Zde se nacházíte: 25fps » TV » The L Boat I

The L Boat I

TV – POSTMODERNISMUS: The L Boat I – IVETA JANSOVÁ

Na rozdíl od televizního programu před padesáti, třiceti, nebo dokonce i deseti lety skýtá dnešní světová TV tvorba mnohem větší charakterovou pestrost, ať už v rasovém, sociálním, genderovém či sexuálně orientačním slova smyslu. Přestože taková emancipace byla velice pozvolná a místy pomalostí až ubíjející, lesbických a obecně LGBT postav je na televizních obrazovkách stále více, i když jejich zobrazení je v různé míře i nadále, až na několik světlých výjimek, provázeno stejnými stereotypy. Následující řádky se pokusí vykreslit mapu zahraničních seriálů, ve kterých se objevily zajímavé lesbické postavy a páry. Mapa to bude nepřesná, neúplná a více či méně subjektivně zabarvená, ovšem jejím cílem není dokonalý kartografický úkon, nýbrž představení vybraných sérií či dvojic a zpracování jejich příběhu v podloží různých zemí původu.

Pole hojnosti

Zřejmě nebude překvapením, že místem s téměř nejfrekventovanějším výskytem lesbické tematiky jsou seriály americké. Ve starších sériích (myšleno těsně po roce 2000) byly lesbické postavy spíše epizodní a stávalo se také, že se jedna z hlavních postav „zbláznila“ do dívky, ale po chvíli se opět navrátila k heteronormativu (př. The O.C. – Marissa a Alex neboli Mischa Barton a Olivia Wilde). Pravdou je, že takové schéma se v menší míře objevuje dodnes. Lesbická tematika se v současnosti často objevuje v tzv. teen dramatech, tedy v seriálech určených pro mladistvé (Degrassi: The Next Generation – Paige a Alex nebo Fiona a Imogen, Pretty Little Liars – Emily a Maya, Paige, Samara nebo Glee – Santana a Brittany). Ve zmíněných seriálech jsou postavy již rozvíjeny úplněji a přes trable spojené s prvotním popíráním, coming outem a hledáním lásky, jejichž řešení mají seriály více méně společné, jsou charaktery ve své sexualitě kontinuální. Obdobné strasti se snaží překlenout také dospělé fiktivní postavy, a to např. v seriálech All My Children nebo Chirurgové (Grey’s Anatomy) s velice populární dvojicí Callie a Arizona (Sara Ramirez, Jessica Capshaw), které jsou dokonce sezdány a mají dítko. Přestože sérií, kde se lesbická tematika objevila, je v americkém zázemí velké množství, kvantitativně zcela převažují typové epizodní role, hlavních a pravidelných vedlejších charakterů je i nadále pomálu. Ať už tyto seriály vytvářely obraz „pozitivní“, realistický, stereotypní či „negativní“, není prioritou vyjmenovat je všechny. Co je však nutným dodatkem k americkým počinům, jsou dva seriály zasvěcené této problematice téměř cele: matka všech následných pokusů Láska je láska (The L Word) a nenápadné teen dramátko South of Nowhere. Hlavními hrdinkami South of Nowhere jsou totiž dvě dívky, které se přes klasický set patálií (teen, ale i gay) propracují k lesbickému svazku. Poměrně zásadní je v seriálu zobrazení přijmutí sexuality jak sama sebou, tak rodinou. Dokonce se zde objevuje i onen pověstný vymítač homosexuality. Nakonec ale vše dopadá ve prospěch racionality a lásky k potomstvu, a tedy nutného přijetí všech jinakostí. Příběh Ashley (Mandy Musgrave) a Spencer (Gabrielle Christian) je mezi zasvěcenými nedílnou součástí lesbické TV reprezentace.

Království syrovosti

Ve srovnání s americkou produkcí ta britská možná ztrácí na četnosti, ovšem dohání to na propracovanosti postav, poměrně velké realističnosti a vítané absenci typicky americké idealizace. Zářným příkladem je romantická dramedy Sugar Rush vyprávěná hlavní představitelkou Kimberly Daniels (Olivia Hallinan). Patnáctiletá Kim bez velkých skrupulí seznamuje diváky se svým životem, sexualitou a především romantickým poblázněním svou nejlepší kamarádkou Mariou „Sugar“ Sweet (Lenora Circhlov), pro kterou by bývala snesla modré z nebe (láska k nejlepší kamarádce je hojně využívaným schématem). Způsob jejího vyprávění je protkán sarkasmy, ironií a podporuje tak komičnost situací, do nichž se Kim díky své oddanosti k Sugar dostává. Sugar si je Kiminy náklonnosti vědoma a hojně jí zneužívá, zatahuje Kim do světa alkoholu, večírků a drog, přičemž nelituje aplikovat své umění flirtu, aby Kim měla tam, kde momentálně potřebuje. Během první série se diváci dočkají pouze ovíněného polibku a v poslední epizodě dokonce i naděje v podobě milování obou hrdinek. Druhá série však okamžitě dokazuje, že Sugar je stále egoistickou mrchou, ale naštěstí je Kim do cesty seslána dívka Saint (Sarah-Jane Potts) a konečně začíná něco, co alespoň v konturách připomíná vztah. Seriál vtipně zpracovává potíže s přijmutím vlastní sexuality, coming outem rodině, navázáním vztahu a to všechno za neustálých vpádů ó majestátné Sugar. Komičnost posiluje i Kimino zázemí zpodobněné sexuálně experimentujícími rodiči a pubertou zmítaného bratra, který se pohybuje na hranicích emo, goth a queer subkultur.

Překvapivým zástupcem z britských luhů a hájů je dvojice Sophie Webster (Brook Vincent) a Sian Powers (Sacha Parkinson), která se v roce 2010 objevila v jedné z nejdéle vysílaných britských soap oper Coronation Street (vysílána od roku 1960). Sophie (divákům již od dětství známá postava) si pozvolna uvědomuje svou náklonnost k nejlepší kamarádce Sian (opět použitý model nejlepších kamarádek) a v emocionálně vypjaté situaci ji políbí.1 Polibek vyvolá u Sian exemplární případ gay paniky. Zde je možné také pozorovat stereotypní vyobrazení lesbické ženy jako predátorky útočící na své heterosexuální okolí (platí i pro gay muže), které je ztělesněno panickým ukončením komunikace ze strany Sian a jejích hrubých slov na Sophiin účet. Za nějaký čas Sian zjišťuje, že svou přítelkyní postrádá, a tak se děvčata po dalším pokusném líbání dávají dohromady. Spojení dvojice a jejich štěněcí krůčky jsou vyobrazeny naprosto věrně žánru, ze kterého vzešly – soap opeře. Diváci jsou proto svědky kolotoče, kde pozorují tajný vztah, jeho odhalení, mladistvá dramata bez relace ke vztahovým bolům, na druhé straně i vztahové kotrmelce, tragické pády z kostelních střech, ale také zvuk kostelních zvonů, záblesk svatebních šatů a mnoho dalších událostí. Zkrátka a dobře nekonečný koloběh harmonie střídající zdánlivě nepřekonatelné bouře. Jak vidno, je to skutečně příběh hodný svého žánru, bohužel také patří k těm s neradostným koncem (jak typické), ovšem je neméně důležitý pro LGBT komunitu a liberalizaci pohledu na tuto problematiku v rámci regionu.

Třetí jezdecký kůň z britské stáje neboli jedno z nejsyrovějších (drogy, láska, nenávist, rivalita, alkohol, sex, …), nejdramatičtějších a nejlepších teen dramat současnosti – Skins. Seriál funguje na principu generací středoškolských studentů, přičemž jedna generace je zpravidla reprezentována dvěma sezónami. Pár, o kterém bude řeč, patří do druhé generace (tedy 3. a 4. sezóna) a je zároveň jedním z nejoblíbenějších párů lesbického fandomu vůbec. Touto „slavnou“ dvojicí není nikdo jiný než Emily Fitch (Kathryn Prescott) a Naomi Campell (Lily Loveless), známé také jako Naomily. Emily je představena jako dvojče Katie Fitch, které vždy stojí v jejím stínu, Naomi je naopak velice svérázná, solitární a sebevědomá intelektuálka. Od prvních minut je zřejmé, že Emily chová k Naomi jakési hlubší city, je však stále stínovým hráčem své sestry, a tak se spokojuje s toužebnými pohledy z bezpečné vzdálenosti. Fakt, že je lesba, si uvědomuje velice rychle a její city se zdají být den ode dne silnější. Na druhé straně Naomi jakékoli emoce, které by jen zaváněly homosexualitou, odmítá a na Emily pohlíží se svrchovaným opovržením. To jí však nebrání v tom, aby si s Em v alkoholovém opojení vyměnila několik žhavých polibků. Naomin coming out je strastiplný a dlouhý, několikrát je příčinou Emilyiných raněných citů a všudypřítomné frustrace. Dokonce i po společně strávené romantické noci v opuštěných lesích, která je jednou z nejcitlivěji zahraných a natočených seriálových scén lesbického milování (velice implicitního samozřejmě), si nedokáže lásku k Emily přiznat. Až fyzická sesterská roztržka a žárlivost Naomi konečně otevírají oči.2

Na britských ostrovech se objevily i další počiny brousící v lesbických vodách, ale stejně jako u předchozí destinace je není třeba všechny vyjmenovávat. Za zmínku stojí, že kraťoučký lesbický vztah proběhl i v seriálu Mistress (Jessica a Alex – Shelley Conn a Anna Torv), ale bohužel došlo ke stereotypnímu ochutnání a následnému úprku zpět k heteronormě. Do britských stájí samozřejmě patří i zdařilý seriál s primární pozorností na lesbickou tematiku – Lip Service. Sice na druhé straně polokoule, ale přesto pod nadvládou královny se na australských televizích objevil také komediální seriál Kick (Layla a Jackie), který mimo sexuální orientace zahrnuje i problémy spojené s odlišností kultur a s nimi souvisejících zvyků a norem.

Hájemství otevřenosti

Další zastávkou v této seriálové pouti bude sousední Německo, kde je bližší pozornost věnována pouze dvěma seriálům. První z nich – Verbotene Liebe (Forbidden Love) – je velice průlomová soap opera, a to konkrétně svým přístupem k jinakosti vůbec, která prezentovala již velké množství LGBT postav, přičemž homosexualitu automaticky stavěla a staví na roveň s heterosexualitou. Přestože je seriál světově proslulý především fiktivním gay párem Christiana Manna a Olivera Sabela, stejně tak jako lesbickým párem Carly von Lahnstein a Stelly Mann, následující řádky se blíže podívají na méně známý lesbický vztah Rebeky von Lahnstein (Jasmin Lord) a Miriam Pesch (Romina Becks). Rebecca je dcerou ze zámožné rodiny von Lahnstein a Miriam servírka (a studentka psychologie) její oblíbené kavárny/baru vlastněné přáteli obou žen. Příběh dvojice začíná frustrací z nedostatečného a nekvalitního výběru na vztahovém marketu a rozhodnutím relaxačního dne bez mužů v nedalekých lázních. Plán brzy zhatí skupina namyšlených mladíků, pro jejichž odpuzení Miriam Rebeku políbí, což překvapivě zafunguje (jeden by čekal perverzní poznámky a žádosti o zapojení) a chlapci uraženě odchází. Toto drobné políbení způsobí apokalyptický chaos Rebečiných myšlenek a zbytečné přeanalyzování situace. Sama pak po mnohadenním přemýšlení a trapných skrývačkách (jen aby se nesetkaly) paradoxně Miriam líbá a v erotickém opojení ji zve po zbytek noci na rodinný zámek, kde jsou ženy k neradosti diváků vyrušeny při ne zcela nevinných polibcích na kuchyňském stole (tedy další chaos). I přes mnoho dalších panických záchvatů, vášnivých hádek i polibků, vyznání lásky a rodinných tragédií (stále je to soap opera), ovšem herečky na plátně vytváří velice důvěryhodný a chemii nepostrádající vztah. Na rozdíl od jiných seriálů (povětšinou US či různé saop opery) totiž Verbotene Liebe buduje své postavy s obdivuhodným smyslem pro detail a hloubku charakteru. S vědomím toho, že postavu netvoří jen sexuální orientace, ale přesto je její součástí, pak diváci mohou postřehnout takovou nuanci, jako že od sebe herečky neprchají, pokud momentálně nejsou středem záběru, ale neustále setrvávají v roli, a to působí onu nezpochybnitelnou věrohodnost. Divácké srdce ale nakonec nemůže zaplesat nad kvalitně ztvárněným lesbickým svazkem, neboť scénáristé udělají naprostý obrat a z absolutně nepochopitelných a stereotypem křičících důvodů dvojici rozejdou s argumenty (z úst postav) zcela plytkými („…nebylo dostatek mužů, upnula jsem se proto na tento vztah…“), jak by němečtí sousedé řekli: quatch!3

Druhým německým zástupcem je soap opera Hand aufs Herz (Hand on Heart), pojednávající nejen o osudech členů školního sboru, jenž jsou nepřekvapivě o něco níže na sociální pyramidě střední školy Pestalozzi než například dívčí volejbalový tým.4 Dvojice, o které bude hovořeno, je tvořena původní postavou a členkou sboru Emmou Müller (Kasia Borek) a pozdějším dodatkem seriálových charakterů Lucy Scherer alias Jenny Hartmann. Jenny na sebe strhává pozornost již prvním příjezdem před školu, kde autem nabourá Emmino kolo, svým osobním šarmem překouzlí odpovědnost na Hotteho Horsfelda (Dennis Schigiol), shodou okolností Emmina nejlepšího přítele. Co začíná jako Hotteho snaha o zaujetí Jenny se brzy mění ve změť komických situací a nedorozumění, které ústí v úsměvný fakt – silnou nenávist mezi Jenny a Emmou. Tento poměrně častý model (vratké hranice mezi nenávistí a láskou) posléze otevírá nové narativní možnosti. Jenny o Emmu skutečně projevuje zájem (ano již několikrát aplikovaný polibek v dramaticky-emočním rozpoložení), ta však bojuje s možností, že by k Jenny vůbec mohla být přitahována. Boj s přijmutím vlastní sexuality je dalším katalyzátorem nepříjemných situací a nedorozumění, v rámci žánru proběhne i několik srdce stavějících situací, přehnaná eskalace citů a dějů, nemluvě o hrdinném zastavování milované osoby těsně před jejím fatálním odjezdem. Přes všechnu idealističnost, dramatičnost a tendence k nenadálým zvratům tak typickým pro žánr soap oper je nutno říci, že vztah páru „Jemma“ velmi kvalitně zmapoval potíže s přijmutím odlišné sexuality a těžkosti s následným coming outem (především v reakcích okolí). Ocenění hodný byl rozumný a inteligentní přístup Jenny, která si byla svou sexualitou jistá, přesto Emmě poskytla dostatek času, prostoru a pomoci při jejím tápání. Je nutno upozornit na to, že takový přístup je zásadně odlišný od spousty dalších příběhů, kde dochází ke krachu vztahu v jeho začátcích díky nepochopení, tlaku a neposkytnutí onoho potřebného individuálního tempa. Ukončení příběhu v pozitivním ladění byla rovněž příjemná a vítaná změna.

Vinné stráně Español

Ze země německé se nyní upírá zrak ke španělsky mluvícím státům. Ve Španělsku vznikla jedinečná krimi dramedy Los Hombres de Paco (Paco’s Men), kde bylo jako jeden z centrálních vztahů v průběhu šesté až osmé série představeno pouto policistky Maríe Jose „Pepy“ Mirandy Ramos (Laura Sánchez) a forenzní specialistky (neboli soudní patoložky) Silvie Castro Léon (Marián Aguilera). Pepa je sestrou hlavního hrdiny „Paca“ Mirandy Ramose (Paco Tous) a znovu se v jeho životě objevuje po mnoha letech odloučení. S nemalými potížemi se nechává přeložit k jeho jednotce v městečku nedaleko Madridu – San Antoniu. Šéfem celé stanice (a hlavním strůjcem Pepiných potíží) je ve skutečnosti otec Silvie – Don Lorenzo Castro Riquelme (Juan Diego), který Pepu, zdá se, nemůže vystát. Pepa a Silvia (také PepSi) se ke své radosti po letech setkávají na policejní střelnici a obnovují dávno zapadlé přátelství. Už od prvních společných minut na obrazovce jsou pozorovatelné počáteční jiskry vzájemné přitažlivosti. Pepa je představena jako hrdá lesba (s drobným stereotypem homosexuální promiskuity), ale její vystupování spíš inklinuje k bisexualitě s převážením k ženskému elementu. Silvia je na druhé straně „stoprocentně“ heterosexuální, přestože ještě nepotkala toho pravého. Ani jejich osobnosti nemají mnoho společného, Pepa je horkokrevná, instinktivní až divoká, dělá často unáhlené závěry a sází obvykle svůj život všanc. Silvia je naopak uvážlivá, svá rozhodnutí zakládá na faktech a ráda se řídí pravidly. Jejich vzájemná chemie brzy způsobuje zkraty diváckých obrazovek a přes velmi vlažné úvodní krůčky, mnohá monologická i dialogická uvážení a špetky žárlivosti ze strany Silvie se ženy váhavě oddávají svým prvním polibkům. Vztah zpočátku trpí potřebou skrývání a častých pochyb Silvie – přeci jen byla větší část života přesvědčena, že je heterosexuální a najednou se svět točí zcela jinak. S odhalením vztahu se zdánlivě situace ulehčuje a postavy ztvárňují na obrazovkách naprosto oddaný a fungující vztah. S příchodem další série (7.) se bohužel na obzoru objevují mraky v podobě hovorů o potomstvu, které vrcholí otřesnou bouřkou a vášnivě fyzickým (facky) rozchodem. Nekonečně dlouho to vypadá, že PepSi odzvonilo, ale pár zkrátka nenachází nikde srovnání pro předchozí pouto a srdcervoucně se k sobě navrací. Po mnoha žhavých scénách a přestátých rodinných i pracovních krizích Silvia žádá Pepu o ruku a ta v okamžení přijímá. Diváci jsou svědky nádherné ceremonie a téměř uvěří v ono navždy spolu, když pomstychtivá kulka zpropadeného kriminálníka potřísní svazek Silviinou krví. Osmá série končí naprosto tragickou smrtí Silvie v náručí své životní lásky.5

Se stejným domicilem – Španělsko – byla vytvořena i série Chica busca chica (Girl seeks Girl) s kratičkými epizodami o deseti minutách. Zatím byla natočena pouze jediná série s 13 epizodami. Seriál je sice přirovnáván k americkému hitu Láska je láska, ale podobné si skutečně nejsou. To ovšem nemění nic na faktu, že tento seriál je velice vtipný, řízný a disponuje zajímavými představitelkami. Hlavními hrdinkami jsou hráčka ženských srdcí Nines (Celia Freijeiro), sofistikovaná heterosexuálka Carmen (Sandra Collantes), šílená lesbická stalkerka a karatistka Mónica (Cristina Pons) a mladičká, naivní, brzy konvertující (k lesbictví) Ana (Almudena Gallego). Celý děj je centrován okolo situace s Nines, která se pod rouškou alkoholu vyspí s Mónikou, ta se okamžitě na Nines upíná a má dojem, že jsou ve vztahu. Nines se však zalíbí Móničina nejlepší kamarádka Carmen, která se zdá být nedosažitelná. Jak to tak bývá u věčných lamaček srdcí (Shane by mohla vyprávět), Nines se do Carmen poblázní a ta sama se zdá být této pozornosti přístupná. Snahy Nines o Carmeninu pozornost jsou však neustále přerušovány maniakální Mónicou a ze všeho u vytržení Anou. Tyto ingredience tvoří zajímavou směs, která přináší situace úsměvné i k popukání a vítanou změnu v podobě odpočinkového sledování beze strachu životní újmy některé z hrdinek.

Posledním seriálem se španělským základem a zároveň poslední zastávka této poznávací plavby je mexická telenovela Las Aparicio. Zajímavostí této série je, že pojednává o rodině, která je složena pouze z žen, jelikož v tomto klanu jsou rozeny jedině ženy a přiženění muži záhadně a nenadále umírají. Hlavou matriarchátu je Rafaela (María del Carmen Farías), nadále v telenovele figuruje její nejstarší dcera Alma (Gabriela de la Garza), prostřední dcera Mercedes (Ximena Rubio) a nejmladší dcera Julia (Liz Gallardo). Juliu diváci poznávají jako rozmazleného miláčka rodiny, který je ve vztahu s ještě namyšlenějším fotbalistou Armandem (Mario Pérez de Alba) a za nejlepší kamarádku má otevřenou lesbu Marianu (Erendira Ibarra). Hned v úvodních dílech vidíme, jak Julia na Armanda a jeho úspěch (a tedy pozornost žen) žárlí a v opilosti sdílí polibek s Marianou, která vášnivou scénu utíná s tím, že ona je tam lesba a basta. Příběh obou žen se později odvíjí v duchu neustálého prosazování Juliiny vůle a obvykle zraněných Marianiných citů, žánrově typické citové horské dráhy a překvapivých momentů například v podobě polygamního vztahu. To všechno je v pravidelných intervalech narušováno dramaty v rámci samotného matriarchátu.

Když se odhlédne od obligatorní porce telenovelistických aspektů, vztah obou žen byl zobrazen poměrně věrně, byl mu věnován dostatek prostoru pro vývoj a dokonce byl divákům poskytnut šťastný konec. Vztah rozhodně nepatří k nejkvalitnějším (z hlediska propracovanosti a důvěryhodnosti) ani nejbohatším na chemii (otázka spíše individuální), ale i zde je možnost přimhouřit oko, neboť šťastných konců je u prezentace lesbických vztahů pomálu (viz výše) a není nutno si nalhávat, že i takové dobře končící oddechovky jsou potřeba.

Zavírání atlasu

Předchozí příběhy dokazují, že ačkoli jsou psány v různých zemích, mají majoritu témat společných. Téměř vždy je nutné překonat prvotní strach z přijetí své sexuality, z přijetí okolí, coming outu, hledání lásky a z obstrukcí, které jsou především fiktivním postavám stavěny do cesty. Když se však odeberou maniakálně vykonstruované situace a narativní vata, tak nutná pro chod každé série, mnohé příběhy by mohly být skutečnými osudy opravdových lidí, proto je potřeba takové příběhy vyprávět bez ohledu na to, kde je původní přístav každého jednoho příběhu.

 

Zdroje:
Sugar Rush. Wikipedia the Free Encyclopedia. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Sugar_Rush_%28TV_series%29>.
Sugar Rush. The International Movie Database. Dostupné z WWW: <http://www.imdb.com/title/tt0452568/>.
Coronation Street. Wikipedia the Free Encyclopedia. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Coronation_Street>.
Sophie Webster. Wikipedia the Free Encyclopedia. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Sophie_Webster>.
Skins. Wikipedia the Free Encyclopedia. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Skins_%28TV_series%29>.
Verbotene Liebe. Wikipedia the Free Encyclopedia. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Verbotene_Liebe>.
Rebecca von Lahnstein. Wikipedia the Free Encyclopedia. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Rebecca_von_Lahnstein>.
Hand aufs Herz. Wikipedia the Free Encyclopedia. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Hand_aufs_Herz>.
Los Hombres de Paco. Wikipedia the Free Encyclopedia. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Los_hombres_de_Paco>.
Las Aparicio. Wikipedia the Free Encyclopedia. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Las_Aparicio>.
Chica busca chica. Wikipedia la encicloedia libre. Dostupné z WWW: <http://es.wikipedia.org/wiki/Chica_busca_chica>.

 

 

Print Friendly
  1. Zcela první lesbický polibek v historii této soap opery. []
  2. Seriál byl adaptován v amerických končinách a také prezentoval lesbickou postavu Teu Marvelli (Sofia Black D’Elia), věrní fanoušci původního seriálu s touto americkou odvařeninou nebyli spokojeni, prvodiváci bez předchozí zkušenosti s předlohou byli naopak nadšeni. Je tedy těžké zaujmout stanovisko. []
  3. Vztah byl údajně ukončen z důvodu odchodu představitelky Rebeky. Na její místo (ve stejné roli) nastoupila v roce 2012 Tatjana Kästel. Ani toto zdůvodnění neospravedlňuje poměrně velkou dehonestaci celé práce obou hereček a principiálně homosexuálních vztahů. []
  4. Některým jistě zvoní v uších, ano je to velice podobné modelu Glee, kvalitativně ale nesrovnatelné jak narativní linií, tak postavami (vyjma Jenny a Emmy, ty se překvapivě povedly) a už vůbec ne rozpočtem. Peněžní záležitosti, a tedy skromnější kostýmy, repertoár i propriety působí ale na rozdíl od Glee mnohem lidštěji a dosažitelněji pro běžného smrtelníka. []
  5. Herečka, která ztvárnila Silvii, ze seriálu hodlala po osmé sérii odejít, proto byl napsán tento dramatický konec, scénáristé jí údajně chtěli dát odchod, na který se nezapomíná (byla v seriálu od jeho počátku). []

Autor

Iveta Jansová
Vedoucí TV sekce

Autorka vystudovala magisterský obor kulturální studia, kde se zabývala především zobrazováním žen v mediálních obsazích (zejména v kriminálních seriálech). Nadále rozšiřuje svůj zájem v doktorském stupni studia, kde se v současnosti soustředí na femslash fanouškovské práce. Mimo genderovou tematiku se úzce zajímá i o queer studies, to vše v kontextu popkulturní tvorby.

Počet článků : 27

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru