdy Judyin nápad. Ale vidíte; příklad nápadu, který má sám o sobě sílu.

Volba použít voiceover dívky, která mluví všechny postavy v „Současném světě“, funguje opravdu dobře. Byl to záměr od začátku?
Ano. Jsem rád, že se vám to líbí. Záměr byl ten, že jeden hlas renderuje narativ více jako vnitřní proces naší ústřední postavy, zintimňuje a zplnomocňuje ji a činí ji tedy silnější.

Jak rotoskopované, tak tradičně animované části mají silný vizuální styl. „Krkavčí legenda“ je kreslená uhlem a dva vizuální styly má také „Současný svět“; rotoskopované postavy v akvarelovém, ručně malovaném pozadí. Jaké programy byly užity pro převedení živé akce do finálního vzhledu?
Hlavním programem byl Silouette, propojený kvůli kompozitování s After Effects. A jak jste řekla, pozadí je celé akvarelové, což dodává scénám přirozený vzhled.

Spolupracoval jste s Christopherem Auchterem, který animoval „Krkavčí legendu“, a Jayem Whitem, jenž byl hlavním animátorem „Současného světa“. Rotoskopování však zaměstnalo více lidí.1 Jak dlouho tato část práce trvala a za jak dlouho byl hotov celý film?
Chris přispěl svými výjimečnými dovednostmi a definoval klasickou část filmu – takže je to film Chrise Auchtera. Jay White udělal klíčová okénka filmu, nastavil akvarelový styl a řídil studio – je to také film Jaye Whitea. Zaměstnali a zaučili jsme 4 mladé umělce, kteří pracovali v domácím studiu ve Whitehorse. A několik z nich pak pokračovalo v tvorbě filmů – zejména Andrew Sharp. Odhaduju, že tvorba filmu trvala celkem asi rok. Studio fungovalo zhruba 4 měsíce. Chris pracoval sám asi 8-10 měsíců. Jay pracoval většinu roku, což zahrnovalo kompozitování a vše další. Potom jsem nahrál hudbu a dělali jsme zvuk atd.

Mohl byste mi povědět o svém projektu, který by měl být uveden v únoru?
River [7:40] je něco jako moje milostná aféra s řekou Yukon. Byla celá natočená na super 8 nebo používá útržky z archivních záběrů. Film popisuje řeku, jak plyne ze současnosti do minulosti. Během dní zalaté horečky byla malá města na vzestupu, řeka se hemžila lidmi, parníky pendlovaly po vodě, lesy byly káceny, divočina byla zděšená. V současnosti jedinými cestovately, které vidíte na řece, je pár dobrodružství hledajících kanoistů, divočina se značně navrátila a břehy jsou lemovány ruinami, které postupně pohltl rostoucí les. Je to řeka, která teče proti trendům moderních časů. Film je zamýšlen pro promítání s živou hudbou a již měl turné po Kanadě s Bozzini String Quartetem.

Print Friendly, PDF & Email
  1. “The production will also train two or three additional Yukon-based animators to work on the film for a period of 7 months.” – source: http://www.onf-nfb.gc.ca/eng/press-room/?id=14767 []

Autor

Veronika Zýková
Editorka, garantka rubriky Český film

Zajímají mě méně probádané či neprobádané oblasti československé kinematografie, nerealizované scénáře, krimi inscenace Čs. televize 60. a 70. let, současný český film, současné britské TV seriály a série (opět zejména krimi), videohry (především adventury), české i světové komiksy a další oblasti a témata. To vše střídavě, průběžně, současně, jak to přichází, odchází a navrací se ke mně...

Počet článků : 263

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru