Jaký otec, takový syn
RECENZE – KOMIKS: Stan Sakai – Usagi Yojimbo: Na cestách s Jotarem – JAROSLAV STUCHLÝ –
Usagiho fanoušci dobře vědí, že Jotaro je syn titulního hrdiny. A vědí to také všechny postavy, s nimiž se dvojice na své cestě setká. Jediný, kdo nic netuší, je samotný Jotaro, který žije v přesvědčení, že jeho otcem je samuraj Kenichi. Podoba a povaha se však nezapřou – chlapec je stejně impulsivní, sebevědomý, zbrklý a ztřeštěně odvážný, jako byl zamlada jeho „strýček“.
Osmnáctý svazek populární série Stana Sakaie Usagi Yojimbo předkládá čtenáři šest povídek. V první (Ze stínů) musí Usagi čelit úkladu nájemných vrahů, kteří hledají uprchlou vůdkyni klanu Neko ninjů Chizu. Duchové válečníků jsou klasickým příběhem vydřidušského pána, jehož pověrečného strachu Usagi využije k udělení lekce. Komainu znovu uvádí na scénu vychytralou zlodějku a artistku Kitsune. Ani cech nájemných vrahů Koroshi nikdy nespí. V povídce Tomago však zkušený čtenář na rozdíl od Usagiho jeho člena velmi rychle odhalí. Usagi a tengu je z rodu povídek, jež považuji v celé sérii za nejlepší, protože se vracejí do doby, kdy byl hrdina (zhruba v Jotarově věku) žákem mistra Katsuichiho. Tyto výchovné příběhy nepůsobí nikdy násilně a citlivě ukazují, jak komplikovaná je cesta od dětské svéhlavosti, sobeckosti a neuváženosti k dosažení životní moudrosti. V povídce vystupuje nižší božstvo tengu, čímž se Sakai dostane k poslednímu příběhu Sumi-e (souprava na kaligrafii), kde naplno rozbalí japonskou démonologii. Však má také Usagi plné ruce práce, a proto přijímá pomoc lovce démonů a monster Sasukého. Závěr zůstává otevřený (Usagi pátrá po zmizelém Jotarovi), pokračování s názvem Otcové a synové se dočkáme na jaře příštího roku.
Pro Cestování s Jotarem platí totéž, co pro ostatní díly série. Je to skvělý comics, ale více vzrušení si užijí ti, kteří znají osud Chizu, vědí, jaké události formovaly Kitsune, oblíbili si životní lekce mistra Katsuichiho nebo tuší, proč Usagi zrovna nemusí Sasukého, ronina, který opět ví víc, než říká (Usagi Yojimbo: Maska démona). Ti ostatní budou nejspíš souhlasit s Jotarem, když nadšeně říká, že se „strýček“ zná s těmi nejparádnějšími lidmi.
Peter Laird v předmluvě z roku 2004 skládá poklonu Sakaiově mistrovství a trpělivé práci. Po všech stránkách autorské dílo (scénář, kresba, tuš, lettering) si udržuje stabilní špičkovou úroveň, takže nelze říct, že by některý z dílů byl dějově slabší nebo výtvarně odbytější. S Usagim prostě čtenář nekupuje zajíce v pytli, ale akci, napětí, humor, emoce, vzorce správného chování, vhled do japonské historie a folklóru a v neposlední řadě již zmíněnou životní moudrost.
Jotaro: „K čemu je dobré být mistrem šermířem, když nebojuješ?“
Usagi: „Člověk se stává mistrem šermířem, aby nemusel bojovat.“
Jestli by tohle nepodepsal i Akira Kurosawa, tak už nevím…
Stan Sakai: Usagi Yojimbo: Na cestách s Jotarem
Nakladatelství CREW, Praha 2012
212 stran
249 KčPředchozí články vážící se k sérii Usagi Yojimbo:
Komiksový důvod k radosti
Usagi Yojimbo 15: Ostří trav II: Pouť do svatyně Atsuta
Usagi Yojimbo 16: Bezměsíčná noc
Usagi Yojimbo 17: Souboj v Kitanoji
Autor
