Zde se nacházíte: 25fps » Téma » Film noir a americké město: Rozhovor s Nicholasem Christopherem

Film noir a americké město: Rozhovor s Nicholasem Christopherem

Film noir a americké město: Rozhovor s Nicholasem Christopherem
TÉMA – FILM A MĚSTO: Rozhovor s Nicholasem Christopherem – MILAN HAIN –

Nicholas Christopher (narozen 1951) je americký romanopisec, básník a autor studie Somewhere in the Night: Film Noir & the American City (1998; rozšířené vydání 2007). Více informací o něm a jeho díle můžete najít zde.

Původní anglická verze rozhovoru je k přečtení zde. / English version of the interview can be found here.

Proč je podle vás film noir tak důležitý pro naše chápání amerického města a jeho zpodobení v kinematografii?
Říkám tomu “uprchlické záběry poválečné Ameriky”, což je fráze, která je dnes často citována. A stojím si za ní. Je skutečně těžké představit si americké město bez filmu noir. Představuje temnou stranu a podvědomí naší kolektivní mysli; srdce a duši, které společně vytvářejí velké světové město, o němž Spengler hovoří v Zániku Západu.1 Film noir ovlivnil téměř všechny americké filmaře od 40. let dále, včetně osobností typu Scorseseho, Eastwooda a řady dalších. Ve své knize se zabývám neo-noiry, tedy skutečnými filmy noir, nikoliv jejich imitacemi. Například Švindlíři (The Grifters, 1990) nebo Obvyklí podezřelí (The Usual Suspects, 1995) zřetelně pokračují v noirové tradici. Film noir se ovšem do americké kinematografie otisknul i v mnohem obecnějším směru.

Mohl byste našim čtenářům vysvětlit, co myslíte termínem nekropolis?
Nekropolis je město mrtvých. Mohl by to být například hřbitov. Nebo – ve vztahu k filmu noir – město mrtvých duší, postapokalyptické město.

Který snímek podle vás nejlépe vystihuje obecné představy o noirovém městě?
Existuje mnoho noirových portrétů amerických měst, které jako celek vytvářejí jakousi šablonu definitivního noirového města. Los Angeles v Líbej mne až k smrti (Kiss Me Deadly, 1955). San Francisco v Pryč od minulosti (Out of the Past, 1947). New Orleans v Dead Reckoning (1947). A New York v celé řadě noirů, zejména v 99 River Street (1953)2, Deadline at Dawn (1946) a Domu na 92. ulici (The House on 92nd Street, 1945).

Přestože se většina filmů noir odehrává ve městě, několik z nich je zasazeno do venkovského prostředí. Jak si můžeme vysvětlit jejich “existenci”? A jak podstatné jsou pro noirový cyklus?
Jejich význam spočívá v tom, že noirový étos nesou v myslích a duších jednotlivých postav. Což znamená, že konflikty a hrozby noirového města vynášejí ven za jeho hranice. Existuje celý subžánr noirů odehrávajících se v poušti, například Border Incident (1949)3 a Polibek před smrtí (A Kiss Before Dying, 1956). Nebo mé oblíbené noiry odehrávající se ve vlacích, kterými se podrobně zabývám v knize Somewhere in the Night. Nejraději z nich mám The Narrow Margin (1952), za zmínku ale stojí i Union Station (1950) a Berlin Express (1948).

Pokud srovnáme noiry režírované emigranty (Otto Preminger, Fritz Lang, Robert Siodmak) se snímky rodilých Američanů, najdeme mezi nimi nějaké zásadní rozdíly?
Exulantští filmaři si s sebou z Vídně a z berlínských studií UFA přinesli postupy německého expresionismu, ale brzy se z nich stali Američané a svýj styl si finálně vytříbili až ve Spojených státech. Například Billy Wilder, který je mimo jiné znám pro své jízlivé komedie, byl režisér proškolený v Německu, který dal vzniknout skvělým noirům jako třeba Pojistce smrti (Double Indemnity, 1944). V Americe o něm však málokdo smýšlí jako o evropském režisérovi. A podobně je to i s většinou jeho kolegů. Jsme tu tak blízko evropské kultuře – s tolika evropskými imigranty z 19. a 20. století – že evropský “vliv” je všudypřítomný. Ostatně, Charles Chaplin byl Brit a odnesl si s sebou tradici anglického vaudevillu a temného ducha Dickense.

A jak je to s noiry zasazenými do evropských měst (napadají mě Třetí muž a Noc a město)? Je na nich něco unikátního nebo specifického?
Jsem přesvědčen, že jediná věc, která je na nich jedinečná, je právě fakt, že se odehrávají v Evropě. Třetí muž (The Third Man, 1949) má britského režiséra (Carola Reeda – pozn. MH) a noir Noc a město (Night and the City, 1950) byl režírován Julesem Dassinem, Evropanem, který se stal Američanem, ale v 50. letech byl vyštván v důsledku politických honů na čarodějnice.4 Zásadní je skutečnost, že Vídeň a Londýn, které tyto snímky zobrazují, byly přímo – a brutálně – ovlivněny druhou světovou válkou. V Třetím muži je Vídeň rozbombardované město – stejně jako Berlín a Frankfurt v Berlin Express, dalším noiru natáčeném v Evropě americkým režisérem s evropskými kořeny, Jacquesem Tourneurem. (Režíroval i Kočičí lidi.) Až na Honolulu zůstala americká města válkou nepoznamenána; naši vojáci v boji proti fašismu umírali na evropské a asijské půdě, ale naše města zůstala ušetřena. To je jeden z důvodů, proč – vedle faktu, že se jednalo o zbabělý útok na nevinné civilisty – 11. září znamenalo takový šok pro americkou psyché. Dvě naše významná města byla napadena našimi vlastními komerčními letouny, ovládanými vrahy. Američanům se tak dostalo bezprostředního, příšerného poznání toho, co Evropané zažili během dvou světových válek.

Šíře vašeho záběru je obdivuhodná – v knize stopujete nejen vlivy německého expresionismu nebo tradice hard-boiled detektivek, ale i amerického malířství a fotografie. Mohl byste se o nich krátce zmínit?
Edward Hopper a Charles Sheeler jsou zásadními představiteli noirového étosu v malířství. Hopper byl skrz na skrz Newyorčan, který se rád jen tak potuloval městem. Celou řadu výjevů z jeho obrazů nalezneme i ve filmech noir. Je tak trochu ironie, že jako mladý muž se živil tvorbou filmových plakátů a později jeho obrazy ovlivnily film tak výrazným způsobem.

Vaše kniha vyšla v roce 1998. Narazil jste od té doby na film (nebo knihu, článek), který by výrazně pozměnil nebo obohatil vaše vnímání vztahu filmu noir a amerického města?
Rozšířená verze mé knihy byla vydána v roce 2007 k 10. výročí prvního vydání. Vřele ji doporučuji! Velmi se mi líbila kniha Nathaniela Riche San Francisco Noir.5

Jakým způsobem jste byl ve vaší románové a básnické tvorbě ovlivněn filmem noir?
Většina mé tvorby se bezprostředně dotýká města, konec konců jsem rodák z New Yorku. Spousta mých básní se zabývá tématy, která jsou vlastní i noiru: sny, násilím, válkou, identitou, městem jako labyrintem možností, ale také vězením. Mé romány Franklin Flyer a Veronica byly noirem výrazně ovlivněny a inspirovány: první z nich se odehrává během velké hospodářské krize a druhé světové války, ten druhý je zasazen do nočního města, kterým je New York, a rovněž do temných hlubin alžbětinského Londýna.

přeložil Milan Hain

Print Friendly, PDF & Email
  1. rozsáhlá kniha Oswalda Spenglera Zánik Západu: obrysy morfologie světových dějin vyšla v českém překladu před dvěma lety []
  2. více v chystaném článku o filmech noir Phila Karlsona []
  3. více o filmu v článku Jany Bébarové zde []
  4. Ve skutečnosti se Dassin narodil v USA, konkrétně v Middletownu ve státě Connecticut. Nicméně jeho rodiče byli evropského původu. []
  5. rozhovor s Nathanielem Richem se na 25fps objeví v horizontu několika dní []

Autor

Milan Hain
Počet článků : 126

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru