2021: Redakční bilancování

Jako v předchozích letech (2020, 2019, 2018, 2017, 2016, 2015, 2014, 2013, 2012, 2011, Redakční TOP: Guilty Pleasures), i tentokrát jsme dali dohromady ohlédnutí za tím, co pro členy redakce a spolupracovníky 25fps bylo nejen v audiovizuálním světě, ale i v jiných oblastech umění v uplynulém roce nejzajímavější. Kvůli časovým rozdílům mezi festivalovými a distribučními premiérami doporučujeme připomenout si topku z předchozího roku. Jako vždy budeme rádi, když se s námi zde v komentářích nebo na našem Facebooku a Twitteru podělíte i vy o vaše nejsilnější kulturní zážitky. Děkujeme vám za přízeň a přejeme, ať se vám v novém roce daří!

Jana Bébarová

všechny seznamy jsou řazeny abecedně

CELOVEČERNÍ FILMY:
K zemi hleď! (r. Adam McKay)
Language Lessons (r. Natalie Morales)
Láska pod kapotou (r. Miro Remo)
Les – vidím tě všude (r. Bence Fliegauf)
Nadějná mladá žena (r. Emerald Fennell)
Nebe (r. Tomáš Etzler)
Okupace (r. Michal Nohejl)
Pan učitel Bachmann a jeho třída (r. Maria Speth)
Quo vadis, Aida? (r. Jasmila Žbanić)
Síla psa (r. Jane Campion)
Smolný pich aneb Pitomý porno (r. Radu Jude)
Spencer (r. Pablo Larraín)

KRÁTKÉ FILMY:
Autoportrét: Netuším (r. Radu Jude)
Holoseč (r. Mikoláš Arsenjev)
Modern Times (r. Vladimír Turner)
Musí to být bolestivý (r. David Semler)
Nanu Tudor (r. Olga Lucovnicova)
Pozdrav z Nigérie (r. Peter Hoferica)
Příběh hrůzostrašné Eliz (r. Adam Struhala, Eliška Kováříková)
Rudé boty (r. Anna Podskalská)
This, Too, Could Happen (r. Eilat Ben Eliyahu)
Trofej (r. Jaroslav Beran)
Vevnitř (r. Viktorie Štěpánová)

SERIÁLY + MINISÉRIE:
Božena
Hovory
Mare z Easttownu
The Morning Show (2. sezóna)
My děti ze stanice Zoo
Normální lidi
Oni
Physical
RapStory
Služka

KNIHY:
Akvárium (David Vann)
Bellevue (Ivana Dobrakovová)
Běsa (Dita Táborská)
Eklektik Bastard (Ivana Gibová)
Nebojsy (Pénélope Bagieu)
Klub divných dětí + Nejlepší pro všechny + Věci, na které nastal čas (Petra Soukupová)
Máňa a my druzí (Simona Bohatá)
Pech (Klára Aycox)
Před povodní (Anna Bolavá)
Tichá pošta (Chandler Baker)

Marek Čermák

NEJLEPŠÍ FILMY 2021:
Hrdina (r. Asghar Farhadi)
Na cestě (r. Panah Panahi)
Memoria (r. Apichatpong Weerasethakul)
Sundown (r. Michel Franco)
Nejhorší člověk na světě (r. Joachim Trier)

ROZHODNĚ STOJÍ ZA VIDĚNÍ:
Happening (r. Audrey Diwan)
Onoda: 10,000 Nights in the Jungle (r. Arthur Harari)
Noc ohňů (r. Tatiana Huezo)
Spencer (r. Pablo Larraín)
Vortex (r. Gaspar Noé)

Milan Hain

NEJLEPŠÍ NOVINKY (FILM i TV):
Duna (Dune)
Chlast (Druk)
Larry, kroť se: 11. série (Curb Your Enthusiasm: Season 11)
Mare z Easttownu (Mare of Easttown)
Never Rarely Sometimes Always
První kráva (First Cow)
Spencer 
West Side Story
Země nomádů (Nomadland)

NEJLEPŠÍ STARŠÍ FILMY VIDĚNÉ POPRVÉ V ROCE 2021:
Americká romance (An American Romance, 1944)
Bohyně (Shen nu, 1934)
Dívky v uniformě (Mädchen in Uniform. 1931)
Moje noc s Maud (Ma nuit chez Maud, 1969) 
London Can Take It! (1940)
Londýnský most (Waterloo Bridge, 1931)
Sňatek bez domova (Noce blanche, 1989)
Songs My Brothers Taught Me (2015)
Znamení lva (Le Signe du lion, 1962) 
Závrať (1962)

NEJLEPŠÍ HUDEBNÍ ALBA ROKU 2021:
Still Corners – The Last Exit
Balthazar – Sand
The Weather Station – Ignorance
The Coral – Coral Island
The Notwist – Vertigo Days
The Joy Formidable – Into the Blue
The War on Drugs – I Don’t Live Here Anymore
London Grammar – Californian Soil

Miloš Kameník

Zahraniční filmy v české kinodistribuci:
Annette (L. Carax)
Smolný pich aneb Pitomý porno (R. Jude)
Benedetta (P. Verhoeven)
Janička z Arku (B. Dumont)
O nekonečnu (R. Andersson)

Případně: Duna (D. Villeneuve), Titan (J. Ducournau), Quo vadis, Aida? (J. Žbanic), Jelenice (Q. Dupieux), Rok před válkou (D. Simanis jr.).

V nezvyklé pozici se ocitly české filmy, kterých bylo díky/kvůli předcházejícímu několikaměsíčnímu zákazu provozu kin k dispozici nebývalé množství. Na jednu stranu tak zachraňovaly kinaře v dobách, kdy ze zahraničí nepřicházely divácké hity, ale jen několik málo z nich dosáhlo na slušnou diváckou návštěvnost. Desítky dalších v kinech nezaslouženě vyhořely, některé z nich kinaři takřka vůbec nenasazovali do programu. Těžko dnes říct, jaké následky to bude mít pro český film následujících pěti let, ale nějak se to bude muset projevit.

Z historického pohledu pak půjde zřejmě o rok české animace (mezinárodní úspěchy filmů Moje slunce Mad a Myši patří do nebe).

Z mainstreamové tvorby bych rád vyzdvihnul dvě komedie, Shokyho a Morthyho: Poslední velkou akci Andyho Fehu a Muže se zaječíma ušima Martina Šulíka, případně Ubal a zmiz Adama Hobzika. Větší pozornost (aspoň u kritiky, když už do kin skoro žádní diváci nechodili) by si jistě zasloužily i snímky, jejichž kvality jsou v některých ohledech diskutabilní – Marťanské lodě Jana Foukala, Služebníci Ivana Ostrochovského, Lidi krve Miroslava Bambuška, Žáby bez jazyka Miry Fornay nebo Tichý společník Pavla Göbla. Se zpožděním přišlo do distribuce i několik zdařilých titulů, které měly (nebo měly mít) premiéru už v roce 2020 (Osobní život díry, Frem, Jan Jedlička: Stopy krajiny).

Mimo distribuci bych pak rád vyzdvihnul celovečerní debut Milana Klepikova Přípravy k filmu T, v němž se přirozeně prolíná fikční a non-fikční rovina vyprávění a není zde patrná svázanost aktuálními estetickými konvencemi.

Miroslav Libicher

Zahraniční novinka: Duna (r. Denis Villeneuve)
Na rozdíl od mnoha jiných diváků jsem si s filmem nespojoval žádná očekávání, takže o to víc jsem pak mohl být nadšený z velkolepého a přitom v mnoha směrech minimalistického zpracování, které je úplným protipólem pověstně excentrické adaptace od Davida Lynche. A působí jako příjemné zpestření i mezi současnými hollywoodskými blockbustery. 

Tuzemská novinka: Myši patří do nebe (r. Jan Bubeníček, Denisa Grimmová)
Opět film, který jsem až do (před)premiéry trestuhodně ignoroval. Takže jsem rozhodně nebyl připravený na animák světových parametrů, který skrze bravurní stop-motion animaci dovede nabídnout spektakulární rodinnou podívanou, kde je místo nejen pro dojetí a humor, ale také tematizaci nepříjemných aspektů života jako je strach a smrt. Myši teď každopádně budu nějakou chvíli vytahovat v defétistických debatách o údajně příšerné úrovni české kinematografie. 

Poprvé viděný starší film: Cain at Abel (1982, r. Lino Brocka)
Asijská sociálně kritická melodramata patří k mým osobním úchylkám a oceňovaný filipínský tvůrce Lino Brocka v nich vyloženě vynikal. Takže doufejme, že se více položek z jeho početné filmografie dočká restaurace. Brockova variace na klasický biblický příběh ve srovnání s jeho nejopěvovanějšími filmy daleko více vychází vstříc očekáváním masového diváka a dá se jí snadno vysmát jako telenovele s přestřelkami. To bychom ale museli ignorovat pro Brocku typicky kritický pohled na tradiční rozvržení sociálních rolí mužů a žen, stejně jako chmurnou reflexi dobové vlny násilí zmítající filipínskou společností. 

Seriál: Kimecu no jaiba aka Zabiják démonů
Odolával jsem tomuhle opěvovanému popkulturnímu fenoménu dlouho (přičemž hype na mě vyskakoval i z nečekaných stran), ale nakonec mě ta směs dojímavých momentů, etických poučení jako z foglarovek a neustálých soubojů strhla. Česká vydání původní mangy postupně nakupuji, takže jsem morálně oprávněn se zde k zalíbení v seriálové adaptaci přihlásit. 

Videohra: Marvel’s Guardians of the Galaxy
Asi bych netvrdil, že je to úplně nejlepší hra, kterou jsem v uplynulém roce hrál, ale zcela určitě je ta nejfilmovější. Košatý příběh, kreativní zpracování exotických planet a vypointovaný humor provázející takřka neutichající dialogy dělají z této v jádru jednoduché akční adventury nevšední zážitek. 

Po celý rok jsem také s jistou hořkostí sledoval úsilí indických filmařů vypořádat se s aktuálními nástrahami doby. Indickým filmům a seriálům se v krátké době podařilo zatnout pořádně ostrý drápek na Netflixu a jiných streamovacích službách, díky čemuž stále více promlouvají ke globálnímu publiku. Druhou stranu mince ovšem představuje nezáviděníhodná situace indických kin (zejména těch jednosálových), kterým protipandemická opatření zasazují velmi vážné rány. Ambiciózní blockbustery jako je RRR od osvědčeného režiséra S.S. Rajamouliho jsou tak neustále odkládány. Jako na běžícím páse naopak v posledních letech vznikají „vlastenecké“ snímky otevřeně podlézající režimu premiéra Modiho. Bez tohoto trendu bych se v příštím roce nepochybně obešel.    

Jaroslav Stuchlý

Nejlepší zahraniční hrané filmy:
Benedetta
Cry Macho
Festival pana Rifkina
Klan Gucci
Poslední souboj
West Side Story

Loni jsem takto vyzdvihl Polanského Žaluji, letos můj výběr doprovází otázka, nač budu chodit do kina, až se tato generace režisérů navždy odmlčí. I snímky, které nepatří v jejich filmografii ke špičce, jsou pro mě podnětnější a zábavnější než díla adorovaných tvůrců, jako je Nolan nebo Villeneuve.

Nejlepší zahraniční dokument: Malířka a zloděj
Důkaz, že i v časosběrně pojatém dokumentu lze vytvořit působivý dramatický oblouk.

Nejlepší český hraný film: Chyby
Kdepak Zátopek, který tuzemského diváka hladí po srsti a ujišťuje ho, jací jsme my Češi pašáci, nýbrž Prušinovského Chyby se zadřou pod kůži. Kiny film pouze prošuměl, protože kdo by se chtěl dívat na svou vlastní realitu (pivo, porno, hospodské kecy a nenávist), když může uniknout do světa nenáročných komedií nebo beznadějně zacyklených marvelovek.

Nejlepší český dokument: Sny o toulavých kočkách
Protože mám rád imaginaci Petra Síse.

Nejlepší literatura spojená s kinematografií (letos přečtená):
Woody Allen: Mimochodem
Lukáš Kašpar: Český hraný film a filmaři za protektorátu
Jan Lukeš: Diagnózy času
Václav Marhoul: Deník tvrdohlavého režiséra

Nejlepší komiksy (letos přečtené):
Alois Nebel (komplet)
Češi 1918-1992 (komplet)
Orlové Říma (Marini)
Zóna (Majling)

Veronika Zýková

CELOVEČERNÍ FILMY:
Maminka (r. Céline Sciamma)
Nadějná mladá žena (r. Emerald Fennell)
Nikdo (r. Ilja Najšuller)
Nikdy nepláču (r. Piotr Domalewski)
Nitram (r. Justin Kurzel)
Quo vadis, Aida? (r. Jasmila Žbanić)
Rytíři spravedlnosti (r. Anders Thomas Jensen)
Shoky & Morthy: Poslední velká akce (r. Andy Fehu)
V rytmu srdce (r. Siân Heder)

Další silné filmové zážitky: Jednotka intenzivního života (r. Adéla Komrzý), Bratrství (r. Francesco Montagner), Chyby (r. Jan Prušinovský), Cenzorka (r. Peter Kerekes), Úl (r. Blerta Basholli), Paříž, 13. obvod (r. Jacques Audiard), Benedetta (r. Paul Verhoeven), K zemi hleď! (r. Adam McKay), Slalom (r. Charlène Favier), Láska pod kapotou (r. Miro Remo), Spencer (r. Pablo Larraín), Smolný pich aneb Pitomý porno (r. Radu Jude), Zola (r. Janicza Bravo), Atlas mraků (r. Olmo Omerzu)

SERIÁLY + MINISÉRIE:
Bílý lotos
Boj o moc
Girls5eva
Little Voice
Služka
Vedoucí katedry
Zahradníci

VIDEOHRA:
Overboard!

DALŠÍ SILNÉ ZÁŽITKY:
Rok s hudbou Sary Bareilles, díky které jsem objevila také Caroline Shaw a měla to štěstí zažít její koncert s Attacca Quartet v DOX+. Album Let the Soil Play Its Simple Part se Sō Percussion je skvělé.