Koncentráčnický film
KONCENTRÁČNICKÝ FILM – Editorial – VERONIKA ZÝKOVÁ, BARBORA SLEZÁKOVÁ –
V tomto čísle si můžete přečíst devět textů věnovaných konkrétním osmi titulům1 tzv. koncentráčnického filmu, tedy poměrně rozsáhlé oblasti české a slovenské kinematografie (viz seznam níže), která zahrnuje filmy reflektující události 2. světové války, konkrétně zkušenost s nacistickými koncentračními tábory. Řada filmů, pokud si koncentráčnický film vymezíme šířeji, je tak s spjata s koncentračními tábory2 spíše nepřímo, ať už v podobě zčásti neznámé hrozby, které se postavy snaží vyhnout, nebo skrze vzpomínky na prožité hrůzy, se kterými se vypořádávají. Předlohou pro několik výrazných filmů byla díla Arnošta Lustiga (Démanty noci, Dita Saxová, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, Transport z ráje)3. Pozoruhodné filmy vznikly také na základě předloh dalších autorů, Hany Bělohradské (…a pátý jezdec je Strach), Ladislava Grosmana (Obchod na korze) ad. V některých případech je osud – v tomto případě – hrdinek spojen s komunistickým odbojem (Marie Kudeříková – …a pozdravuji vlaštovky, Jožka Jabůrková – Zastihla mě noc).
Žánrově se jedná většinou o psychologické filmy, v daném okruhu však nalézáme také řadu titulů, kde převládá akční rovina (zejména u filmů natočených v 80. letech). Mezi nejplodnější režiséry v této oblasti patří Zbyněk Brynych a Antonín Moskalyk. Paradoxně a zároveň pochopitelně – z hlediska doby, ve které filmy vznikaly – v těchto snímcích nenalézáme, s výjimkou Daleké cesty Alfréda Radoka, téměř vůbec výraznější reflexi samotného židovství. Do filmů se naopak někdy méně, jindy výrazně promítá komunistická ideologie. Do jaké míry, to je spolu s dobovou reflexí a analýzou stylu vybraných snímků jedním z předmětů zkoumání textů, které si můžete přičíst v tomto čísle.
Příspěvky tvoří, s výjimkou textu Tomáše Břízy o filmu Boxer a smrť, upravené práce, jež vznikly pro seminář Český koncentráčnický film 1949–1985, který vedl dr. Zdeněk Hudec v zimním semestru 2010 na Katedře divadelních, filmových a mediálních studií FF UP v Olomouci.
Český a slovenský koncentráčnický film 1949–1990 4
Daleká cesta (1949, Alfréd Radok) / DVD / 1. text, 2. text
Život je silnější (1955, Jaroslav Hužera) – krátkometrážní
Romeo, Julie a tma (1959, Jiří Weiss)
Přežil jsem svou smrt (1960, Vojtěch Jasný)
Sousto (1960, Jan Němec) – krátkometrážní
Noční host (1961, Otakar Vávra) – 1. text, 2. text
Boxer a smrť (1962, Peter Solan) / DVD / text
Transport z ráje (1962, Zbyněk Brynych) – text
Zpěv který nezemřel (1962, Drahomíra Vihanová) – krátkometrážní
Králíček (1963, Dušan Klein) – krátkometrážní
…a pátý jezdec je Strach (1964, Zbyněk Brynych) / DVD / text
Démanty noci (1964, Jan Němec)
Vajíčko (1964, Zdeněk Kopáč) – krátkometrážní
Anděl blažené smrti (1965, Štěpán Skalský)
Obchod na korze (1965, Ján Kadár, Elmar Klos) / DVD
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (1965, Antonín Moskalyk) – TV / text
Dita Saxová (1967, Antonín Moskalyk) / DVD / text
Já, spravedlnost (1967, Zbyněk Brynych) / DVD / text
Adagio (1970, Pravoslav Flak) – krátkometrážní
…a pozdravuji vlaštovky (1972, Jaromil Jireš) / DVD / 1. text, 2. text
Podezření (1972, Jiří Krejčík)
Počkám, až zabiješ (1973, Stanislav Černý)
Milenci v roce jedna (1974, Jaroslav Balík)
Cukrová bouda (1980, Karel Kachyňa)
Schůzka se stíny (1982, Jiří Svoboda)
Kukačka v temném lese (1984, Antonín Moskalyk)
…nebo být zabit (1985, Martin Hollý)
Zastihla mě noc (1985, Juraj Herz)
Král kolonád (1990, Zeno Dostál)
Poslední motýl (1990, Karel Kachyňa)
- Viz seznam s odkazy níže. Dříve jsme se věnovali rovněž snímkům Noční host (v kontextu čs. ŠÚ filmů, od předlohy k samotnému filmu) a Daleká cesta (snímek v kontextu Radokovy tvorby). [↩]
- Případně nacistickým vězením (…a pozdravuji vlaštovky) či terezínským ghettem, tedy nikoli likvidačním, ale sběrným táborem (Daleká cesta, Transport z ráje). [↩]
- Další židovský autor, který ve své tvorbě, ovšem v mnohem menší míře, reflektoval holocaustovou tematiku, ač sám prožil a přežil válku na frotně, je Ludvík Aškenazy (Noční host, krátkometrážní Vajíčko). Další autor, jehož beletrie je spjata s touto tematikou, je Ladislav Fuks. Ačkoli autor nebyl Žid, k Židům měl velmi blízko. Jeho psychologický román Pan Theodor Mundstock se přes svou filmovost z nejrůznějších důvodů na filmové plátno nedostal. [↩]
- Tento seznam si nenárokuje být nejúplnějším či nejpřesnějším výčtem všech filmů spjatých s danou tematikou. Může být postupně doplňován. Samozřejmě některé tituly jsou na hraně toho, co lze považovat za koncentráčnický film. Nejsou zahrnuty například dvě adaptace povídek Oty Pavla Smrt krásných srnců – krátkometrážní, 1975, Vladimír Merta a celovečerní, 1986, Karel Kachyňa. [↩]